Článek
Každý člověk přirozeně stárne a jeho fyzická i psychická kondice klesá. Dnešní doba je složitá jak pro mladé, natož pak pro starší generaci. Svět se mění bleskovým tempem a technologické vymoženosti obzvlášť. Vždyť ti nejstarší zažili dobu, kdy nebyla televize, telefon a už vůbec ne počítač. Nic takového neznali a už vůbec je nenapadlo, že na sklonku svého života budou existovat všechny možné technologie a co víc, že je budou umět ovládat! Tedy někteří z nich.
Mobilní telefon, počítač, internet byly věci, pod kterými dost dobře nevěděli, co si představit. Čas letěl mílovými kroky a najednou začaly černobílé televize, později i barevné, drátové telefony a první počítače. Vše se neustále zdokonalovalo a vylepšovalo, až do té podoby, kterou známe dnes. Z mohutných televizorů jsou slabé, placaté. Telefony jsou mobilní a nejen tlačítkové, ale i chytré. K počítačům přibyly notebooky, tablety a s tím související internet, e-maily a sociální sítě. Změna z dob ničeho do doby všeho možného vskutku obrovská.
Pro lidi, kteří se nenarodili do technologicky vyspělého světa, jako dnešní děti, nebylo jednoduché se době přizpůsobit a vše se naučit ovládat. Přeci jen byli zvyklí na úplně jiný způsob života. Když se pak ocitli v důchodovém věku a jejich fyzické a hlavně psychické síly rapidně ubyly, tak by se najednou měli začít učit něco, na co je jejich mozek již příliš unavený a co jim do hlavy tak lehce nevleze? Pro někoho absolutně nepředstavitelné.
Raději se zasekli v době, na kterou byli zvyklí a která jim vyhovovala. Maximálně si pořídili televizi, která zůstala jejich největší technologickou vymožeností. Najdou se totiž i tací, kteří odmítají i mobilní telefon. Nechtějí slyšet ani o tlačítkovém natož o chytrém. V případě nutnosti, třeba náhlé zdravotní komplikace, je absence telefonu však velký problém. Přesto ho dotyční jedinci odmítají. Nechtějí žádné moderní vymoženosti, nechtějí se už nic učit. Ať již ze strachu, že by to nepochopily nebo, že by si nevěděli rady. Či v tom nevidí smysl a přijde jim to zbytečné. Chtějí žít po staru, jako dříve a nic je nepřesvědčí ani nezmění.
Ale na druhou stranu existují staří lidé, kteří i přes pokročilý věk, pomalejší myšlení, sníženou fyzickou i psychickou kondici, si pořídili nejen televizi, ale i mobilní telefon, kde byli schopni se naučit volat, ale i psát esemesky. Ba co víc, nezalekli se ani chytrého telefonu! A dokonce se rozhodli, naučit se na stáří pracovat s počítačem i na internetu. Prostě úžasné!
Když pak sedíte někde v kavárně, kde sedí stařík, který vytáhne chytrý telefon a už to tam prstem mydlí, jako teenager, tak je to obdivuhodné. Nebo, když si dvě stařenky povídají u kafe, jak si s vnoučaty psaly mailem, volaly přes whatsapp či videohovor, tak musíte jen obdivně pokyvovat hlavou a jediné, co vás v danou chvíli napadne, je věta:
„Klobouk dolů.“
Tito lidé v pokročilém věku si zaslouží velký obdiv. Za to, že se nenechali moderní dobou zaskočit. Za to, že měli odvahu se se vším naučit, i když to pro ně nebylo jednoduché. Za to, že to nevzdali, když se jim nedařilo. Za to, že to ve svém pokročilém věku nepovažovali za zbytečné. Za to, že nerezignovali. Za to, že to dokázali.
Stálo je to jistě mnoho úsilí a možná i nervů, ale nevzdali to a nyní to nejen jim, ale i jejich blízkým usnadňuje život. Lepší než sedět a celý den koukat do čtyř stěn, hudrovat a trápit se, jak je ten svět hrozný. Vždyť není nic lepšího, když je vám smutno, moci někomu napsat či zavolat. Nebo si na internetu vyhledat věci, které vás zajímají, které vás kdysi bavily a naplňovaly. Váš čas bude vyplněn a vaše mysl pookřeje. Chytíte takzvaný vítr do plachet. Samozřejmě pokud vám to fyzický, psychický i finanční stav dovolí. To je jasné.
Nejdůležitější je sebrat odvahu, nebát se a vyzkoušet to. Vzdát to a rezignovat můžete vždycky. Na to je vždy času dost. Proto, pokud se rozhodujete, že byste si chtěli na stáří pořídit technologickou vymoženost a něčemu se ještě přiučit, ale váháte, zda už na to nejste moc staří, neváhejte. Nejste. Začít můžete v každém věku.
Ostatně příklad si můžete vzít od těch, kteří to již dokázali a s mobily, tablety i počítači jsou velcí kamarádi. A těm, dříve narozeným, kteří již svého kamaráda v moderních technologiích našli, zbývá jen říci:
„Jste skvělí!“
