Článek
Řeka přestavěla údolí podle svého plánu. Leckde teče více koryty. Vodní tvrz náhle omládla o staletí, obklopena opět vodním příkopem, než opadla voda. Ta zaplavila rozsáhlé oblasti vzdálené původnímu regulovanému toku. Kamenné obložení břehů leckde roztrhala jak krepový papír. Bloky kamení nesené rozbouřenou vodou rozbíjely věci v cestě. V nivě Bobrovníku na velké ploše nanesla běsnící voda přes metr bahna smíšeného s promíchanými pozůstatky věcí jako z velkého masomlýnku. Postapokalyptické výjevy jsou všude. Hluboko pohřbený bicykl, kterému trčí z bahna jen řídítka a kus. předního kola. Odplavená zastávka autobusu. Zmáčení plyšáci, trůnící na pohoří naplavenin u řeky. Misty je velmi těžké řeku vracet zpět. Sypou tam tuny hmoty, přesto to zatím nestačí. Silnice jsou na podemletých okrajích provizorně ohrazené páskami a je vyznačeno kameny, kde je stržená či nebezpečná vozovka, což je užitečné. Stresující však je, že dopravní údržba umístila prostý zákaz vjezdu na mnohé páteřní silnice (Branná, Jindřichov, před Žulovou, na Českou Ves…) bez předchozího vyznačení slepé cesty o mnoho km blíže či níže!, bez vyznačení objížďky, pokud je možná (či konstatování, že možná není) a bez vysvětlivek (vjezd možný pro místní/zcela vyloučen). Jelikož zde moc objížděk není, bloudí řidiči neznalí aktuálních reálií (rychle se měnících – práce bagrů) jako v bludišti, i když se pokoušejí z oblasti jen vyjet. Člověk neví: je silnice teď zcela přerušena?, pracuje tam technika? Při odjezdu z regionu životní zážitek: do zákazu vjezdu mne poslal přímo policista. Jediná jistá cesta je přes Červenohorské sedlo - ta se však klikatí přímo postiženým údolím (Adolfovice, Domašov, Bělá) a postup na ní je pomalý - každé projíždějící auto komplikuje práci bagrů a těžké techniky, pracujících v řece i na silnici. Tento zmatek neměl v pátek 20.9. ani korelát na serveru mapy Dopravní informace, kde to na Jesenicku vypadalo zcela idylicky. Jako obvykle: Hic sunt leones.
Poučení 1: Záplavy zde byly vždycky, jen lidská paměť je krátká
Lidská paměť je krátká, máme však záznamy. V kronice přeshraniční Nysy čteme, že se záplavy valící se od Jeseníků cyklicky opakují. V polovině minulého století, když už létala letadla, letci hlásili, že Nysa leží uprostřed velkého jezera. Jako obvykle je zaplavila „Glucholazská Biala“ – čili Bělá z Jeseníků. Lidé na jejím horním toku tedy museli zažívat obdobu toho, co proběhlo nyní. Starší sudetské chalupy postavené na vyvýšených místech na vyšších kamenných podezdívkách svědčí o tomtéž, i staré bytelné kamenné mosty a pozůstatky vodních staveb v horách.
Poučení 2: Uznání starým stavitelům
Ukázal se důmysl původních obyvatel. Sudetské bytelné kamenné mosty evokují období, kdy jarní přívaly a bujné peřeje byly normou. Vysoké zábradlí chránilo chodce. V těžké zkoušce se osvědčily. Starý rejvízský most byl po vybudování moderního mostu odsouzen defacto ke zbourání, protože se o něj nechtěl již starat ani kraj, ani město. Zatím stál bokem nového konkurenta, s potupnou páskou, aby jej lidé nepoužívali – nebyl již staticky prověřen. Teď má tu nejlepší prověrku.
Nový most je těžce poničený. Starý obstál, potupná páska uplavala. Znovu slouží lidem na obou březích. Staré mosty by měly být památkově chráněné – zaslouží si to – a jejich dávným neznámým tvůrcům bychom měli na zanedbané sudetské hřbitovy donést věnec.
Poučení 4: Dopady na zdraví
Bezprostředně při povodni utonuli lidé a jiní jsou pohřešováni – jako posádka auta, se kterou se utrhla podemletá vozovka. Další byli zraněni, zejména při úklidu trosek, a jiní utrpěli následkem prožitého stresu (infarkt u mladého člověka, zhoršení chronických chorob). Tisíce lidí však nyní odklízejí bahno v podmínkách, kdy jim neteče voda, nemají čím topit. Nocují v provlhlých domech a noci jsou zde již chladné. Kde voda teče, je pouze užitková, stejně jako ta ze studní. I za tu jsou lidé vděční - avšak bez rizika si nelze umýt ruce ani nádobí či věci denní potřeby. Mnohde dosud nejde elektřina. Trubky plynovodu trčí zpřelámané či odplavené, do těch v zemi nateklo bahno. V některých obcích budou dodávky obnoveny za tři měsíce, v některých za pět!
Kdyby takto fungoval letní tábor, hygienici by ho okamžitě zrušili a hnali organizátory ke zodpovědnosti. Tady to však není na čtrnáct dní. Povodně jsou následovány infekcemi ze špinavých rukou a z nachlazení.
Poučení 5: V nouzi návrat ke kořenům
Vítězem je zde ten, kdo se přidržel starých cest. Ten, kdo nevyhodil starý sporák či kamna Petry, kdo má studnu s pumpou, je teď záchranou sebe i svých sousedů. Zásoby z mrazáků přišly vniveč, ale pro lidi uvězněné vodou a poničenými cestami zůstaly použitelné zavařeniny. Kdo nevyhodil natahovací hodinky, začal je znovu nosit. (Emisní povolenky v tomto kraji, kde si dříví pěstují lidé na zahradě, zní jako špatný vtip – a nyní dvojnásob.)
Poučení 6: Pokud statik váš dům neodsoudí, problémy spíš začínají
Mnozí místní zažili povodňovou tragédii podruhé. Vzalo jim to kus života. Už nemají síly ani fyzické, ani psychické vracet se na místo traumatu a zase těžce obnovovat obydlí, kde se již nikdy nezbaví zlých snů a obav. Nejhorší na tom je totiž vyhlídka, že se vše může kdykoliv opakovat. Klima je v tomto období nestabilní, i když se přeme, do jaké míry to ovlivňuje člověk. Půda po dlouhém období sucha nevsákne prudký příval dešťů.
Pokud dům spadl, uplaval nebo ho statik určil ke stržení, je to tragédie. Ale když zůstal stát těžce poničen, statikem uznán, je to pro mnohé také špatné. Obtížně pojistitelný a podmáčený dům od nich sotva kdo koupí, vyhlídka zimy v něm je strašidelná, bude třeba mnoho energie i peněz na opravy – a nikdo neví, zda se tragédie brzy nezopakuje.
Poučení 7: Role státu, propásnutí správného okamžiku k napravení chyb
Každá pohroma v sobě skrývá i příležitosti – minimálně poučení se z chyb.
Vládní představitelé navštívili Jesenicko. Proběhla standardní jednání o zajištění pomoci. Kdo z nich se chopil lopaty a neváhal se ušpinit, získal víc politických bodů. Nemělo to však proběhnout jinak?
Politici měli dorazit v doprovodu party elitních hydrogeologů a inženýrů vodních staveb i správce říčních toků. Ti mohli za čerstva, než se zasypou nová řečiště, která posloužila řece jako ventil, zmapovat terén rozlivu - a navrhnout řešení, jak stejné pohromě do budoucna předejít. Kde na horním toku zbudovat pojistné přehrádky, poldry, kde se ponechá řece niva, kde zřídit bezpečnostní přepadové kanály, Jak bezpečně vést cesty a postavit mosty. A co nejdříve, dokud vládne duch solidarity, vše probrat s představiteli obcí i vlastníky nemovitostí – jak těch zaplavených, tak těch vhodných jako bezpečnější stavební pozemky.
Je totiž příležitost hodně do budoucna ušetřit i za cenu toho, že se lidem za výkup nemovitostí nabídne lepší než dobrá cena a pomůže se jim s rychlou stavbou na bezpečném místě. Starším lidem je možno postavit řadovku bezbariérových bungalovů se zahrádkami, na které jsou zvyklí a kde bude možno do budoucna jim poskytnout pečovatelské služby.
Místo toho každý teď uklízí na vlastní pěst…bagry se posílají tam i onde…avšak má smysl plýtvat energií na vyvážení bahna ze zahrad a bytů přímo v záplavové nivě? Má smysl tam opravovat cesty?
Malé nádrže na horních tocích by kromě prioritní ochrany obydlených zón jistě dobře posloužily k posílení turistické atraktivity regionu, protože léta teď bývají i v Jeseníkách horká a možnosti koupání v přírodě jsou velmi omezené.
Poučení 8: Spolupráce v rámci Euroregionu
A jelikož by tyto investice ochránily i polská města, snad by na ně bylo možné čerpat finance z evropských peněz a stavět v kooperaci s Polskem. Tím by se posílila přeshraniční spolupráce, která stále vázne - a je to škoda, region na obou stranách hranice má velký potenciál, jen pokud obě příhraniční části spojí síly. Chtělo by to vybudovat bilingvální školy a společná lékařská centra (na polské rovinaté straně). Mírně odlišný jazyk by v tom neměl být překážkou.
Autorka pracuje jako lékařka na Jesenicku.
