Článek
Když člověk hodně cestuje a dívá se kolem sebe s otevřenýma očima, začne si všímat věcí, které běžný pasažér přehlédne. Staré asfaltky vedoucí zdánlivě nikam, podivné terénní valy uprostřed borovicových lesů nebo rezavé ploty, které kdysi lemoval ostnatý drát.
Jedno z nejstřeženějších tajemství naší novodobé historie leží v nitru brdských lesů. Jmenuje se Javor 51.
Spojovací uzel, který ukrýval smrt
V 60. letech 20. století vyrostly na našem území tři přísně utajované podzemní komplexy – v Brdech, u Mimoně a u Bíliny. Oficiálně se v tehdejších vojenských plánech označovaly jako „spojovací uzly“. Byla to však jen krycí legenda pro veřejnost i řadové vojáky.
Ve skutečnosti šlo o masivní, hermeticky uzavřené podzemní sklady. Sovětská armáda v nich pod přísným dohledem speciálních jednotek KGB střežila to nejničivější, co lidstvo stvořilo: sovětské taktické jaderné hlavice.
Tuny betonu pod nánosem hlíny
Samotný objekt Javor 51 tvoří dva obří podzemní železobetonové bunkry. Stropy a stěny jsou silné několik metrů, aby stavba odolala i přímému zásahu nebo tlakové vlně. Celý komplex byl navíc zasypán silnou vrstvou zeminy a osázen stromy, takže z leteckých snímků byl naprosto neviditelný.
Uvnitř fungovalo sofistikované zázemí. Bunkry měly vlastní dieselgenerátory na elektřinu, obří filtrační zařízení na vzduch a klimatizaci, která musela udržovat stabilní teplotu a vlhkost. Nukleární nálože totiž vyžadovaly naprosto precizní podmínky.
Odlétající vrtulníky a ticho archivů
Sověti opustili tyto podzemní prostory v tichosti až v roce 1991. Odvezli s sebou veškerou dokumentaci i speciální vybavení. Dodnes se v odtajněných archivech přou historici o to, kolik hlavic v Brdech skutečně leželo a zda byly sudy s municí připraveny k okamžitému odpálení.
Mnoho otazníků zůstává bez odpovědi, protože řada vojenských spisů podléhá přísnému utajení i po desítkách let. Chladný beton a těžká pancéřová vrata hluboko v lesích jsou tak němým svědkem doby, kdy osud Evropy visel na vlásku.
Od vojenských tajemství k záhadám na kolejích
Podzemní sklady v Brdech naštěstí zůstaly němé a lidstvo dostalo šanci jít dál. Naše krajina je ale plná jiných fascinujících míst, kde se psaly ty nejtemnější kapitoly našich dějin, ukryté pod vrstvou nového asfaltu a zapomnění.
Zatímco brdské podzemí střežilo hrozbu globálního konfliktu, hluboké šumavské lesy ukrývaly mnohem osobnější a brutálnější peklo. Ve středu se vydáme na izolovanou samotu, kterou si na počátku devadesátých let vybral za své sídlo nejkrutější sériový vrah našich dějin. Podíváme se na místo, kde mizeli lidé bez stopy a kde hladová prasata likvidovala důkazy pro kriminalisty. Proč toto místo děsilo lidi už v devatenáctém století?
Pokud vás baví objevovat skrytá tajemství naší historie a techniky bez bulvárních nesmyslů, klikněte na tlačítko Sledovat nahoře u mého profilu Jakub Řidič, ať vám neuteče další odhalení zapomenutých míst.
Historické zdroje informací:
