Pád teokracie a energetická krize. Jak válka v Íránu změní Česko?

Teherán, Washington, Praha – Sobotní ranní údery vedené Spojenými státy a Izraelem s krycím názvem „Epická zuřivost“ definitivně ukončily éru křehké stability na Blízkém východě. Informace potvrzené prezidentem Donaldem Trumpem o smrti nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího znamenají historický zlom, který však s sebou přináší rizika nedozírných rozměrů. Česká republika pod vedením premiéra Andreje Babiše zasedá v krizovém štábu a připravuje se na scénáře, které mohou zásadním způsobem ovlivnit ekonomickou stabilitu i bezpečnostní situaci v srdci Evropy.

Podle zpráv získaných z rozvědných služeb byla vládní čtvrť v Teheránu vystavena masivnímu bombardování. Íránská státní média po hodinách ticha potvrdila, že ajatolláh Chameneí zahynul v troskách své rezidence. Tento úder neznamená pouze eliminaci jednoho z nejvýznamnějších geopolitických hráčů posledních dekád, ale faktický pád teokratické struktury, která zemi vládla od islámské revoluce v roce 1979.

Americký prezident Donald Trump na své sociální síti Truth Social uvedl: „Chameneí, jeden z nejhorších lidí v historii, je mrtvý. Hodina svobody pro íránský lid udeřila. Naším cílem je bránit americký lid eliminací bezprostředních hrozeb ze strany íránského režimu.“

Situace uvnitř Íránu je však naprosto nepřehledná. Režim se v posledních hodinách před úderem odstřihl od světového internetu, což znemožňuje ověřování informací v reálném čase. Bezpečnostní analytik Josef Kraus z Masarykovy univerzity varuje před přílišným optimismem: „I kdyby byl top management země zlikvidován, neznamená to automaticky konec konfliktu. Moc mohou okamžitě převzít ozbrojené složky, konkrétně Revoluční gardy, které mohou eskalovat konflikt ještě divočeji než teokratická vláda.“

Premiér Andrej Babiš v neděli ráno oznámil, že kvůli dramatické eskalaci konfliktu na Blízkém východě svolává na pondělní sedmou hodinu ranní Bezpečnostní radu státu. Ta má řešit bezprostřední dopady války USA na Írán na Českou republiku.

Babiš ostře zkritizoval íránské protiúdery, které zasáhly sousední arabské státy. „Zcela odsuzuji íránské útoky na Katar, Kuvajt, SAE, Bahrajn, Saúdskou Arábii a Jordánsko. Tyto země se na dnešní operaci nijak nepodílely a ze strany Íránu se jedná o nepřijatelné narušení jejich suverenity,“ uvedl Babiš na síti X.

Prioritou vlády je repatriace českých občanů. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé sobě) potvrdil, že v destinacích Blízkého východu se nachází několik tisíc Čechů. „Vzdušný prostor nad Zálivem je paralyzován. Řešíme osud turistů uvízlých na letištích v Dubaji a Dauhá. Naše velvyslanectví pracují na krizových plánech,“ řekl Macinka. Premiér Andrej Babiš v neděli oznámil, že vláda připravuje vyslání armádních speciálů, pokud komerční lety nebudou obnoveny.

Macinka také důrazně varoval před cestami do celého regionu. „Nedoporučujeme plánovat cesty například do Libanonu, Kuvajtu, Kataru, Bahrajnu nebo Spojených arabských emirátů,“ uvedl ministr. V samotném Íránu momentálně zůstávají podle informací ministerstva tři čeští občané, se kterými je úřad v kontaktu. Bezpečnostní rada státu bude rovněž řešit hrozbu teroristických útoků v Evropě a zpřísnění kontrol na hranicích.

Dopady na českou ekonomiku budou okamžité a drastické. Hlavní ekonom XTB Pavel Peterka varuje před masivním nárůstem cen paliv, který bude důsledkem zahájení otevřené války USA na Írán. „Lze čekat růst průměrných cen benzinu nad 34,5 korun za litr a u nafty nad 34 korun za litr. V případě blokace Hormuzského průlivu, kudy proudí pětina světové ropy, se však ceny mohou raketově vystřelit i nad 60 korun za litr,“ uvedl Peterka.

V kuloárech vlády se začíná diskutovat o kroku, který byl dosud tabu: prolomení sankcí a obnovení odběru ruské nafty. Zdroj blízký ministerstvu průmyslu pod podmínkou anonymity přiznal: „Pokud chceme zabránit ekonomickému kolapsu dopravy v ČR, budeme muset zvážit všechna řešení, včetně obnovení odběru z Ruska. Sociální smír v Česku je pro nás prioritou.“ Tento krok by však znamenal zásadní rozkol v rámci Evropské unie, která dosud striktně dodržovala sankční politiku vůči Moskvě. Babišova vláda se tak ocitá mezi dvěma mlýnskými kameny: ochranou domácího trhu a diplomatickými závazky vůči spojencům.

Problémy se dotknou i dalších energetických komodit, zejména zemního plynu, jehož cena je provázána s cenou ropy. Český exportně orientovaný průmysl by vyšší výrobní náklady pocítil velmi rychle, což by snížilo konkurenceschopnost tuzemských firem na světových trzích. Analytici rovněž očekávají oslabení koruny v důsledku odlivu kapitálu do bezpečných přístavů, což by dále zdražilo dovoz surovin.

Dalším zásadním rizikem eskalace je bezprostřední hrozba občanské války v Íránu, která může uvést do pohybu miliony lidí. Írán, se svou populací přes 90 milionů obyvatel, představuje potenciální zdroj uprchlické krize, která by svými rozměry mohla převýšit tu syrskou. „Česko hostí statisíce Ukrajinců. Další nápor z arabského světa by sociální systém neunesl,“ shodují se analytici.

Babišova vláda v pondělí projedná zpřísnění kontrol na hranicích a zvýšenou ochranu strategických cílů v ČR před hrozbou terorismu. Ministr vnitra připravuje plány na mobilizaci policie pro případ, že by se bezpečnostní situace v Evropě začala hroutit a došlo by k aktivaci balkánské migrační cesty. Vláda se rovněž obává, že spolu s uprchlíky by do Evropy mohli proniknout i radikálové z íránských Revolučních gard, což by zvýšilo riziko teroristických útoků na evropském území.

Navzdory ekonomickým rizikům drží česká politická scéna jednotnou linii a jednoznačně podporuje vojenskou akci USA a Izraele proti Íránu. Útok na íránský jaderný program podpořil jak premiér Andrej Babiš, tak lídr opozice Petr Fiala (ODS). „Nekontrolovatelný íránský jaderný program a podpora terorismu představují nebezpečí pro Česko i Evropu. ČR proto stojí za spojenci,“ uvedl Babiš na síti X. Tato shoda podtrhuje dlouhodobou českou zahraniční politiku, která klade důraz na bezpečnostní vazby s Washingtonem a Tel Avivem.

Česká republika potvrzuje svou pozici věrného spojence USA a Izraele, čímž si však zároveň maluje terč na záda jako cíl případných teroristických útoků ze strany zbytků íránských Revolučních gard nebo jejich spojenců v Evropě. Ministerstvo vnitra v reakci na to již posílilo bezpečnostní opatření u objektů, které by mohly být potenciálním terčem útoků, včetně diplomatických misí a strategické infrastruktury. Analytici upozorňují, že riziko tzv. „asymetrických hrozeb“, jako jsou kybernetické útoky nebo osamělí radikálové, se výrazně zvyšuje.

Pondělní ráno v 7:00 zasedne Bezpečnostní rada státu. Na stole jsou tři klíčové body, které rozhodnou o bezprostřední budoucnosti České republiky v kontextu začátku otevřené války USA na Írán.

Repatriace: Vyslání armádních speciálů pro uvízlé Čechy. Vláda řeší logistiku evakuace stovek občanů z uzavřených letišť v Dubaji a Dauhá.

Paliva: Krizový plán pro zásobování naftou a případná jednání s Moskvou. Pokud ceny nafty překročí hranici 60 korun za litr, vláda bude nucena zvážit prolomení sankcí, aby zabránila kolapsu dopravy.

Bezpečnost: Mobilizace složek IZS a zpravodajských služeb kvůli hrozbě eskalace. Policie ČR posílí ostrahu strategických objektů a připravuje se na případnou vlnu teroristických útoků nebo nelegální migrace.

Svět se probudil do nové reality a Česká republika se musí připravit na jednu z největších krizí moderní historie. Jednota politické scény bude v následujících dnech testována na absolutní hranici možností.

Zdroje: Novinky, seznamzprávy, iDnes