Článek
Hned na úvod chci poděkovat všem profesním organizacím a zástupcům obcí, kteří nám svou zpětnou vazbou pomáhají posouvat digitalizaci dál. To hlavní díky ale patří úředníkům na stavebních úřadech a dotčených orgánech, kteří v nových informačních systémech každý den pracují.
Proč je se zavedením systému spojených tolik komplikací a v jakém je teď stavu?
Spustili jsme systém, který je jeden z největších digitalizačních projektů ve veřejné správě od revoluce. Nikdy jsme netvrdili, že 1. července bude perfektní. Opakovaně se ukazuje, že takový neumí naráz rychle a levně dodat veřejná správa, ale ani největší soukromé firmy. Proto jsme šli cestou agilního vývoje, kdy se software postupně upravuje a doplňuje.
Ve společnosti dlouhodobě panovala hluboká nespokojenost s délkou stavebního řízení i s celým procesem. My jsme MMR převzali po osmiletém vedení hnutí ANO. Všichni věděli, že stavební řízení je třeba digitalizovat. Měli dostatek času. Nikdo do toho ale nešel, protože bylo jasné, že spuštění tak obrovského projektu bude provázet hodně komplikací a odpor ke změně.
Uznávám, že rychlost a komfort systému nejsou takové, na které byli úředníci doteď zvyklí v lokálních systémech. Ty se ale vyvíjely a zdokonalovaly skoro 30 let. Očekávání, že systém propojující 1400 organizací a tisícovky úředníků, stavebníků a jedna data poběží hned zpočátku bezvadně, nejsou realistická.
Vnímám tu všeobecnou frustraci na stavebních úřadech – děláme vše pro to, aby se to rychle změnilo k lepšímu. Nové informační systémy rozhodně neudělaly dobrý první dojem, prosím ale úředníky, aby nad nimi nelámali hůl. Velmi rychle se dostaneme do stavu, kdy nebudou jejich práci zdržovat, ale naopak ji usnadní.
Na jaké technologii digitalizace stavebního řízení běží a kolik stála?
Frontend portálu stavebníka i systému, ve kterém pracují úředníci, máme na Reactu. Zezadu to jistí Java, PostgreSQL a Elasticsearch – infrastruktura běží na Kubernetes a Microsoft Azure. Jsme zčásti open-source a na veřejnou správu je to celkem moderní technologický stack. Díky tomu bude systém schopný do budoucna držet krok s vývojem a reagovat na nové nároky.
Doposud MMR zaplatilo za informační systémy digitalizace stavebního řízení zhruba 100 milionů korun. Celková částka by v horizontu dvou až tří let po započtení výdajů na hardware měla být asi 650 milionů korun. Původní architektura digitalizace stavebního řízení plánovaná předchozí vládou počítala s částkou zhruba 1,9 miliardy korun.
Jaký bude další postup MMR a harmonogram dalších úprav?
Postupně doplňujeme funkce, které povedou k urychlení a automatizaci práce. Zhruba v polovině srpna chceme dosáhnout toho, že bude možné hromadně načítat účastníky řízení a parcely. Naším cílem je co nejdříve automatizovat systém natolik, aby úředníky nezdržoval. Taky doplníme zhruba 130 šablon pro různá řízení. To úředníkům dál usnadní práci v systému. Plán aktualizací budeme zveřejňovat na webu MMR a taky přímo v portálu a Informačním systému stavebního řízení.
Jaké dopady mohou mít potíže se stavebním řízením?
Vrátil bych se k tomu, proč se systém vůbec zavádí. Kromě zřejmého důvodu, kterým je potřeba modernizace a digitalizace státní správy, je to především finanční úspora státu. Dopadová studie k novému stavebnímu zákonu, vypracovaná EEIP pod vedením profesora Mejstříka, vyčíslila ekonomické přínosy zkrácení délky stavebního řízení o 1 rok na 7,1 miliard korun ročně, tedy cca 20 milionů denně. Na to se soustředím i já. Jde mi o to, abych digitalizaci stavebního řízení dotáhl společně s dodavateli, obcemi a profesními organizacemi do konce. Abychom mohli sčítat hlavně pozitivní dopady, které společně s novým stavebním zákonem dlouhodobě přinese. Primárně bychom se tak v souvislosti s dopady a škodami měli bavit o tom, že stát zpočátku s pozvolným náběhem ušetří méně, než po plném náběhu systému.
Samozřejmě jsem si vědom toho, že ve veřejném prostoru se začaly pohybovat až astronomické částky škod. U žádného z nich ale nezaznělo nic k metodice jejich výpočtu. Kalkulace také očividně neberou do úvahy fakt, že řada staveb přešla v novém stavebním zákoně do režimu bez povolení.
Některé profesní svazy a sdružení vás kritizují za špatnou komunikaci digitalizace stavebního řízení. Co to způsobilo?
Odmítám kritiku, že by zástupci profesních svazů nebo obcí nenalezli v MMR partnera v komunikaci a řešení. Ať už jsem to já, náměstek Lukáš Černohorský nebo vedení dané sekce a odboru na ministerstvu, se zástupci všech organizací i svazů komunikujeme denně prostřednictvím telefonátů, SMS, e-mailů i osobně. Pracovních setkání byla už celá řada, například minulý týden bylo na půdě MMR jednání se špičkami České komory architektů a České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě. Zúčastnili se ho i samotní vývojáři, kteří mají portál stavebníka na starost. Dnes jsem zase na ministerstvu přivítal špičky Sdružení tajemníků. Žádnou připomínku, kritiku nebo požadavek neignorujeme a řadě z nich jsme už vyhověli.
To, co určitě nebylo a stále není ideální, jsou reakce na otázky jednotlivých obcí a úřadů. Tam je odezva v řádu dnů, často bohužel i týdnů, za což se omlouvám. Je to dáno enormním počtem těchto požadavků. Těm se pochopitelně snažíme rovněž věnovat maximální pozornost. Za tímto účelem už jsme posílili tým, který má odpovědi na starost a pracujeme na jeho dalším rozšíření.
Šlo před 1. červencem digitalizaci stavebního řízení ještě odložit?
Stejně jako nás mnohé úřady a organizace vyzývaly, abychom start digitalizovaného stavebního řízení odložili, byla tady řada zainteresovaných subjektů, které mi opakovaly, abychom to za žádných okolností neodkládali, jinak se to nespustí nikdy. Nový stavební zákon ve své verzi připravovala už předchozí vláda. Převzali jsme ho a museli rychle upravit, dotáhnout to celé do konce je naprostá priorita.
Další možnost by byla spustit systém od 1. ledna. Co by ale následovalo v takovém případě? Místo náporu v letních měsících by se něco podobného dělo během vánočních svátků a na přelomu roku. U takto zásadních změn – a bavíme se o změně skutečně gigantické – prostě neexistuje něco jako ideální doba.
Plyne z digitalizace stavebního řízení nějaké poučení?
I největší technologické společnosti, banky apod. vám potvrdí, že žádný složitý informační systém se ze začátku bez chyb neobejde. Vývoj některých trvá i roky. Vzpomeňte si, jakou proměnou prošel operační systém Windows a kolik verzí předcházelo těm, které teď používáme.
Na hodně věcí se bohužel přijde až ve chvíli, kdy pustíte reálné uživatele k reálným datům. Soukromá sféra podobné systémy běžně spouští pro omezený okruh uživatelů, který postupně rozšiřuje. Veřejná sféra takovou možnost nemá. Nový stavební zákon, jak byl napsaný a schválený, pilotní režim pro omezený okruh lidí ani neumožňoval. Pro příště bude jednoznačně potřeba více myslet na postupný náběh už při přípravě legislativy.
