Článek
Šumavská samota Christlhof, které dnes nikdo neřekne jinak než statek Pohádka, v sobě ukrývá jedno z nejděsivějších tajemství české kriminalistiky. Právě zde na počátku devadesátých let minulého století řádil nejkrutější sériový vrah našich dějin Ivan Roubal. Izolované stavení bez elektřiny proměnil v jatka, kde podle vyšetřovatelů mizeli lidé, jejichž těla nechal sežrat hladovými prasaty.
Temná historie tohoto místa však začala mnohem dříve než s příchodem této lidské zrůdy.
Kletba ukamenované čarodějnice
Temný osud místa se začal psát v roce 1828. Tehdy v nedalekém Čachrově vypukl ničivý požár, který zničil několik domů. Místní obyvatelé propadli hysterii a ze založení ohně obvinili starou ženu, která žila v chatrči na louce u Pohádky.
Zoufalý dav ženu vyhnal do lesů a tam ji bez milosti ukamenoval. Umírající stařena prý statek a celé prostranství kolem něj na věčné časy proklela.
Od té doby jako by se na Pohádku stahovalo jen čisté zlo. Každý majitel, který se zde usadil, skončil tragicky. Jeden z hospodářů se oběsil přímo na půdě, jeho žena přišla o rozum a skončila v ústavu pro choromyslné.
Když zvířata šílí a cítí neviditelné zlo
V průběhu dvacátého století se několikrát pokusili noví nájemníci statek znovu oživit a začít zde hospodařit. Všechny pokusy ale spolehlivě ztroskotaly na chování hospodářských zvířat.
Krávy a koně, které majitelé zahnali do zdejších chlévů, začali po několika dnech divočet. Zvířata odmítala žrát, neustále kopala do kamenných zdí a pokoušela se za každou cenu utéct ven.
Několik kusů dobytka zde bez zjevné biologické příčiny pošlo. Lidé, kteří na statku pobývali, si zase stěžovali na neustálé kruté bolesti hlavy, sluchové halucinace a tísnivý pocit, že je z temných koutů stavení někdo neustále sleduje.
Co všechno ukrývají šumavské bažiny?
Ivan Roubal na statku původně plánoval chov jelenů, ale realita byla mnohem temnější. Podle policie zde mizeli jeho obchodní partneři i náhodní známí, kteří mu svěřili své peníze nebo majetek.
Kriminalisté prokopali celou zahradu a prohledali každý kout stavení. Kosti obětí se však v hlubokých šumavských lesích a v okolních bažinách nikdy nenašly, což nahrává verzi s hladovým dobytkem.
Roubal byl nakonec odsouzen na doživotí a statek od té doby definitivně pustne. Dnes z něj zbyly jen obvodové zdi, které pomalu pohlcuje okolní les. Místo dodnes navštěvují lovci záhad, kteří potvrzují, že v noci se zde zastavují hodinky a lidé propadají bezdůvodné panice.
Temná energie však nečíhá jen na Šumavě. Už v pátek se vydáme do jihočeského lesa, kde lidé potkávají přízrak v černém plášti a odkud pamětníci dodnes tají děsivou tragédii vojenské hlídky. Dokážete tam vstoupit bez strachu?
Zdroje:
