Článek
Jsem ekomaniak. A jsem na to hrdá. Slovo maniak totiž neberu v tom negativním slova smyslu, ale naopak. Na první pohled byste to do mě neřekli. Neoblíkám se pouze do přírodních barev, nechodím bosa, jezdím autem, občas si na oběd nechám dovézt jídlo, i když je v plastovém obale. To mi samozřejmě nedělá dobře.
Co ale především dělám je, že se snažím veškeré obaly a materiály co nejvíce využít. Staré oblečení často používám na úklid, manželovi ho nutím, aby ho používal při čištění auta nebo jízdních kol. Všechny plastové krabičky, co se ke mně kdy dostaly, tak sloužily buď v kuchyni, nebo dětem na hraní. A mohla bych pokračovat.
Speciální vztah (a to samozřejmě velmi negativní) mám pak k plastovým lahvím. Jejich užitečnost nespatřuji absolutně v ničem. Pokud by byly hypoteticky nejvhodnějším materiálem pro uchování například krve nebo plazmy, bylo by to samozřejmě jiné. Tak to ale není. Když si projdete jakýkoliv obchod s potravinami, tak si všimnete, že 90 % všech obalů je naplněno sladkým nezdravým pitím.
Nasbírané PET lahve.
Nepochopitelné.
Sladké pití sama nepiju. Kvůli kaloriím, zdraví, zubům a právě zbytečným obalům. Když už je ale někde vidím povalovat, tak mi to nedá a musím s tím něco dělat. Jen za únor a kousek března jich posbírala pár desítek. Něco bylo z jedné rodinné oslavy, něco zapomenuté v práci, a pak i několik kousků, co se prostě válelo venku, aniž by to někoho trápilo.
Kdysi jsem narazila na informaci, že se v Česku budou moci vracet PET lahve do automatů a ještě za ně dostanete peníze (omyl, nikdy k tomu zatím nedošlo). Proč toho nevyužít, říkala jsem si právě v tomhle případě. Z velkých měst to mám nejblíž do Brna, tak jsem jednou využila volného odpoledne a rozhodla se doposud nasbírané PET lahve vrátit. Konkrétně šlo o prodejnu Lidlu na Trnkově ulici.
Účtenka po vrácení PET lahví.
Se svou aktivistickou povahou jsem ale prožila hned tři zklamání.
- Velká část mnou nasbíraných lahví nebyla automatem přijata, protože na nich chybělo písmeno „Z“. To znamená, že takovou láhev je možné přijmout zpět. Moje chyba. To jsem nevěděla.
- Za druhé, jak je vidět na obrázku výše, neodnesla jsem si ani korunu. V Česku dnes zkrátka není možnost za vrácení PET lahví dostat jakékoliv peníze.
- Skoro největší zklamání jsem prožila při pohledu na informaci z lístečku, která mě motivovala si koupit další lahve. Získala jsem slevu na 1,5 litrové ochucené vody. Tedy přesně to, proti čemu se snažím brojit.
Bylo to poučné a částečně bizarně vtipné setkání s realitou. Mám z ní osobně několik vlastních závěrů. Vy si můžete udělat vlastní.
