Článek
Za hlavní roli ve filmu Zahradníkův rok převzal v březnu 2025 svého čtvrtého Českého lva. V režii Jiřího Havelky hraje po boku manželky Dáši Vokaté stárnoucího muže, který za celý děj téměř nepromluví a emoce vyjadřuje mimikou a očima.
Rodák z Liberce navštěvoval v dětství dramatický kroužek do Lidové školy umění. V roce 1973 dokončil konzervatoř v Brně a v roce 1977 absolvoval DAMU v Praze ve třídě s Ondřejem Pavelkou nebo Milenou Steinmasslovou. V 80. letech hrál milovníky ve filmech Setkání v červenci nebo Můj hříšný muž a v roce 1988 vyhrál anketu časopisu Kino o nejoblíbenějšího herce.
Během své kariéry se objevil v komedii Slunce, seno, erotika nebo ve filmu Obsluhoval jsem anglického krále. Výrazné role ztvárnil také ve filmech Tmavomodrý svět, Žralok v hlavě, Líbáš jako Bůh nebo v televizním pořadu Hodiny od Fourniera. Ocenění akademimků získal celkem pětkrát. Prvního Českého lva si odnesl v roce 1994 za vedlejší roli ve filmu Amerika. Další sošky přidával postupně za snímky Masaryk, Po strništi bos a Muž se zaječíma ušima.
Život na hraně a vyhazovy ze všech velkých scén
S talentem přišly i těžké problémy s alkoholem, které Kaiserovi postupně zavíraly dveře do největších českých divadel. Po škole sice získal angažmá v Divadle na Vinohradech, kde si v letech 1977 až 1985 zahrál například Romea, musel však odejít poté, co na zájezdu v opilosti zrušil ubytování celému souboru. Podobný scenář se opakoval v Národním divadle, kam nastoupil v roce 1993 a odkud ho o šest let později vyhodili kvůli neomluveným absencím na zkouškách i představeních. Během kariéry prošel také Studiem Ypsilon, Divadlem Bez zábradlí, Kalichem nebo Ungeltem, kde hrál po boku Chantal Poullain.
Incidenty z opilosti plnily noviny i dál. V roce 2004 zasahovala policie v klubu Divadla Na zábradlí, kde odmítal po zavírací době odejít a skočil strážníkovi na záda. O šest let později opileckým výstupem zničil představení v Písku. Pořadatelé ho museli po půl hodině odvléct z jeviště a akce byla zrušena, což znamenalo konec jeho účinkování v Divadle Ungelt.
Divoký životní styl vedl až k vážným zdravotním kolapsům. Dvakrát zažil těžké opilecké stavy a v protialkoholní léčebně skončil celkem třikrát, vždycky z vlastní vůle. S pitím dokázal definitivně přestat až v roce 2012 po tříměsíčním pobytu v Červeném Dvoře. Následky si však tělo neslo dál a v červenci 2019 prodělal těžký infarkt myokardu, kvůli kterému skončil na jednotce intenzivní péče.
Kamarádi na život a parťáci na bláznovství
S Jiřím Lábusem se potkal koncem 70.let v restauraci po natáčení a během deseti minut zjistili, že mají stejný smysl pro humor. Vytvořili komediální duo v pořadech Možná přijde i kouzelník, improvizační Ruská ruleta nebo v pořadu Zeměkoule z roku 2000, kde parodovali televizní hlasatele. Unikátem se stal jejich rozhlasový improvizační seriál Tlučhořovi, původně vysílaný pod názvem Rodinka aneb Byli jsme a budem, který začali natáčet v roce 1991 a překročil hranici 1000 dílů.
Významnou etapou byl v roce 1985 přechod do pražského Studia Ypsilon, kde vytvořil postavy jako Podsekalnikova v Sebevrahovi nebo Matěje Poctivého. S kolegyní Jaroslavou Kretschmerovou a dalšími z divadla pořádali takzvané tajné závody, ve kterých vyhrával ten, kdo do cíle dorazil s nejvyšší pokutou od policie, tankoval u benzínky se zapálenou cigaretou nebo dokázal ukrást živou slepici. Náročné natáčení zažil i při práci na filmu Sagarmatha režiséra Jána Piroha v roce 1988, které probíhalo v extrémních podmínkách Himálaje přímo v základním táboře pod Mount Everestem.
Jiří Lábus
Život po boku Nadi Konvalinkové
S první manželkou Naďou Konvalinkovou se seznámil přes herce Marcela Vašinku. Svatbu měli v roce 1980 a o čtyři roky později se jim narodila dcera Karolína. Manželství doprovázely různé žerty, jako když jí do porodnice poslali s Lábusem falešné gratulační telegramy podepsané komunistickými pohlaváry včetně Brežněva či Husáka a sestry s ní kvůli tomu odmítaly mluvit, než Lábus na vrátnici ověřoval doručení.
Manželka zvládla i situaci, kdy vyšlo najevo, že má ještě nemanželskou dceru Elizabeth, která žije v Holandsku. Problémy s alkoholem však vedly v roce 2005 k rozpadu manželství po pětadvaceti letech. Mezi bývalými manžely zůstal přátelský vztah a bývalé ženě dodnes posílá virtuální květiny přes mobilní telefon.
Nový život po boku Dáši Vokaté
Klid našel až po seznámení s písničkářkou Dášou Vokatou, jež podepsala Chartu 77 a prožila dvacet let po boku básníka Magora Jirouse. Při prvním setkání na koncertě přitom vůbec netušila, o jak známého herce jde. Společně založili hudební duo Oldáš, ve kterém Vokatá skládá písně a hraje na kytaru, zatímco Kaiser zpívá a doprovází ji na kytaru i housle. Objíždějí české i slovenské kluby, natočili album a v roce 2020 se v tichosti vzali ve Vídni.
Kaiserův život však nabízí i neobvyklé odbočky mimo umělecký svět. V roce 2022 vyhrál soudní spor s vydavatelstvím za lživé tvrzení, že je příbuzným komunistického prezidenta Zápotockého. Už v roce 2004 navíc překvapil na vědeckém poli, když během výpravy v Asii objevil s neurochirurgem a entomologem Vladimírem Benešem nový druh střevlíka, který dnes nese jeho jméno Cychrus kaiseri.
Dáša Vokatá
