Článek
Petr Kellner se narodil 20. května 1964 v České Lípě. Většinu dětství a mládí ale strávil v Liberci. Vyrůstal v chudé rodině a sám později přiznával, že právě tato zkušenost ho přivedla k podpoře vzdělávání chudých dětí. Mládí trávil tak, jak bylo v té době běžné. Chodil do skautského oddílu, bydlel v panelákovém bytě na sídlišti a volný čas věnoval sportu. Už během studií na střední ekonomické škole v Liberci se ukazoval jeho talent na čísla a byznys. Po maturitě proto pokračoval na vysokou školu do Prahy. Na Vysoké škole ekonomické vystudoval obor ekonomika průmyslu a v roce 1986 získal inženýrský titul.
Po promoci nic nenasvědčovalo tomu, že z něj bude nejbohatší Čech. Nejprve pracoval jako referent v podniku zahraničního obchodu Strojimport Praha. Zahraniční obchod ho ale nebral, a tak přešel do filmové produkce na Barrandově.
Ještě předtím, než se ponořil do byznysu, se ale nakrátko mihl před filmovou kamerou. V roce 1989 si zahrál drobnou roli ve filmu Ireny Pavláskové Čas sluhů. Jako pětadvacetiletý charismatický mladík v něm na večírku vítá přicházející hosty a představuje je svým známým. Byl to moment, kdy ještě neměl problém stát před kamerou. Později si ovšem soukromí střežil tak úzkostlivě, že média měla k dispozici jen pár černobílých fotek z firemních ročenek.
Kupónová privatizace a ovládnutí České pojišťovny
Všechno se změnilo po listopadu 1989, kdy pád komunismu otevřel dveře soukromému podnikání. V únoru roku 1991 založil s obchodním partnerem Milanem Vinklerem společnost Wika. O něco později přibrali Milana Maděryče a v Teplicích založili Správu prvního privatizačního fondu. Pro úspěch v privatizaci ale potřebovali peníze na masivní reklamu, která by lidi přesvědčila, aby jim svěřili své kupónové knížky.
Peníze nakonec získali od teplického podniku Sklo Union, jehož vedení v čele se Štěpánem Popovičem poskytlo začínající PPF 40 milionů korun jako kapitálový vklad a půjčku. PPF tyto peníze vděčně vrátila a původní vklad sklárny později vyplatila v několikanásobné výši. Privatizace se povedla, k opravdovému vstupu mezi velká jména českého byznysu však chyběl ještě jeden krok.
Tím zásadním zlomem se v roce 1996 stalo ovládnutí České pojišťovny. Státní finanční ústav se v té době potýkal s vážnými ekonomickými problémy a akcionáři se za účasti tehdejší vlády rozhodli svěřit správu pojišťovny právě skupině PPF. Kellnerovi se podařilo přesvědčit centrální banku i ministerstvo financí, že má jasnou vizi, jak zadlužený ústav postavit na nohy. Tento krok vyžadoval mimořádné vyjednávací schopnosti i odvahu riskovat.
Krátce po převzetí pojišťovny přešel z vlády do vedení PPF bývalý ministr financí Ivan Kočárník, který se stal předsedou dozorčí rady. Kritici poukazovali na politické vazby i sporné pozadí transakce. Vedení PPF ale namítalo, že pojišťovna byla v hluboké krizi a oni ji jako jediní dokázali zachránit. Právě úspěch s pojišťovnou posunul PPF na samotný vrchol českého trhu a otevřel jejím majitelům cestu k miliardovým obchodům.
Zrození Home Creditu a cesta na světové trhy
Ovládnutí pojišťovny skupině nestačilo a Kellner hned hledal další příležitosti k růstu. Tuzemský trh byl ale pro Kellnerovy plány brzy příliš malý. Koncem 90. let PPF ovládla Moravskou leasingovou společnost a na jejích základech postavila nový splátkový byznys. Z ní vytvořila značku Home Credit, která skupině v následujících letech vydělávala nejvíce peněz.
Kellnerovi bylo jasné, že pokud chce dál růst, musí s firmou vyrazit za hranice. Home Credit zamířil nejprve do střední a východní Evropy, klíčový průlom ale znamenal až vstup na ruský a později asijský trh. V roce 2014 získala společnost jako vůbec první zahraniční subjekt celostátní licenci pro poskytování nebankovních půjček v Číně. Právě v Číně získal Home Credit miliony zákazníků a objem poskytnutých půjček tam během let přesáhl stovky miliard korun. Úspěch v Číně závisel na rozhodnutí tamních úředníků, což se v následujících letech ukázalo jako nejzranitelnější místo celého projektu.
Zatímco Home Credit rostl, Kellner rozjížděl další velké obchody po celé Evropě. V roce 2008 spojil pojišťovací aktiva PPF s italským gigantem Assicurazioni Generali. Vznikl Generali PPF Holding, který zastřešoval pojišťovny ve čtrnácti zemích a Kellner v něm zasedl do vedení. O několik let později prodal podíl se ziskem zpět Italům a PPF tím získala obří balík peněz na další investice.
Poté vstoupila PPF do telekomunikací, když převzala českou i slovenskou O2 a oddělila síťovou infrastrukturu do nově založené firmy Cetin. Skupina ovládla plzeňskou Škodu Transportation a vstoupila i do biotechnologií přes společnost Sotio. Současně zachránila padlou loterijní společnost Sazka a postavila ji zpět na nohy. Významnou kapitolou byl i návrat na mediální trh. S televizním byznysem měla PPF zkušenosti už z dřívějška díky ovládnutí TV Nova. V roce 2019 se k médiím vrátila ve velkém stylem a koupila celou skupinu CME, čímž získala vlivné televize v Česku i dalších zemích regionu.
Majetek Petra Kellnera postupně rostl. Americký časopis Forbes ho poprvé zařadil mezi nejbohatší lidi světa v roce 2006 s odhadovaným jměním ve výši tří miliard dolarů. V globálních finančních hodnoceních stoupal s každým rokem výš a výš. V roce 2020 už jeho majetek dosahoval téměř patnácti miliard dolarů, což řadilo ho to do první stovky nejbohatších lidí planety.
Čínská karta a přísně střežené soukromí
Tak obrovské impérium ale přitahovalo i ostrou kritiku a podezíravost veřejnosti. Ostré debaty vyvolával především Home Credit a jeho agrese na trhu se spotřebitelskými úvěry. Kritici společnosti dlouho vyčítali vysoké úroky a tvrdý přístup k dlužníkům. Pozdější zpřísnění pravidel sice pomohlo vylepšit reputaci firmy, pověst tvrdého poskytovatele půjček se však zbavit nedokázala.
Ještě větší skandál vypukl po odhalení tajných akcí na vylepšování obrazu Číny v českých médiích a veřejnosti. Ukázalo se, že Home Credit tajně financoval PR agenturu C&B Reputation Management, která měla za úkol potlačovat kritické hlasy vůči Číně. Agentura tajně založila projekt Sinoskop, dodávala novinářům pročínské podklady a aktivně ohýbala pohled české veřejnosti na tamní režim. Důvod byl jednoduchý, dobré vztahy českých politiků s čínským režimem chránily Kellnerovu licenci na tamním trhu.
Hodně rozruchu způsobil také jeho postup v pražské Hanspaulce, kde ke své vile postupně připojoval okolní parcely s historickou usedlostí Hadovka i hotelem Praha. Ikonickou stavbu z doby socialismu nechal přes odpor architektů srovnat se zemí. Na uvolněném místě pak vyrostl soukromý park.
Díky obřímu kapitálu měl dveře otevřené k českým prezidentům i premiérům. Na cestách po Číně doprovázel prezidenta Miloše Zemana, sám ale do politiky nikdy kandidovat nechtěl. Mluvil o sobě jako o skeptickém eurooptimistovi a hlasitě varoval před novými ideologiemi, v nichž viděl hrozbu pro svobodu, pracovitost a zdravý rozum.
Dokonale utajovaný život za vysokou zdí
Řídil impérium s desítkami tisíc zaměstnanců po celém světě, o jeho osobním životě ale veřejnost nevěděla téměř nic. Kellner byl dvakrát ženatý. Z prvního manželství s Ivou Kellnerovou měl syna Petra. S druhou manželkou Renátou Kellnerovou, která v minulosti pracovala v PPF jako jeho asistentka, měl tři dcery Annu, Laru a Marii Isabellu
Nejznámější z dětí je Anna Kellnerová, která úspěšně reprezentuje Česko v parkurovém skákání a závodila i na olympiádě v Tokiu. Kellner ji v jejím sportovním rozvoji podporoval a zakoupil pro ni špičkové koně v hodnotě stovek milionů korun.
Zázemí měla rodina hned na několika místech, od rozsáhlého sídla v Podkozí přes Hanspaulku až po architektonicky ceněnou vilu ve Vraném nad Vltavou. K rekreaci využíval Kellner také rekonstruovanou Starou celnici v osadě Jizerka či srub v Alpách. K přesunům po světě používal soukromá letadla, přičemž původní stroj značky Gulfstream později nahradil velkým Boeingem.
Sám miliardář přiznával, že ho neustálá mediální pozornost a spojování s PPF obírají o klid. Měl strach především o své děti, které chtěl uchránit před mediálním tlakem a dopřát jim obyčejný život. Řešení viděl buď v kompletním anonymním odstěhování do světových metropolí, nebo v přijetí faktu, že v domácím prostředí úplná anonymita neexistuje.
Stamiliony korun posílal s manželkou hlavně do vzdělávání a podpory umění. Prostřednictvím rodinné nadace postavili a provozovali soukromé gymnázium Open Gate v Babicích. Vedle toho posílali nemajetné studenty i české talenty na špičkové univerzity po celém světě. Miliony korun ze skupiny PPF mířily také do české kultury. Podporovala Divadlo Járy Cimrmana, Letní shakespearovské slavnosti a sestavila rozsáhlou soukromou sbírku české i slovenské fotografie.
Tragédie na Aljašce
Petr Kellner byl známý svou láskou ke sportu a vyhledáváním fyzické aktivity. Věnoval se kitingu, surfing a ze všeho nejraději měl jízdu na snowboardu v volném horském terénu. Právě tato záliba se mu v březnu roku 2021 stala osudnou.
27. března 2021 se zúčastnil heliskiingové výpravy v Aljašském pohoří Chugach. Vrtulník Eurocopter AS 350 se skupinou lyžařů a průvodců se zřítil nedaleko ledovce Knik, jen několik metrů pod hřebenem hory. Při nehodě zemřelo pět lidí včetně pilota, dvou horských průvodců a české skupiny. Jediným přeživším se stal snowboardista a fotograf David Horváth.
Následné vyšetřování ukázalo na řadu závažných pochybení. Ukázalo se, že pilot se nad hřebenem dostal do špatných povětrnostních podmínek a ztratil orientaci. Právní zástupkyně jediného přeživšího pasažéra později přišla se zásadním zjištěním. Petr Kellner samotný náraz přežil a byl ještě nejméně dvě hodiny naživu. O život ho připravilo až podchlazení kvůli selhání záchranné akce.
Pozůstalí v čele s Renátou Kellnerovou podali u aljašských soudů žaloby na provozovatele vrtulníku i společnost zajišťující adrenalinový pobyt. Kauza nakonec skončila mimosoudní dohodou s leteckou společností Soloy Helicopters, která uznala pochybení svého pilota. Soudní proces s provozovatelem chaty Tordrillo Mountain Lodge nakonec potvrdil vinu žalovaných firem. Porota přiznala rodině Kellnerových odškodné ve výši několika milionů dolarů.
Konec Petra Kellnera přinesl obrovský zlom pro české hospodářství i celou skupinu PPF. Správu majetku a vedení skupiny PPF převzala jeho manželka Renáta Kellnerová spolu s dcerami a nejbližšími spolupracovníky z vedení holdingu. Skupina pod novým vedením opustila trhy v Rusku i Číně a své investice nasměrovala do západní Evropy a Severní Ameriky. Dokončila tak obrat, který Petr Kellner plánoval ještě za svého života.
Zdroje: Wikipedia, iRozhlas, osobnosti, aktualně, iRozhlas, seznam zprávy, theguardian, reflex, seznam zprávy, refresher, TN.cz, reportermagazin, forbes





