Článek
1. Profesionální "Klausův šeptal"
Macinkova kariéra začala jako u učedníka v institutu, kde se slovo „globální oteplování“ smí vyslovovat jen v uvozovkách a s opovržlivým odfrknutím. Petr se tam naučil generovat věty, které znějí neuvěřitelně chytře, dokud si je nepřečtete podruhé a nezjistíte, že vlastně jen říká: „Já mám auto a vy mi ho chcete vzít, vy oškliví neomarxisté!“
2. Strategie: „Vezmeme toho s těma svalama“
Největší Macinkův majstrštyk nebyl program (který se vejde na zadní stranu účtenky z benzínky), ale to, že našel Filipa Turka. Macinka pochopil, že voliči nechtějí grafy o emisích, ale chtějí chlapa, co vypadá, že pije naftu k snídani. Petr tak v kampani fungoval jako takový „krotitel tygra“ – on dodával ty složité termíny jako „suverenita“ a „subsidiarita“, zatímco Filip vedle něj prostě jen existoval a vypadal majestátně.
3. Bitva o parkovací místo v Bruselu
Macinkova rétorika je postavená na tom, že Brusel je v podstatě Mordor, kde zlí skřeti zakazují spalovací motory a nutí nás jíst hmyz. Jeho největší noční můrou pravděpodobně je, že by musel jet do práce na sdílené koloběžce. Petr bojuje za právo každého Čecha zaparkovat své SUV klidně i v obýváku, pokud je to jeho svobodná vůle.
4. Ten výraz „já vím něco, co vy ne“
Macinka má v diskusích ten specifický úsměv člověka, který právě v kapse nahmatal klíčky od Rolls-Royce, zatímco vy držíte lístek na MHD. Je to takový ten mix akademické nadřazenosti a hospodského furiantství. Dokáže vám vysvětlit, že cyklopruh je v podstatě první krok k totalitě, a udělá to s takovou vážnou tváří, že si na chvíli opravdu začnete kontrolovat, jestli vám pod postelí neschovává kolo někdo z Pirátů.
Oblíbená aktivita: Čtení norem Euro 7 před spaním (místo hororu) a následné psaní rozhořčených statusů, které mají víc vykřičníků než jeho auto najetých kilometrů.
