Článek
Jedna se o velkou skupinu jednobunecnych fotosyntetizujicich organismu s dvojdilnou kremicitou schrankou. Tradicne se radi mezi hnede rasy. Rozsivky jsou jednobunecne rasy. Skupinu tvori 285 rodu obsahujicich 10-12 tisic druhu. Jejich fotosynteticka barviva jsou chlorofyl a fukoxanthin. Chloroplasty maji ctyri obalne membrany a tylakoidy jsou usporadany v trojicich. Zasobnimi latkami jsou chrysolaminaran, olej a volutin. Schranka rozsivek se nazyva frustula. Probiha zde pohlavni i nepohlavni rozmnozovani.
Schranky odumrelych rozsivek tvori horninu diatomit, ktery se tezi. Pouziva se jako filtracni ci sorpcni material. V nekterych oblastech se rozsivky podilely na vzniku lozisek ropy. Ke specifickym narokum nekterych rozsivek se tyto vyuzivaji jako indikacni organismy pro urceni kvality vody. I zpetne v archeologickych vykopavkach.
Nejstarsi rozsivky pochazeji ze spodni kridy.
