Článek
Právě dnešek, 8. srpna, patří kočkám. Tento den připadá Mezinárodnímu dni koček, který vedle tradiční záplavy roztomilosti na sociálních sítích připomíná také péči a starosti o ně. Takže pokud doma nějakou máte, můžete jí dnešní den připomenout masovou kapsičkou, nebo nějakým jiným pamlskem. Ocení to určitě víc než to, že ji máte rádi. To jí je nejspíše úplně jedno.
Vaše kočka ví, jak se jmenuje. Jen jí je úplně jedno, že na ni voláte.
Domácí kočky opravdu dokáží oddělit své vlastní jméno od jiných slov. Dokonce i když ho řekne cizí člověk. Neznamená to, že chápe oslovení stejně jako člověk, ale zvuk dokáže rozeznat. To, že na oslovení nereaguje tedy není znakem špatného sluchu. Spíše jí to nezajímá. A vy také ne. (Saito et al., 2019)
Pomalu na kočku mrkněte. To jí řekne, že ji máte rádi.
Pokud se kočkám upřeně podíváte do očí a poté pomalu a dlouze mrknete, je možné, že na vás zareaguje stejně. Bylo dokázáno, že po této konverzaci jsou ochotnější přiblížit se i k neznámému člověku. Je tedy možné považovat toto mrkání za formu pozitivní komunikace mezi člověkem a kočkou. (Humphrey et al., 2020)
Kočky neocení sladké
Sladkým si kočku nekoupíte. Kočkovité šelmy nemají funkční receptory sladké chuti. Sladkost nevnímají jako většina savců. Větrník, medovník, nebo indiánek nejsou kočičí životní prioritou. Zato masové kapsičky ve šťávě, to je jiná. (Li et al., 2005)
Mňoukání je určeno především nám
Mňoukání je u domácích koček především komunikací směrem k člověku. Neznamená to, že by na sebe kočky nemňoukaly vůbec. Spíše, že mňoukají na člověka více, než na ostatní kočky. Kočka tím může upozorňovat na čekání na jídlo, vodu, izolaci, nebo jen zkouší, k čemu nás tím přinutí. Mimochodem, kočky mňoukají více na muže. Nejspíše jsme náchylnější na odměňování tohoto chování. (Prato-Previde et al., 2020)
Předení, které léčí
Kočičí předení dosahuje velmi nízkých frekvencí, které může sloužit k uspíšení hojení zlomenin. Kočka nepřede jen v případě, že jí je dobře. Může to být reakce na stres, nebo právě také na poranění. Přímý důkaz, že si kočka svým předením léčí zranění, nebo že léčí svého majitele, ale zatím nemáme. Je to spíše zajímavá vědecký hypotéza, než malá chlupatá rehabilitace. (Herbst et al., 2023; Li et al., 2018)
V Egyptě to ne vždy měly lehké
Starověký Egypt máme s kočkami spojený téměř automaticky. Tyto šelmy jsou spojeny s kultem bohyně Bastet, objevují se na nástěnných malbách, ve slavné Mumii byla kočka vyobrazena jako strážce onoho světa. To ale neznamená, že každá egyptská kočka vedla život opečovávaného božstva. Mumifikovaná zvířata byla používána jako náboženské obětiny a některé analýzy kočičích mumií zjistily úmyslné zlomení krku kočky. Být posvátnou kočkou tedy nemuselo automaticky znamenat kočičí jackpot. (Johnston et al., 2020)
Roztomilá, chlupatá a smrtelně efektivní
Kočky jsou oportunisti. Dejte jim najíst a vrátí se, protože mají příležitost se najíst. Dejte jim možnost lovit a budou lovit, protože mají možnost lovit. Právě v lovu jsou kočky mimořádně schopné. Ten tvor, který se před chvílí u misky najedl, může i s plným žaludkem lovit mouchu, jen aby z ní udělal tlapou pěšáka bez křídel. Neznamená to, že loví pro zábavu, spíše jen, že pokud se aktivuje lovící mód, tak přebírá úplnou kontrolu. (Lepczyk et al., 2023)
Ať už kočku doma máte, nebo ne, ať už je milujete, nebo nenávidíte, je dobré si uvědomit, že to malé stvoření je stále lovcem. A že za tou roztomilou chlupatou koulí spící na gauči se skrývá mimořádně schopný predátor. Proto pozor, aby se z ptačího krmítka na vaší zahradě nestalo spíše krmítko kočičí.
Zdroje
Herbst, C. T., Prigge, T., Garcia, M., Hampala, V., Hofer, R., Weissengruber, G. E., Svec, J. G., & Fitch, W. T. (2023). Domestic cat larynges can produce purring frequencies without neural input. Current Biology, 33(21), 4727–4732.e4. DOI: 10.1016/j.cub.2023.09.014
Humphrey, T., Proops, L., Forman, J., Spooner, R., & McComb, K. (2020). The role of cat eye narrowing movements in cat–human communication. Scientific Reports, 10, 16503. DOI: 10.1038/s41598-020-73426-0
Johnston, R., Thomas, R., Jones, R., Graves-Brown, C., Goodridge, W., & North, L. (2020). Evidence of diet, deification, and death within ancient Egyptian mummified animals. Scientific Reports, 10, 14113. DOI: 10.1038/s41598-020-69726-0
Lepczyk, C. A., Fantle-Lepczyk, J. E., Dunham, K. D., Bonnaud, E., Lindner, J., Doherty, T. S., & Woinarski, J. C. Z. (2023). A global synthesis and assessment of free-ranging domestic cat diet. Nature Communications, 14, 7809. DOI: 10.1038/s41467-023-42766-6
Li, X., Li, W., Wang, H., Cao, J., Maehashi, K., Huang, L., Bachmanov, A. A., Reed, D. R., Legrand-Defretin, V., Beauchamp, G. K., & Brand, J. G. (2005). Pseudogenization of a sweet-receptor gene accounts for cats’ indifference toward sugar. PLOS Genetics, 1(1), e3. DOI: 10.1371/journal.pgen.0010003
Li, Y., Liu, G., Yu, J., Li, C., Tan, L., Hao, B., Liu, C., Lin, J., Zhu, D., & Zhang, X. (2018). Effects of continuous or intermittent low-magnitude high-frequency vibration on fracture healing in sheep. International Orthopaedics, 42(4), 939–946. DOI: 10.1007/s00264-018-3759-4
Prato-Previde, E., Cannas, S., Palestrini, C., Ingraffia, S., Battini, M., Ludovico, L. A., Ntalampiras, S., Presti, G., & Mattiello, S. (2020). What’s in a meow? A study on human classification and interpretation of domestic cat vocalizations. Animals, 10(12), 2390. DOI: 10.3390/ani10122390
Saito, A., Shinozuka, K., Ito, Y., & Hasegawa, T. (2019). Domestic cats (Felis catus) discriminate their names from other words. Scientific Reports, 9, 5394. DOI: 10.1038/s41598-019-40616-4
