Článek
Babicka vstavala vzdycky brzo. I 28.zari, na Den ceske statnosti. Svaty Vaclav, rikala a zapalovala svicku u okna. Byla to jeji mala tradice. Vnucka Tereza prijela z Drazdan na vikend. Vlakem pres hranice, s batohem a s unavou z prace. Nechapala proc zrovna dneska. Je to jen volno navic, rekla rano u kavy.
Babicka ji vzala na prochazku do parku. Listi padalo, vzduch vonel podzimem. Zastavily se u kostela. Uvnitr bylo ticho a par lidi. Vaclav nebyl jen knize, povidala babicka. Byl to clovek, co se snazil delat veci dobre. I kdyz to bylo tezke.
Odpoledne pekly kolac. V radiu hraly stare ceske pisne. Tereza koukala z okna na ulici, kde vlalo par vlajek. Najednou ji doslo, ze svatek neni o pruvodech a projevech. Je to zastaveni. O tom pripomenout si, odkud jsi. Vecer psala kamaradce: Dneska jsem pochopila 28. zari. Neni to volno. Je to den na rozmyslenou.
