Realitní makléřka šla inkognito na prohlídku bytu. Zažila nepřipraveného kolegu a absurdní požadavky

Petra dělá v realitách sedm let. Za tu dobu viděla leccos. Kolegy, kteří ani nevědí, z čeho je dům postavený. Makléře, kteří netuší, čím se nemovitost vytápí, ani kolik tam vychází energie. Spoléhají se, že to nějak okecají. Hezky to vypadá, má to zahradu, co víc přece může klient chtít, popisuje s povzdechem běžnou praxi některých kolegů.

Ale co zažila minulý týden, ji vyvedlo z míry úplně.

Jeden z jejích klientů se ocitl v těžké životní situaci. Rozvod klepe na dveře a potřebuje rychle najít malý startovací byt, než se vše vyřeší i soudní cestou. Byl pod takovým tlakem, že Petru poprosil, jestli by mohla zajít na prohlídku místo něj a zjistit víc. „Neváhala jsem,“ vzpomíná Petra.

Inzerát sliboval útulnou garsonku v klidné lokalitě. Fotky vypadaly slušně. Cena odpovídala trhu. Petra si domluvila schůzku s makléřem a vyrazila na místo.

Dům vypadal velmi zanedbaně. Omítka opadaná, okna špinavá, okolo domu hodně odpadků a fekálií. „Snažila jsem se nesoudit podle obalu. Třeba budou byty upravené, jen fasáda není,“ uklidňovala se Petra.

Jenže schodiště dávalo jasně najevo, že tady se na údržbu a příjemné bydlení nehraje. Zatuchlý zápach, prasklé schody, nefunkční osvětlení. A když makléř otevřel dveře do garsonky, bylo rozhodnuto.

Byl to vybydlený barák zralý na velmi drahou rekonstrukci, nebo demolici. Fotky v inzerátu opravdu neseděly. Bylo to něco úplně jiného. „Možná staré fotky po rekonstrukci před deseti lety, nebo fotky z jiného bytu. Nevím,“ kroutí Petra hlavou.

Petra trpělivě čekala, co jí kolega řekne, popíše, nabídne. Přece jen, i když byt vypadá špatně, dobrý makléř dokáže najít pozitiva, vysvětlit podmínky, ukázat potenciál.

Jenže nic.

Makléř jen s odporem řekl: „Tak se podívejte po bytě a vezměte si ze stolu dva formuláře.“ A zůstal stát u dveří s mobilem v ruce, popisuje Petra, která se snažila udržet nervy na uzdě.

Sáhla po štosu formulářů na kuchyňské lince. A když začetla, nemohla uvěřit vlastním očím.

Výpis z rejstříku trestů, výpis z Centrální evidence exekucí, výpis z bankovního registru, výpis ze Solusu, výpis z REPI, daňové přiznání za poslední rok. Potvrzení o příjmech za 12 měsíců. Kontakt na současného pronajímatele a také na současného zaměstnavatele.

„Tohle jsem v životě neviděla,“ říká Petra. Nedalo jí to a zeptala se: „A to dáváte povinně každému zájemci, nebo jen těm, kterým hrozí exekuce?“

Makléř velmi neochotně prohlásil, že jde o velmi lukrativní místo ve městě a majitel si žádá lustraci všech potencionálních zájemců.

„Lukrativní místo?!“ rozčiluje se Petra dodnes. To byl barák v ulici s vyšší kriminalitou, zanedbaný dům, rozpadlý byt za dvanáct tisíc měsíčně. A oni tam chtějí lustrace, jako by to byl byt pro smetánku na Vinohradech!

Petra ví, že když je zájemce v exekuci nebo má problematickou historii, je potřeba postupovat opatrně. Přeci jen zastupuje svého klienta, který chce dlouhodobý pronájem. Ale lustrace všech zájemců? I těch, kteří nic nedluží a jen chtějí bydlet? To je opravdu silné kafe.

Když měla následně jednání s klientem, vše mu vylíčila do detailu. „Slíbila jsem mu, že udělám maximum, aby v takové díře a za takových podmínek nemusel žít.“ Našli jsme nakonec mnohem lepší byt u soukromníka, který si vystačil s občankou a výpisem z účtu.

Petra přiznává, že tahle zkušenost ji zasáhla víc, než čekala. „Nejvíc mě štve, že na makléře se často lidé dívají shora, protože ne každý tu práci dělá, jak má. Teď jsem to sama zažila na vlastní kůži a příjemné to rozhodně nebylo.“

„Tohle bych nedokázala udělat osobě, kterou neznám a netuším, proč hledá narychlo bydlení. Je to přece o lidech, o jejich životech, o střeše nad hlavou. Ne o tom, abych si tam stála s mobilem a házela po nich formuláře. To je hrozné,“ dodává.

Petra doufá, že její příběh otevře oči i dalším kolegům z oboru. Možná by se někteří měli zamyslet, jestli dělají tuhle práci správně. Protože takhle si opravdu pověst realiťáků nezlepšíme.

Zdroj: Deník Svět