Článek
Masopustu se říká karneval a jedná se o třídenní svátek. Jedná se o slavnostní období mezi Vánocemi a postní dobou. Začátek masopustu má pevný datum na Tři krále (6.ledna). Jeho konec závisí na Velikonocích a končí tak rozmezí od poloviny února do počátku března (na Popeleční středu).
Masopust vznikl na předkřesťanských slovanských oslavách konce zimy. Podobně ho slaví i v jiných slovanských zemí. V Rusku tomuto svátku říkají maslenica a najdeme zde podobné postavy jako v českém masopustu. Najdeme zde postavu kobyly i medvěda. Jiný výklad o masopustu vychází z římského náboženství. Toto náboženství spojovalo předjaří s vegetační plodností božstva.
Původním smyslem masopustu šlo o odpuštění masa. Masopust představoval období hodování a veselí mezi dvěma postními dobami. V této době probíhaly zabijačky, taneční zábavy i svatby. Vrcholem masopustu se nazývá Tučný čtvrtek, což je poslední čtvrtek tohoto období a je spojován s hostinou i zabijačkou. Označení den souvisí s pověrou, že lidé by tento den měli hodně jíst, aby měli sílu na celý rok.
Masopustní neděle se nesla ve znamení tance a hudby. V některých oblastech si ženy dělaly svoje slavnosti (jalové hody). Na masopustní pondělí se konal mužský bál. Na mužský bál nesměli svobodní mládenci a děvčata, jen sem mohli ženatí a vdané. Jeden zvyk, co se dodržoval, bylo skákání do výšky. Čím výše selka vyskočila, tím mělo být vyšší obilí na poli.
Poslední tři dny se konají průvody masek, scénické výstupy a končí taneční zábavou. Za nejznámější taneční karneval se považuje Rio de Janeiro.
Mezi masky řadíme medvěda, cikánku, koně, bábu s nůší, turky a židy. Tento průvod se začal stávat tradicí i v Praze na Hradčanech. V roce 2010 byl průvod na Hlinsku zapsán na listinu UNESCO.
