Hlavní obsah

Zpěvačka Lenka Filipová překonala těžkou krizi. Nejslavnější hit jí dal Francouz

Foto: David Sedlecký, CC BY-SA 3.0, via Wikimedia Commons

Lenka Filipová prošla obdobím, kdy jí nečekaný krach manželství po čtyřiatřiceti letech vzal zdraví i síly. Díky hudbě a dceři Lenny se ale dokázala vrátit na pódia a dál rozdává radost.

Článek

Hudbu měla v krvi odmalička. Když jí bylo devět, poprvé sáhla po kytaře, která u nich v pražském bytě stála opřená o stěnu v obýváku. Tatínek byl operní pěvec a divadelní herec, maminka učila hudebku a děti u toho běžně doprovázela na kytaru. Díky rodinnému zázemí a vlastní píli se na scéně objevila velmi rychle. V šestnácti letech navíc vyrazila s brněnským orchestrem BROLN na velké turné do zámoří, což jí otevřelo dveře do světa.

První cesta do USA a Kanady byla pro šestnáctiletou holku ze socialistického Československa úplně nová zkušenost. Vystupovala v jihočeském kroji se zapleteným copem po boku lidových legend Jarmily Šulákové a Jožky Černého. Právě tam se naučila pracovat s publikem, které česky vůbec nerozumělo. Už tehdy bylo jasné, že z ní roste zpěvačka, která nebude jen další tváří popu, ale i výbornou kytaristkou. Základy hry na kytaru jí dal starší bratr Vláďa, na což pak navázala v lidové škole umění. K profesionální dráze tak měla od začátku dobře nakročeno.

Pařížská stáž a hit Zamilovaná

Už při studiích kytary na pražské konzervatoři u Štěpána Urbana a Milana Zelenky procházela jedním angažmá za druhým. Zpívala se Spirituál kvintetem, občas hrála v Semaforu u Miloslava Šimka a pravidelně vystupovala také s Karlem Gottem. Zásadní zlom přišel s francouzským stipendiem, díky kterému odjela studovat do Paříže k uruguayskému kytaristovi Óscaru Cáceresovi. V Paříži hrála po studentských klubech, vystoupila v nočním vysílání rozhlasové stanice France-Inter a potkala i písničkáře Francise Cabrela. Právě od něj tehdy dostala píseň, která z ní doma udělala hvězdu. Textař Zdeněk Rytíř obstaral české verše doslova přes noc po telefonu a na světě byl legendární hit Zamilovaná.

Tato píseň dala název její debutové desce z roku 1981, za kterou získala zlatou desku, a na dlouhá léta určila její hudební styl. Diváci si ji spojili s jemnými šansony, klidným altem a brilantní hrou na kytaru. V Paříži dokonce podepsala smlouvu s velkým vydavatelstvím CBS, natočila tam několik písní a zdálo se, že se prosadí i v zahraničí. Kvůli komunistickému režimu se ale musela vrátit, jinak by riskovala, že zničí život sobě i své rodině.

Po návratu dál koncertovala a natáčela nové desky. Zpívala s kapelou Flop Karla Zicha, se kterým ji pojilo blízké přátelství. Jejich duet Mosty se stal hitem, který zdomácněl v rádiu. Spolupracovali a přátelili se až do Zichovy tragické smrti při potápění na Korsice v roce 2004. Dodnes má doma jeho kytaru a při výjimečných koncertech na ni hraje.

Eurovize, kterou místo ní vyhrála Céline Dion

V 80. letech přitom měla na dosah ještě mnohem větší světový úspěch. V roce 1988 obdržela oficiální nabídku reprezentovat Švýcarsko na prestižní mezinárodní soutěži Eurovize. Soutěžní píseň Ne partez pas sans moi napsal švýcarský skladatel a pro Filipovou ji upravil tak, aby v ní vynikla její kytara. Komunistický režim jí ale cestu na poslední chvíli zakázal. Úřady tvrdily, že československý občan nemůže v takové soutěži reprezentovat cizí zemi a narušilo by to vzájemné vztahy mezi státy.

Jako náhradnice byla narychlo povolána tehdy ještě neznámá kanadská zpěvačka Céline Dion. Ta pak se stejnou písní celou soutěž vyhrála a nastartovala tak svou světovou kariéru. Pro Filipovou to tehdy byla velká rána a celou křivdu doma obrečela. Když pak Céline Dion v roce 2008 chystala svůj velký koncert v pražské O2 areně, z desítek nahrávek českých zpěváků si jako předskokanku vybrala právě Lenku Filipovou. Obě zpěvačky se v zákulisí setkaly, společně na události z roku 1988 zavzpomínaly a celou tuhle zvláštní kapitolu tím definitivně uzavřely.

Když tělo řekne dost

V práci se jí dařilo, postavila vlastní doprovodnou kapelu Domino a vydávala další desky. V soukromí ale brzy přišel zlom. Filipová si vždy zakládala na tom, že své soukromí oddělovala od veřejného života. Přes třicet let byla vdaná za uznávaného architekta Borise Drbala, který navrhl třeba rekonstrukci karlovarského Becher's Baru nebo místní golfový areál. Před svatbou se navíc dohodli, že se její muž nebude ukazovat ve společnosti ani v médiích, a zpěvačka to po celá léta dodržovala. Dokonce si ponechala i své rodné příjmení, protože v době svatby už byla v zemi známou umělkyní.

O to větší překvapení pak přišlo po čtyřiatřiceti letech manželství. Její manžel bez předchozích varovných signálů podal nečekanou žádost o rozvod. Pro zpěvačku to byla obrovská rána, se kterou se dlouho nedokázala srovnat. Uzavřela se do sebe, přestala komunikovat s okolím a rozpad rodiny se brzy podepsal i na jejím zdraví.

Psychické vyčerpání a nahromaděný stres se velmi rychle projevily na jejím fyzickém zdraví. U zpěvačky došlo k vážnému selhání imunitního systémua musela podstoupit dlouhou léčbu. Na téměř celý rok proto zrušila všechna vystoupení, zmizela z očí veřejnosti a snažila se vrátit zpátky do běžného života. S každodenními věcmi jí tehdy musela pomáhat dcera. Právě ona také vyřizovala vše potřebné mezi rozcházejícími se rodiči, protože Filipová nebyla schopná s manželem sama komunikovat.

Opora v dceři a návrat na pódia

Právě dcera Lenka, kterou fanoušci znají pod uměleckým jménem Lenny, byla pro Filipovou v nejtěžších chvílích největší oporou. Kromě blízkého rodinného vztahu je spojuje i společná vášeň pro hudbu a vzájemný profesní respekt. Lenny stála v těžkém období při své mámě, pomáhala jí znovu nabrat síly a dodávala jí chuť vrátit se zpátky do života. Přestože se každá vydala jiným hudebním směrem a Lenny sází spíš na moderní pop a rock, mají k sobě dodnes velmi blízko.

Jakmile se jí začalo dařit lépe, hned začala znovu přemýšlet o kytaře a návratu před publikum. Právě hudba jí nakonec pomohla překonat nejhorší a postavit se znovu na nohy. Lékaři i okolí ji sice varovali, že tak rychlý návrat na pódia je příliš riskantní, ona se ale přesto vrátila ke koncertování naplno. Tělo sice ještě potřebovalo klid, ale ona věděla, že nejvíc síly jí dodá právě publikum a koncerty.

Zpátky na pódium před fanoušky

Návrat na pódia byl pro ni velkou úlevou a důkazem, že má zase sílu dělat to, co miluje. K hudbě se vrátila s novou energií a dál dělá to, co jí jde nejlépe. S britským harfeníkem Seanem Barrym navíc vytvořila úspěšný projekt keltských balad Oppidum, v němž zpívá hned v několika starobylých jazycích včetně bretonštiny nebo gaelštiny. Na koncertech vedle toho dál hraje své největší hity i oblíbené kytarové skladby, na které nedá dopustit.

Sály bývají vyprodané dlouho dopředu a chodí na ni jak pamětníci, tak mladší posluchači. Na vystoupeních je tak vidět, že její poctivá kytarová muzika baví dospělé i mladou generaci. Sama zpěvačka bere neustálé cestování a koncertování jako přirozenou součást života, bez které by to nešlo. Sama si pečlivě vybírá komornější prostory od divadel po historické sály.

Během koncertů dává lidem najevo, jak moc si jich váží, a na atmosféře v sále jí nesmírně záleží. Po koncertě navíc nikdy nepospíchá pryč, ráda se s lidmi zdrží, podepíše desky a prohodí s nimi pár slov. Tento přístup odkoukala už v mládí od Karla Gotta a považuje ho za naprosto nezbytnou součást uměleckého života. S fanoušky se fotí, rozdává podpisy a ráda si s nimi povídá o tom, co je zajímá.

Za desítky let na scéně vydala řadu úspěšných desek, a přestože si prošla těžkou zkouškou, dál tvoří a hraje s obrovskou chutí. Ukázala tak, že s poctivou hudbou a vlastní odhodlaností se dá zvládnout i to nejtěžší období a dál dělat to, co člověka naplňuje.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz