Článek
Z hlediska geologicke spravni oblasti patri oblast Jizerskych hor do krkonosskeho-jizerskeho masivu. Spodni vrstva je tvorena z porfyrickeho granodioritu. Granodiorit je pokryt raselinovou vrstvou. Podel vodnich toku najdeme naplavy sterku a pisku. V potocich, ktere raseliniste protinaji, se vyskytuji nektere mineraly jako safiry, rubiny, zirkony a drahe kovy.
Na uzemi raseliniste je pudni horizont tvoren zejmena postupne odumirajicim raselinikem. Prevlada zde organosol. Mocnost raseliny tvori v nekterych mistech az sest metru.
Raselinistem prochazi bohata ricni sit. Hlavni tok tvori potok Jizerka. Jizerka se vsemi svymi rameny vyrazne zvhcuje uzemi. Dalsimi vyraznymi toky jsou Parezovy, Safirovy a Hlinity potok. Potoky se vlevaji do Jizery. Jizera se vleva do Labe. Patri k umori Severniho more.
Kysely charakter pudy tvori specificke podlozi. Toto podlozi osidluji jen vybrane druhy rostlin. Dominantni je zde raselinik. Raselinik tvori samotny podklad raseliniste. Zde muzeme najit ruzne druhy suchopyru. Ze vzacnejsich druhu nalezneme zde rosnatku okrouhlolistou, kyhanku sivolistou nebo silne ohrozenou sichu cernou a blatnici bahenni. Kerova a stromove patro tvori borovice klec, jerab ptaci, briza karpatska a jalovec obecny nizky.
Z hub zde muzeme najit typicke zastupce smrkovych, bukovych i smisenych lesu. Je to muchomurka cervena, holubinka jahodova, holubinka mandlova, hrib hnedy, hrib kolodej a hrib smrkovy. Ze vzacnych druhu zde roste pazourek zeleny, voskovka Reidova a voskovka vroubkovana.
Ze zvirat se zde vyskytuji napr; jerab popelavy, tetrivek obecny, colek horsky, zmije obecna, liska obecna, kuna lesni, rejsek obecny a rejsek maly. Drive se zde vyskytovali medvedi, vlci a divoka prasata. Ti byli vlivem cloveka vyhubeni. Dnes zde najdeme vysokou zver napr: srnce, danky a vzacne muflony.
