Martin Watch: Jak přetavit skutečnost ve faktart

1. Studium a začátky umělecké dráhy

Jak ovlivnilo studium aplikované a reklamní fotografie tvůj přístup k tvorbě?

Studium mi otevřelo dveře do světa vizuální tvorby. Práce s grafickými programy, důraz na technickou stránku fotografie i přemýšlení nad kompozicí a vyprávěním příběhu prostřednictvím obrazu mě výrazně formovaly. Na střední škole šlo hlavně o počítačovou grafiku, na vysoké o  hlubší fotografické koncepty. Začal jsem ale ještě před tím – na kurzech kresby a malby. Všechny tyto zkušenosti se mi nyní propojují. Dnes využívám Photoshop nejen jako technický nástroj, ale i jako prostředek k rozvíjení nápadů.

Můj vývoj byl a stále je dynamický. Po krátkém působení v reklamě a médiích jsem přešel k volné tvorbě. Teď směřuji k technologiím, aktuálně mě láká programování a prohlubování znalostí v digitálním světě.

Co tě vedlo k opuštění mediálního světa a přechodu k volné tvorbě?

V reklamním i mediálním prostředí mě od začátku fascinovala dynamika a  tlak na výsledek. Na druhou stranu, stres a neustálé změny mě vyčerpávaly. Když jsem odešel z mediálního domu, měl jsem najednou čas na vlastní projekty, což byl paradoxně osvobozující moment.

Začátky na volné noze nebyly jednoduché. Musel jsem riskovat, abych se prosadil jako umělec a nejen jako fotograf. Tento krok mě ale donutil věnovat se umění naplno a objevit svůj autentický styl.

Co znamenal projekt „Jedineční – The Unique“ pro tvou tvorbu a jaké příběhy za ním stojí?

„Jedineční“ byl projekt, který začal jako školní zadání, ale nakonec přerostl do něčeho mnohem většího. Inspirací byl Boris Rudý, výrazná postava z  ústecké čtvrti Předlice – muž s tetováním a tělesnými modifikacemi. Jeho portrét byl jen začátek. Každý další subjekt přinášel příběh plný kontrastů, který mě fascinoval.

Fotografování těchto lidí bylo o  budování důvěry. Nebylo to jen o zachycení vzhledu, ale i o propojení s  jejich životními zkušenostmi. Tento projekt mě naučil respektovat rozmanitost lidských osudů a umět ji vizuálně interpretovat.

Co tě přitáhlo k tématu BDSM subkultury v projektu RAW?

Po „Jedinečných“ jsem chtěl jít do něčeho drsnějšího, porušovat pravidla a  přinést syrovost. BDSM scéna mi přišla jako ideální volba. Navázat kontakt s komunitou nebylo jednoduché, ale díky předchozímu projektu už jsem měl co ukázat.

Opět jsem pracoval s důvěrou a kombinoval dokumentární přístup s inscenovanou fotografií. Chtěl jsem, aby výsledné snímky působily autenticky, ale zároveň umocňovaly výrazné prvky subkultury.

Proč jsi se rozhodl přejít od fotografie k malbě?

Po projektu RAW jsem narazil na problém prezentace. Mnoho lidí nechápalo, o  co mi jde, a celá ta „fotografická byrokracie“ mě unavila. Návrat k  malbě přišel spontánně – začal jsem převádět některé své fotografie do malby a zjistil, že mě to nesmírně baví.

Malba mi otevřela nové možnosti. Můžu jít za hranice reality a dát větší prostor emocím, strukturalitě a experimentu.

Jak vznikl projekt „Faces of Nothing“ a co tě na něm fascinuje?

Začalo to obrazem „Nothing“, který byl součástí triptychu SILENCE, NOISE, NOTHING. Fascinoval mě koncept „ničeho“ – jak v umění zachytit něco, co vlastně neexistuje?

Experimentoval jsem s ranými generátory obrazů, které při zadání slova „nothing“ produkovaly abstraktní šumy. Po několika opakováních se objevily fragmenty lidských tváří. Byl to fascinující moment – strojová interpretace ničeho mě přivedla k nápadu vytvořit sérii, kde se nic mění v konkrétní emoce a tvary.

Projekt FACE OF NOTHING je o propojení umělé inteligence a lidské intuice.

Jak vidíš budoucnost své tvorby s ohledem na technologie a experimenty?

Technologie mě inspirují. Pracuji na propojení tradiční malby s digitálním světem. Například v projektu FACE OF NOTHING využívám neuronové sítě, které mi poskytují vstupní materiál, ale výsledný obraz je čistě lidská práce.

Chystám také „plnotučný“ NFT projekt na téma destrukce a obnovy, který kombinuje digitální experimenty s hlubokými existenciálními otázkami. Technologie mi umožňují posunout hranice toho, co je v umění možné.