Článek
Musí včela umřít po žihadle? A proč vlastně umírá?
Když nás bodne včela, často se říká, že nás to sice bolí, ale pro včelu je to smrtící. Je to pravda — ale jen částečně. Záleží totiž na tom, koho včela bodne. Vysvětleme si, proč někdy včela po bodnutí zemře a jindy nikoli.
Včela bodne pouze tehdy, když se cítí ohrožená. Neútočí bezdůvodně — není to její povaha. Nejčastěji se jedná o obrannou reakci na vetřelce v blízkosti úlu. Včely dělnice (ty, které běžně potkáváme venku) mají žihadlo zakončené drobnými háčky (vratizoubky), které slouží k tomu, aby se žihadlo pevně uchytilo ve kůži útočníka — zejména savce.
Proč včela umírá?
Když včela bodne savce, například člověka, její žihadlo se zachytí v elastické kůži. Při pokusu o odlet se žihadlo nevyprostí — vytrhne se i s částí břišních orgánů včely, včetně jedového váčku nebo svalů. Tato vážná poranění jsou pro včelu smrtelná. Většinou umírá během několika minut po bodnutí.
Je to vlastně forma obětování – včela se „obětuje“ pro ochranu kolonie. I po odtržení těla zůstává žihadlo v kůži a jedový váček dál pulzuje a vpouští jed do rány, čímž maximalizuje obranný účinek.
Umírá včela vždy?
Ne. Pokud včela bodne jiný hmyz, například vosu, žihadlo se většinou nezachytí, protože hmyzí kutikula je mnohem tvrdší a nepružná. V takovém případě může včela žihadlo vytáhnout a přežít. Podobně včely používají žihadla i proti jiným včelám. Jednotlivé včelstva se totiž před zimou mohou vzájemně loupit.
Také matka včel (královna) má žihadlo hladké – bez háčků – a může bodnout opakovaně, aniž by zemřela. Používá ho však téměř výhradně k boji s jinými matkami, které jsou v jednou úlu. Také pomáhá matce při kladení.
