Článek
Člověk se může změnit a zasloužit si druhou šanci. Jenže součástí takové změny je také schopnost pojmenovat, co bylo špatně. Právě na tom se dnes láme spor kolem brněnského hnutí Za Lužánky, které vede Jana Janulíková. Hnutí spojené s fotbalovou komunitou nabízí respekt, toleranci a férovou politiku. Když ale přišly otázky na minulost jeho kandidáta Lukáše Kučery, do debaty vstoupila obvinění z nálepkování a dezinformací. Tím se ovšem konkrétní otázky nezodpovědí.
Kučera v roce 2018 kandidoval jako nestraník za Slušné lidi a Soukromníky v Brně-Novém Lískovci. Ministerstvo vnitra přitom už v roce 2017 psalo o osobách s neonacistickou či chuligánskou minulostí kolem Slušných lidí. Kučera svou kandidaturu potvrdil a přiznal i účast v domluvených bitkách fotbalových chuligánů. Zároveň uvedl, že by dnes za Slušné lidi znovu nekandidoval a že o tehdejší kandidatuře současnému hnutí předem neřekl. To všechno zachycuje Brněnská Drbna. Tyto údaje samy o sobě nedokazují, že byl neonacistou. Jsou ale dostatečným důvodem, aby se na ně voliči ptali.
Další otázky vyvolávají dohledané příspěvky. Screenshot z 26. ledna 2015 zachycuje na facebookovém účtu „Lukas Kucera“ sdílení textu s rasistickým titulkem namířeným proti Romům. Doprovází ho vlastní souhlasný komentář „Přesně tak“ s řadou vykřičníků. Další screenshot ukazuje sdílení tvrzení o platebních kartách pro migranty a údajném financování Georgem Sorosem. UNHCR tuto konstrukci odmítlo už před datem zachyceného sdílení: humanitární pomoc prostřednictvím karet v Řecku existovala, Soros se na ní nepodílel a karty nebylo možné používat mimo Řecko. Souhlas s rasistickým textem a šíření konkrétní nepravdy si zaslouží konkrétní vysvětlení.
Příspěvek z 26. ledna 2015 na účtu Lukas Kucera: sdílení textu s rasistickým titulkem doprovázené souhlasným komentářem. Zdroj: screenshot Facebooku.
Janulíková přitom na svém webu vyzývá k ověřování informací a k otázkám. Zároveň tam označuje kritiky za brněnské dezinformátory a odmítá spojování hnutí s chuligány a ultrapravicí. Její obecnou obhajobu fotbalu jako místa, kde se potkávají různí lidé, lze přijmout. Právě proto je ale potřeba mluvit o jednotlivých kandidátech a jejich doloženém jednání. Kritika konkrétního rasistického komentáře se nedá vyřídit úvahou o předsudcích vůči fotbalovým fanouškům. Respekt k lidem zahrnuje i respekt k těm, proti nimž takové komentáře míří.
Do sporu Janulíková vtáhla také Manipulátoři.cz. Ve svém příspěvku označila článek Aktuálně.cz za text obsahující dezinformace a odkázala na naše vyhodnocení. Jako šéfredaktor považuji za nutné vysvětlit, co náš článek skutečně říkal. Potvrdil předchozí kandidaturu a přiznanou chuligánskou minulost. Současně upozornil, že dostupné podklady nestačí k označení Kučery za neonacistu nebo k připisování konkrétních násilných činů Johny Kentus Gangu. Takto vymezený závěr nepotvrzuje, že celá reportáž byla dezinformací. I v naší původní doprovodné grafice byla zkratka o nedoloženém extremismu příliš široká. Je správné ji opravit a jasně oddělit doložené jednání od závažnějších obvinění, pro která důkaz nemáme.
Za Lužánky připomínají Kučerovu pomoc ukrajinským uprchlíkům i obcím zasaženým tornádem. Takové jednání má při hodnocení člověka svou váhu a bylo by nefér je přehlížet. Stejně tak má svou váhu jeho vyjádření, že by starou kandidaturu nezopakoval. Voliči ale potřebují slyšet také to, jak dnes hodnotí konkrétní rasistický souhlas a sdílené nepravdy. Přesvědčivá obhajoba druhé šance stojí na přiznání odpovědnosti a na vysvětlení změny. Samotný podpis etického kodexu takové vysvětlení nenahradí.
Na tomhle brněnském příběhu je podstatné, jaké nároky klademe na lidi, kteří chtějí rozhodovat o veřejných věcech. Demokratické hnutí má dobrý důvod hájit svého kandidáta před nepodloženým obviněním. Zároveň musí umět odpovědět na doložené skutečnosti, i když na ně upozorní politický soupeř. O pravdivosti informace nerozhoduje, kdo ji v kampani použil. Brno si zaslouží debatu, ve které se minulost vysvětluje a změna dokládá. Právě tak se dá věrohodně mluvit o férové politice.
