Článek
Jedna se o nejslozitejsi zelene rasy a patrne nejblizsi pribuzny vyssich zelenych rostlin. Jejich predky nachazime v sedimentech 350 milionu let starych.
Paroznatky maji az metr dlouhe pletivne stelky. K podkladu jsou prichyceny pomoci rhizoidu. Cela rostlina pripomina preslicky. Bunecna stena paroznatek je casto inkrustovana uhlicitanem vapenatym. V chloroplastech obsahuji fotosynteticka barviva. Primarnim produktem fotosyntezy je skrob. Mitoza je otevrena.
Rozmnozovani maji pohlavni i nepohlavni.
Paroznatky rostou ve sladkych, cistych, melkych, stojatych i mirne tekoucich vodach na piscitych nebo bahnitych dnech, na kterych vytvareji rozsahle porosty. V mori zcela chybi. Rostou ale v brakickych vodach a slanych vnitrozemskych vodach. Jsou citlive na zvysenou koncetraci mineralnich hnojiv a diky splachum z poli mizi rychle z prirody. Uchovavaji se v sedimentech a jejich zvapenatele stelky se podilely na vzniku mineralu travertinu.
