Článek
Mangaia je malý ostrov v Tichém oceánu, kde žije stejnojmenný domorodý kmen, jehož praktiky by se líbily nejednomu nadšenci intimních hrátek. Či možná spíše nadšenkyním.
Mužům Mangaia jde v prvé řadě o to, aby ženu dokázali plně uspokojit. Její orgasmus je pro ně největším potěšením, odměnou i vstupenkou mezi opravdové a uznávané muže. Aby mohli být muži opravdu dobrými milenci, je třeba poctivě nejen trénovat, ale i učit se a vzdělávat. A to již od dětských let.
Mangaiové mají pozoruhodný přístup k sexuální vychově a k otázkám sexu. Mangaiští chlapci poprvé slyší o vlastním sebeuspokojování v sedmi letech věku a začínají ho praktikovat ve věku osmi či devíti let. Při dosažení třinácti let věku je chlapcům proveden rituál superincize (obřízka). Muž, který tuto obřízku provádí se zároveň stává jeho jakýmsi vychovatelem sexu, který mu dává rady po teoretické stránce.
Praktickou stránku věci mají na starost starší ženy. Asi dva týdny po obřízce má chlapec pohlavní styk se starší, zkušenou ženou, která ho zaučuje v různých sexuálních praktikách, polohách a úkonech, které dokáží ženu uspokojit a dovést ji k vyvrcholení. V Mangaiské kultuře jsou orgasmy velice důležité a stejně tak i vytrvalost a výdrž u mužů. Muži, kteří mají pohlavní styk každou noc a dokáží dosáhnout několika vyvrcholení za noc, mají ve společnosti největší uznání.
Svému úkolu však musí dostát i ženy. Dívky v období dospívání též začínají sebeuspokojováním a stejně jako chlapci prochází vzděláváním, kde je starší ženy učí jak dosáhnout orgasmu. Někdy se to též učí od chlapců s kterými mají pohlavní styk. Intimní život u Mangaiů začíná velice brzy.
Pokud dívka při sexu s chlapcem nedosáhne orgasmu, je to vnímáno velice negativně a mezi ostatními si chlapec získá špatnou pověst. Dívka si následně najde jiného partnera k intimním hrátkám, který bude schopen ji dovést k vytouženému uspokojení.
V mangaijské kultuře jsou mladí muži i ženy povzbuzovány k tomu, aby měli dostatek sexuálních partnerů a zážitků dříve, než si najdou budoucího manžela či manželku. Průměrný muž má před svatbou deset nebo i více přítelkyň.
Výzkumník Douglas Marshall v 70. letech 20. století zjistil, že mangaiští muži ve věku 18 let mají průměrně sex sedm nocí v týdnu a za noc dosáhnou třech orgasmů. S přibývajícími roky sexuální aktivita postupně klesá. Průměrný 48 letý muž má sex dvakrát až třikrát týdně a dosáhne vyvrcholení jednou za noc.
Vysoká sexuální touha je u mužů mnohem vyšší než u žen, což mmohdy vede k případům, kdy je pácháno násilí na ženách, které mít sex nechtějí a někdy jsou za svůj odmítavý postoj svými manžely bity. Sexuální aktivita Mangaiů je výrazně vyšší než u jiných kmenů, což má také za následek více neplánovaných těhotenství a mimomanželských dětí. Společnost Mangaiů věřila, že těhotenství je způsobeno tím, že žena spí neustále s jedním mužem a proto rodiče naléhali na své dcery, aby spaly s různými muži.
Ačkoliv vedou Mangaiové ve svém soukromí intimní život, na veřejnosti spolu ženy a muži nekomunikují. Do tří až čtyř let věku si děti společně hrají bez ohledu na pohlaví. Poté jsou však odděleny a nesmí být spolu na veřejnosti. To samé platí také pro muže a ženy. Dokonce ani bratr a sestra nebo manžel a manželka se nemohou společně procházet po ulici.
Antropolog Donald Marshall popsal obyvatele Mangainu před příchodem Evropanů jako nejsexuálněji aktivní kulturu v historii. Velký důraz kladou na potěšení z orgasmu. Svým dětem umožňují najít si partnera jakého chtějí a časté střídání partnerů pro ně není žádný problém. Naopak je to vítáno. Čím více sexuálních zkušeností, tím lépe. K sexuální výchově mají praktický přístup. Být dobrým milencem a umět potěšit své partnery je pro lidi kmeme Mangaia velmi důležité, ne-li nejdůležitější.
