Článek
Pod příkrovem tmy se manželský pár s obrovským novofundlandským psem plíží přes přísně střeženou rusko-pruskou hranici. Cestou se schovávají v příkopech, hrozí jim zastřelení hlídkami a každý zvuk je děsí. Nejsou to ale političtí disidenti ani těžcí zločinci. Muž, který v hrůze svírá ruku své ženy, utíká před něčím mnohem prozaičtějším. Před armádou věřitelů, kteří ho chtějí uvrhnout do vězení pro dlužníky, protože už nedokáže splácet svůj nákladný životní styl.
Dnešní publikum zná Richarda Wagnera jako tvůrce gigantických děl, pro jejichž uvádění se musela stavět speciální divadla. Jeho jméno evokuje nekonečné, propracované hudební drama, severskou mytologii a později i štědrou podporu bavorského krále. V učebnicích vystupuje jako suverénní vizionář a reformátor opery, který sebevědomě proměnil celou evropskou kulturu.
Realita jeho života ale dlouhé roky připomínala spíše permanentní a velmi nedůstojnou štvanici. Wagner trpěl utkvělou představou, že jako výjimečný umělec má přirozené právo na luxus bez ohledu na své skutečné příjmy. V lotyšské Rize, kde tehdy působil jako dirigent, si rychle nahromadil astronomické dluhy za drahé oblečení, víno i vybavení bytu. Když mu v roce 1839 hrozilo bezprostřední zatčení a úřady mu zabavily pas, rozhodl se pro riskantní krok: tajný útěk z města.
Samotný noční přechod hranic byl však jen začátkem martyria. Aby unikl věřitelům definitivně a dostal se do Londýna a následně do Paříže, nastoupil s manželkou Minnou a psem tajně na malou plachetnici Thetis. Cesta, která měla za normálních okolností trvat zhruba týden, se kvůli extrémně špatnému počasí a ničivým bouřím protáhla na více než tři týdny. Loď musela nouzově hledat útočiště v norských fjordech, posádka bojovala o holý život a vyčerpaný skladatel trpěl silnou mořskou nemocí.
Právě tady se ale ukázal největší paradox jeho tvůrčího života. Extrémní stres z dluhů, strach o život a děsivý zážitek na rozbouřeném moři ho umělecky nezlomily. Naopak, zvuk větru hučícího v lanoví a ozvěny námořnických popěvků, které se odrážely od strmých norských útesů, se mu hluboko vryly do paměti. V jeho hlavě se během této hrůzostrašné plavby začaly formovat obrysy příběhu o prokletém kapitánovi, který je odsouzen k věčnému bloudění po oceánech. Z ponižujícího útěku před dluhy se zrodila opera Bludný Holanďan.
Téma vyhnanství, nesplatitelného dluhu a touhy po vykoupení se od té chvíle stalo ústředním motivem celé jeho další tvorby. Wagner před svými finančními závazky prchal ještě mnohokrát. Stěhoval se napříč Evropou, přičemž za sebou často nechával spoušť nesplacených směnek a zklamaných přátel, kteří mu v dobré víře půjčili peníze. Definitivní záchrana přišla až v jeho jednapadesáti letech, kdy se ho ujal osmnáctiletý král Ludvík II. Bavorský a jeho obrovské dluhy jednorázově zaplatil.
Když dnes sedíme v hledišti a posloucháme majestátní tóny jeho oper, málokdy nás napadne, z jakého chaosu vlastně vzešly. Hudba, která působí, jako by byla od počátku napsána pro bohy a krále, nevznikala v bezpečí a klidu pohodlných pracoven. Byla tvrdě vykoupena panikou, neustálým balením kufrů a každodenním strachem z klepání na dveře.
Zdroje:
- Britannica: Richard Wagner - Biography, Music, & Facts (Detaily o jeho působení v Rize, dluzích a útěku do Paříže přes Londýn).
- Český rozhlas Vltava: Bludný Holanďan - Zrod opery z mořské bouře (Souvislost mezi útěkem na lodi Thetis, norskými fjordy a vznikem Bludného Holanďana).
- Česká televize (ČT art): Fenomén Wagner (Životní milníky včetně záchrany před bankrotem králem Ludvíkem II. Bavorským).
