Článek
Kdy jste si naposledy mysleli, že vám život připravil krásný dárek, jen aby vám ho vzápětí vzal? Vanda si přesně tohle prožila v jediný večer, který měl být začátkem jejího nového štěstí.
S Martinem se poznali před měsícem na párty u kamaráda Mirka a hned mezi nimi přeskočila jiskra. Byl galantní, vtipný, měl pěkné modré oči a Vanda si už tajně malovala růžovou budoucnost. Jejich první rande v kavárně bylo dokonalé, druhé taky. Proto byla nervózní, když ho pozvala, aby se cestou z práce stavil k ní na kávu a pak si rovnou mohli vyjít. Chtěla, aby vše dopadlo dokonale.
Hned po práci uklízela svou malou garsonku, vařila jeho oblíbené těstoviny a ladila každý detail. Garsonka vypadala útulně - zapálené svíčky na stolku, občerstvení připravené, rodinné fotografie na stěnách dodávaly bytu domácí atmosféru. Martin dorazil přesně na čas s krásnou kyticí a Vanda cítila, jak se jí rozbušilo srdce. Večer začínal jako z romantického filmu.
Zatímco dokončovala přípravu kávy a těstovin, Martin si prohlížel její byt se zájmem. Komentoval její knihy, ptal se na fotky z dovolené. Pak však náhle ztichl. Vanda vykoukla a uviděla ho stát před stěnou s rodinnými fotografiemi. Jeho výraz se úplně změnil. Jako kdyby sedl do vosího hnízda.
„Promiň, ale musím jít,“ zamumlal, popadl bundu a prakticky utekl ze dveří. Vanda zůstala stát uprostřed bytu s prázdným pohledem a kávou v ruce. Co se proboha stalo?
Následující hodiny se změnily v dny, pak v týdny. Martin se neozýval, ignoroval její zprávy i volání, jako by se vypařil z povrchu zemského. Vanda byla zoufalá, přemýšlela, co udělala špatně. Až po více než měsíci náhodně potkala jejich společného kamaráda Mirka cestou z práce.
„Martin nechce randit se svobodnou matkou,“ prozradil jí rozpačitě po dlouhém vyzvídání. „Viděl fotku malého kluka na zdi a zpanikařil.“
Vanda konečně pochopila. Na stěně skutečně visela roztomilá fotka jejího tříletého synovce Tomáška v papírové čepici z novin, kterou si vyrobil u babičky. „To je přece můj synovec!“ vykřikla zoufale.
Míra slíbil, že to Martinovi hned vysvětlí. Ale bylo příliš pozdě. Martin se styděl za svůj unáhlený závěr natolik, že u mlčení bohužel zůstal.
Jediná nevinná rodinná fotka zničila příběh, který mohl být krásný. Kéž by se Martin tehdy zeptal, kdo je ten roztomilý kluk na fotce, místo aby beze slova utekl.
