Babiš obrátil a vyhlásil válku kratomu. „Prodrogový“ Bém letí, střídá ho Protopopová

Nově zformovaná vládní koalice pod vedením staronového premiéra Andreje Babiše, tvořená zástupci hnutí ANO, SPD a Motoristů sobě, dospěla k radikálnímu závěru. Dosavadní drogová politika v zemi byla podle nich příliš benevolentní, nebezpečná a ohrožovala to nejcennější – české děti.

Česká republika přitom ještě na jaře letošního roku platila v mezinárodním kontextu za naprostého průkopníka a vizionáře. Jako jediná země Evropské unie dokázala vytvořit legální, státem přísně kontrolovaný a regulovaný spotřebitelský trh s takzvanými psychomodulačními látkami, mezi které vedle nízkopotentního konopí patřil právě asijský rostlinný prášek kratom. Cílem tehdejšího kroku bylo dostat látku pod kontrolu, vytlačit prodejce z šedé zóny, zakázat automaty a zajistit, aby se k produktům nedostali nezletilí. S tímto přístupem je však nyní definitivně konec.

Rozhodnutí zatáhnout za záchrannou brzdu nebylo podle vládních představitelů žádným bleskem z čistého nebe, nýbrž logickým vyústěním situace, kdy dosavadní ochranné mechanismy fatálně selhaly. Premiér Andrej Babiš na ostře sledované tiskové konferenci nešetřil tvrdými výrazy a jasně definoval nový směr své politiky. Podle něj se z Česka stala nebezpečná anomálie na mapě Evropy, kterou je potřeba okamžitě a bezodkladně narovnat.

Plošný a okamžitý zákaz samotné rostliny sice předseda vlády v uplynulých dnech během neformálních setkání s novináři vyloučil s tím, že prohibice se nedá zavést ze dne na den, schválená pravidla hry se však mění natolik drasticky, že to pro drtivou většinu legálních prodejců bude znamenat faktickou likvidaci jejich podnikání. Vláda plánuje v rekordně krátkém čase prosadit zcela nový adiktologický zákon, do kterého bude implementován takzvaný „Lex kratom“, balíček opatření, který látku zatíží masivními daněmi a prodejcům nastaví téměř nesplnitelné podmínky.

Hlavním argumentem, kterým vládní koalice obhajuje svůj tvrdý zásah proti doposud legálnímu trhu, jsou alarmující statistiky z českých nemocnic, které na tiskové konferenci představil ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. Podle oficiálních dat adiktologických center a zdravotnických zařízení bylo v České republice zaznamenáno již 775 případů akutní intoxikace kratomem. Z tohoto hrozivého čísla celkem 235 případů vyžadovalo okamžitou hospitalizaci na lůžkovém oddělení.

Ještě vážnější situace pak panuje v nejkritičtějších segmentech péče. Celkem 61 pacientů totiž po požití kratomu skončilo v přímém ohrožení života na jednotkách intenzivní péče. Ministerstvo zdravotnictví v souvislosti s užíváním této látky eviduje již 19 úmrtí. To nejzásadnější zjištění však leží ve věkové struktuře zasažených. Celá polovina všech zaznamenaných případů akutního předávkování a zdravotních komplikací se totiž týká mladých lidí a dětí do 19 let.

Podle vyjádření ministra Vojtěcha data jasně ukazují, že se z kratomu stala typická dětská droga. Do nemocnic a toxikologických center se v posledních měsících opakovaně dostávají školáci ve věku pouhých deseti, jedenácti nebo dvanácti let, kteří si látku pořídili buď přes e-shopy, nebo v prodejnách, které hrubě porušovaly platné zákony.

Premiér Babiš v této souvislosti neváhal použít mezinárodní srovnání, aby demonstroval, jak moc se česká realita utrhla od zbytku kontinentu. Upozornil, že v řadě členských států Evropské unie, jako je sousední Polsko, Slovensko, ale také Francie, Itálie, Litva, Lotyšsko, Estonsko, Rumunsko nebo Švédsko, je kratom na seznamu přísně zakázaných látek a nikdo o jeho legalizaci vůbec nediskutuje. Podle premiéra je potřeba se hluboce zamyslet nad tím, proč u nás každé malé dítě na základní škole přesně ví, co to kratom je, jak se užívá a kde se dá sehnat.

Dosavadní legislativní stav, kdy byl prodej povolen od 18 let výhradně ve specializovaných prodejnách s licencí, kterých stát stihl vydat celkem 168, se proto stává minulostí. Vláda v řádu několika dnů odešle do legislativního procesu novelu, která věkovou hranici pro legální nákup nekompromisně posouvá na 21 let. Tento krok má odříznout od legálního zdroje nejen středoškoláky, ale i čerstvě dospělé studenty, u kterých je riziko skupinového užívání a následné závislosti podle lékařů nejvyšší.

Na pozici národního protidrogového koordinátora po pouhých pěti měsících ve funkci definitivně končí bývalý pražský primátor a poslanec Pavel Bém, který do funkce nastoupil v lednu s vizí vyvážené, pragmatické a na vědeckých faktech postavené politiky. Pro novou vládní sestavu se ale brzy stal symbolem nebezpečné benevolence a přílišného liberalismu.

Premiér Andrej Babiš se s mezinárodně uznávaným adiktologem nerozloučil v rukavičkách. Ve svém pravidelném nedělním videu na sociálních sítích a následně i na tiskové konferenci otevřeně prohlásil, že jeho kabinet prostě nechce a nebude tolerovat žádného „prodrogového“ koordinátora. Babiš dal jasně najevo, že nová vláda volí mnohem přísnější, prohibiční přístup a Bémovy názory na takzvanou racionální regulaci a snižování škod jsou pro něj v současné situaci nepřijatelné. Premiér se netajil tím, že jeho vlastní pohled na věc v posledních týdnech zásadním způsobem zformoval ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych, kterého považuje za neochvějnou a důvěryhodnou autoritu, jež dlouhodobě varuje před jakýmkoliv uvolňováním stavu.

Atmosféru v bezpečnostních složkách po Bémově odvolání pak premiér ilustroval velmi barvitým způsobem. Prohlásil, že když se policisté z protidrogové centrály dozvěděli, že liberálně smýšlející Bém na svém postu končí a stát se vrací k tvrdé represi, na ředitelství doslova bouchaly špunty od šampaňského a zavládlo obrovské nadšení. Pavel Bém má ve funkci setrvat pouze do konce června, kdy ho na ostře sledovaném postu nahradí známá psychiatrička Dita Protopopová, která má k hnutí ANO dlouhodobě blízko.

Když Babišova vláda v polovině března letošního roku poprvé na vládní úrovni projednávala možnost totálního zákazu většiny kratomových rostlin a produktů, byl to právě premiér, kdo tehdy hotový návrh na poslední chvíli stáhl ze stolu. Udělal to na základě obrovské vlny ohlasů na sociálních sítích, ale především poté, co ho tehdy nově nastoupivší koordinátor Pavel Bém spolu s ekonomickými experty přesvědčil, že plošná prohibice je nesmysl. Bém tehdy argumentoval, že legální prodejci investovali miliony do státních licencí, dodržují přísná pravidla a že případný zákaz by vyústil v obří šedou zónu, nekontrolovaný černý trh a potenciální miliardové arbitráže proti České republice ze strany znehodnoceného byznysu. Při Babišově tehdejším obratu hrály roli i slibované stamilionové příjmy do státní kasy z budoucího zdanění.

A co víc – byl to právě Pavel Bém, kdo během tehdejších březnových emotivních debat jako první navrhl kompromisní řešení: zákaz plošně nezavádět, ale okamžitě posunout věkovou hranici pro nákup z 18 na 21 let, aby se eliminovalo největší riziko mezi školní mládeží. Premiér tehdy v březnu tento Bémův nápad pouze vlažně komentoval s tím, že ho vláda „zváží“. O necelé tři měsíce později tatáž vláda přichází s březnovým Bémovým návrhem jako se svým vlastním, radikálním a spásným řešením, zatímco autora této myšlenky vyhazuje z práce s cejchem „prodrogového“ úředníka.

Sám odvolávaný koordinátor obvinil Národní protidrogovou centrálu a orgány zákonné represe z toho, že záměrně a systematicky šíří ve veřejném prostoru alarmistické a zkreslené zprávy o mrtvých dětech. Podle Béma se policie snaží za každou cenu otočit naruby moderní strategii, která se v Česku budovala desítky let a která stojí na pragmatické politice a vědeckých faktech. Represivní složky se podle něj pouze pokoušejí vrátit zemi do devadesátých let a rozpoutat drahou, neefektivní a předem prohranou válku proti drogám, která nikde na světě nic nevyřešila. Bém důrazně upozornil, že drtivá většina mladistvých, jejichž úmrtí policie dává za vinu kratomu, měla v době úmrtí v těle prokázaný masivní koktejl jiných, extrémně nebezpečných tvrdých substancí, jako je fentanyl či nelegální syntetické drogy, a samotný kratom byl v těchto tragických případech pouze sekundární látkou.

Nová vládní koalice se rozhodla pro naprosto radikální řez do samotné struktury státního aparátu a schválila masivní reorganizaci, která v odborných kruzích vyvolala naprosté zděšení. Kabinet totiž rozhodl o tom, že kompletní úřednický aparát protidrogové koordinace, prevence a boje se závislostmi se po dlouhých letech stěhuje pryč z Úřadu vlády pod křídla ministerstva zdravotnictví.

Že šlo o mimořádně kontroverzní, politicky motivovaný a silový krok, potvrdila s nečekanou otevřeností samotná šéfka Babišova kabinetu Tünde Bartha. Ta v rozhovoru pro média přiznala, že celá tato gigantická reorganizace, která zasahuje i lidskoprávní agendy či menšiny, byla vládou schválena v naprostém utajení, bez jakékoliv předchozí diskuse s odbornou veřejností, dotčenými radami nebo opozicí. Bartha to bez obalu zdůvodnila tím, že pokud by vláda tento záměr avizovala dopředu a otevřela k němu standardní připomínkové řízení, zvedla by se proti němu tak obrovská vlna úřednické a expertní nevole, že by se celý proces pravděpodobně zablokoval.

Původní, extrémně radikální plán počítal s tím, že se odbory a oddělení zabývající se lidskými právy, menšinami, rovností pohlaví a drogami kompletně rozprsknou pod čtyři různá ministerstva. Tento záměr však narazil na kritiku, že stát tímto krokem totálně zlikviduje klíčovou nadresortní koordinaci témat, která ze své podstaty prostě nemohou spadat pod jedno jediné ministerstvo, protože propojují zdravotnictví, školství, vnitro i sociální věci.

Po týdnu intenzivních veřejných hádek a interních konzultací musel premiér Babiš v pondělí couvat a oznámil nouzové úpravy původního plánu. Aby uklidnil situaci, rozhodl, že rady jako takové na Úřadu vlády zůstanou a on sám jim bude nadále předsedat. Zároveň ve Strakově akademii vzniknou dvě nové koordinační kanceláře přímo pod premiérem – jedna pro lidská práva a menšiny, kde zůstává vládní zmocněnkyně Taťána Malá i romská zmocněnkyně Fuková, a druhá pro duševní zdraví a závislosti. Ve Strakově akademii však zůstane pouhé torzo v podobě osmi úředníků a tajemníků rad. Celý masivní výkonný úřednický aparát, který reálně připravuje legislativu, rozděluje dotace a řídí strategii, se nekompromisně stěhuje na ministerstva. Protidrogová agenda tak definitivně končí pod ministrem Adamem Vojtěchem.

Tento krok vyvolal velmi tvrdou vzpouru adiktologických expertů a poskytovatelů sociálních služeb pro závislé. Ti jednohlasně varují, že plán vlády může fatálně ochromit a postupně zlikvidovat dekády budovaný a celosvětově oceňovaný přístup založený na takzvaném „harm reduction“ – tedy na strategii minimalizace rizik a škod, která se nesoustředí na nerealistické vymýcení drog ze světa, ale na práci se závislými přímo v terénu a prevenci šíření nemocí.

Mimořádně ostře reagoval člen vládní rady a známý brněnský aktivista Matěj Hollan, který na sociálních sítích veřejně cupoval argumentaci ministra Vojtěcha, že ministerstvo zdravotnictví má pro tuto agendu nejlepší kompetence. Hollan poukázal na historická fakta a realitu českého zdravotnického systému. Uvedl, že ministerstvo zdravotnictví má ve své přímé kompetenci již celá desetiletí problematiku alkoholu a tabáku a výsledky jsou naprosto žalostné – Česká republika se dlouhodobě potácí na samotné světové špici v konzumaci čistého lihu na hlavu, v počtu dětských kuřáků i v obrovských negativních dopadech legálních drog na státní rozpočet a zdraví populace, protože resort zdravotnictví adekvátní preventivní politiku nikdy dělat neuměl.

Naopak nelegální drogy měl historicky pod palcem právě nadresortní Úřad vlády. Díky tomuto specifickému postavení, nezávislému na zdravotnickém aparátu, má Česká republika v mezinárodním srovnání rekordně nízký výskyt nákazy virem HIV mezi injekčními uživateli drog a nejnižší procento výskytu nejhorších typů virové hepatitidy. Český model terénní práce a prevence byl tak úspěšný, že se od něj jezdili učit experti z celého světa. Podle Hollana ministerstvo zdravotnictví s tímto pokrokovým sociálně-zdravotním přístupem celou dobu interně hluboce nesouhlasilo a skvělé výsledky se v Česku děly v podstatě jim navzdory. Přesun agendy pod tento resort tak podle odborníků znamená konec moderní adiktologie v Čechách.

K protestům se přidal i Bémův dlouholetý předchůdce Jindřich Vobořil, který rovněž varoval, že představa, podle které jakýkoliv zákaz sám o sobě vyřeší drogový problém, je historicky zcela mylná a naivní. Podle Vobořila látky ze světa žádným škrtem pera nezmizí, pouze se transformují do nekontrolované podoby pod taktovkou organizovaného zločinu. K situaci se vyjádřila i politická opozice. Stínový premiér za ODS Martin Kupka se jednoznačně postavil na stranu odcházejících koordinátorů Béma a Vobořila. Potvrdil, že dlouhodobá česká strategie, která stála na vyváženém mixu prevence, léčby, sociální pomoci a represe, odváděla za málo peněz obrovské množství muziky a její rozbíjení vnímá jako obrovské riziko.

Premiér Babiš ale jakoukoliv kritiku, varování před destrukcí systému nebo obavy z výpadku financování preventivních programů rezolutně odmítl a označil je za mediální dezinformace a zbytečné emoce. Na obranu svých kroků vytáhl doporučení mezinárodní organizace OECD, podle kterého jsou vládní poradní rady obecně neefektivní, protože nemají přímou exekutivní moc. Přesunem úředníků pod ministerstva se podle něj celý systém zpřehlední a zefektivní. Ministři tak podle premiéra konečně získají do rukou reálné nástroje a ponesou osobní politickou odpovědnost za to, aby se problémy v jejich resortech skutečně řešily, namísto toho, aby se o nich pouze nekončně diskutovalo na vládních výborech. Babiš zároveň zdůraznil, že na oblast boje se závislostmi vláda pro letošní rok navýšila rozpočet o 100 milionů korun, takže o podfinancování služeb nemůže být řeč. Za premiéra se postavil i ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka, který přesun úředníků pod svůj resort rovněž vnímá jako skvělou příležitost pro reálný výkon politiky.

Že vládní koalice pod vedením hnutí ANO, SPD a Motoristů nemíní zůstat pouze u politických proklamací a personálních rošád, ale hodlá novou doktrínu tvrdé ruky demonstrovat v reálném čase přímo v ulicích, ukázala masivní policejní operace, která se v uplynulých dnech rozjela po celé České republice. Národní protidrogová centrála pod přímým vedením Jakuba Frydrycha, posílená o stovky policistů z regionálních ředitelství, spustila koordinovaný zátah zaměřený na omezení nelegálního prodeje nízkopotentního konopí a především na prodejce kratomu, kteří nerespektovali dosavadní pravidla.

Kriminalistům se během několika dní podařilo zajistit a zkonfiskovat více než 86 tisíc jednotlivých prodejních výrobků a úctyhodných 155 kilogramů čistého kratomového prášku v surovém stavu. Ministr vnitra Lubomír Metnar na tiskové konferenci potvrdil, že represe zasáhla distribuční síť na těch nejcitlivějších místech. V souvislosti se závažným porušováním předpisů byly okamžitě uzavřeny tři kamenné provozovny. Co je však ještě podstatnější, policie dokázala zablokovat 25 internetových obchodů, které nabízely produkty bez patřičných ověření věku, a kompletně zajistila zboží v 63 prodejních automatech po celé zemi.

Právě samoobslužné prodejní automaty, které se v minulých letech staly běžným koloritem českých nákupních center, večerek, ale i prostor v blízkosti základních a středních škol, označil ministr Metnar za jedno z vůbec největších společenských rizik současnosti. Tyto automaty společně s anonymním internetovým prodejem podle něj představovaly snadno dostupný a nekontrolovaný zdroj nebezpečných látek pro děti a mladistvé.

Kromě bezprostřední policejní represe a zpřísnění věkové hranice na 21 let však vláda chystá na prodejce kratomu ještě jeden, pro mnohé definitivně likvidační úder. Ten se odehraje na poli ekonomickém a daňovém a jeho architektem není nikdo jiný než ministryně financí Alena Schillerová. Ta otevřeně zkritizovala dosavadní stav, kdy byl kratom v rámci jarní regulace zařazen do výrazně snížené 12procentní sazby daně z přidané hodnoty (DPH). Podle Schillerové bylo toto nastavení v naprostém rozporu s elementární logikou zdravého rozumu.

Ministerstvo financí proto ve velmi úzké spolupráci s ministerstvem zdravotnictví již dokončilo finální znění legislativního návrhu, který kratom s okamžitou platností přeřazuje ze snížené sazby DPH do základní, nejvyšší sazby, která v České republice činí 21 procent. Tím však finanční represe zdaleka nekončí. Alena Schillerová potvrdila, že stát na kratom uvalí zcela novou, masivní spotřební daň, která bude fungovat na obdobném principu, jako je tomu u tabákových výrobků, tvrdého alkoholu nebo zahřívaného konopí. Cílem tohoto kroku je koncové produkty natolik výrazně finančně podražit, aby se staly pro kapesné školáků a studentů prakticky finančně nedostupné. Vyšší správní poplatky zasáhnou i samotné podnikatele, kteří budou chtít v oboru zůstat.

Tento radikální ekonomický obrat vyvolal obrovskou vlnu hněvu a zoufalství mezi legálními prodejci a majiteli licencovaných obchodů. Ti poukazují na to, že teprve před několika měsíci poslušně splnili všechny přísné podmínky, které po nich stát v rámci nově zavedeného systému psychomodulačních látek požadoval. Státu zaplatili nemalé finanční částky za roční licence – schválení oprávnění pro dovozce nebo provozovatele internetového obchodu přišlo podnikatele na rovných 200 tisíc korun, za každou jednotlivou kamennou prodejnu pak museli ministerstvu zdravotnictví zaplatit poplatek 20 tisíc korun, přičemž licence se musela vyřizovat pro každou provozovnu zvlášť a její platnost byla striktně omezena na pouhý jeden rok. Podnikatelé, kteří do vybudování legálních, čistých a certifikovaných prodejen investovali miliony korun v naději, že stát garantuje stabilní legislativní prostředí, se nyní cítí podvedeni a varují před krachem celého odvětví. Zdůrazňují, že stát svým nepředvídatelným chováním pouze zničí lidi, kteří chtěli podnikat poctivě, a poptávku uživatelů kompletně přesměruje na nekontrolovaný černý trh, kde nikdo kvalitu ani věk kupujících řešit nebude.

Vládní koalice však na tyto argumenty odmítá brát ohled. Její priorita je jasná a schválený „Lex kratom“ hodlá poslat do plnohodnotného legislativního procesu v řádu nejbližších dnů. Aby vláda dokázala nová, extrémně přísná pravidla na trhu reálně vymáhat a kontrolovat, plánuje masivně posílit i úřednický aparát, který má na starosti dozor. Vzhledem k tomu, že kompetence pro kontrolu dodržování podmínek prodeje v maloobchodní síti spadá pod ministerstvo zemědělství, premiér Babiš potvrdil, že stát vyčlení finanční prostředky na okamžitý nábor 50 nových, specializovaných státních zaměstnanců. Tito noví kontroloři budou mít za úkol provádět permanentní inspekce v terénu, zaměřovat se na obchody bez licencí, hlídat dodržování nové věkové hranice 21 let a nemilosrdně pokutovat jakékoliv e-shopy, které se pokusí nová daňová a restriktivní pravidla obcházet. Česká republika se tak vrací k plnohodnotné, tvrdé a nekompromisní prohibiční politice.