Hlavní obsah
Věda

Jakou roli v atmosféře bude hrát vodní pára z jaderných elektráren?

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Foto: Lukáš Lehotský, Unsplash

Vodní pára z jaderných elektráren [Dukovany] (dotaz č. 89)

Z chladicích věžích jaderných elektráren majestátně stoupá vodní pára. A je otázka, když by těch elektráren bylo moc, co to udělá s naší atmosférou. Na to se podívaly Christina a Kristýna.

Článek

Nezávislá skupina vědkyň a vědců z českých i zahraničních výzkumných institucí odpovídá na vaše dotazy. Některé odpovědi pak sdílí i na sociálních sítích Facebook, Twitter, Instagram, Threads a zde na Seznam Médium.

Dotaz

Řeší se uznání jádra jako ekologického zdroje. Možná je to naprosto zanedbatelná věc, ale (vynechám-li problémy s odpadem apod.) vodní pára z chladicích věží je také skleníkový plyn. Byl by i v mnohonásobně vyšším zastoupení atomové energie nárůst vodních par natolik zanedbatelný, že by nehrál v atmosféře žádnou roli?

Odpověď

Vodní pára je skleníkovým plynem, ale zároveň v atmosféře kvůli srážkám nezůstává dlouho. V rámci koloběhu vody během pouhých několika dní zkondenzuje a spadne zpět na zemský povrch, tudíž přispívá ke skleníkovému efektu jen velmi krátce. Průmyslové chladicí procesy tedy nezvyšují významně ani dlouhodobě její množství v atmosféře [1, 2]. Kvůli krátké životnosti se pro vodní páru nedá spolehlivě stanovit tzv. „global warming potential“ (GWP), tedy potenciál plynu přispět ke globálnímu oteplování, který se běžně používá pro porovnávání „špatnosti“ skleníkových plynů (obvykle v horizontu 100 let, GWP100). Odhaduje se však, že například oproti oxidu uhličitému je GWP vodní páry zanedbatelný.

Za předpokladu úplného nahrazení uhelných elektráren jadernými by k dramatickému růstu produkce vodní páry nedošlo. Jak jaderné, tak uhelné elektrárny totiž používají vodu jako chladicí médium. Ačkoliv je jaderným elektrárnám přisuzována o něco větší spotřeba vody než těm uhelným, nejedná se o podstatný rozdíl, zvláště v porovnání s jinými zdroji energie, například solární či větrnou energií [3, 4]. Spíše záleží na systému, který je ke chlazení použit [5].

Za Zeptej se vědce odpovídaly Christina a Kristýna

Mgr. Christina Bachmannová, VŠCHT Praha

Ing. Kristýna Kantnerová, Dr. sc. ETH Zürich, University of Colorado Boulder, Geological Sciences & Institute of Arctic and Alpine Research

Zdroje

Zeptej se vědce

Projekt Zeptej se vědce se snaží zprostředkovat kontakt mezi vědeckou a nevědeckou veřejností. Máte-li na vědce nějaký dotaz, zeptejte se nás na Facebooku, Twitteru nebo Instagramu.

Foto: Zeptej se vědce!

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Reklama

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz