Článek
Dne 4. října 2021 se přibližně na šest hodin odmlčely Facebook, Instagram, WhatsApp i Messenger. Podle následného vysvětlení společnosti výpadek spustil příkaz při běžné údržbě, který neúmyslně přerušil propojení datových center. Selhala také kontrola, jež měla podobné chybě zabránit. Problém zasáhl i interní nástroje potřebné k opravě. Miliony lidí tak zjistily, že několik různých aplikací v telefonu může přestat fungovat současně. Jejich společná infrastruktura vytvořila společnou slabinu. Tehdejší zprávy popisovaly postupný návrat služeb po zhruba šesti hodinách.
Výpadek ukázal, kolik každodenních činností jsme svěřili jedné společnosti. Rodinné zprávy, komunikace spolků, kontakt se zákazníky i veřejná debata se potkávají na platformách stejného vlastníka. Dopady navíc přesáhly jeho aplikace: český Vodafone tehdy hlásil sekundární přetížení některých částí své pevné sítě. Závislost na těchto službách si obvykle uvědomíme, když přestanou fungovat. Jenže vlastník rozhoduje také o pravidlech, podle kterých se k nám informace dostávají. A takové rozhodnutí se žádnou chybovou hláškou neohlásí.
Za uplynulých pět let se proměnily i způsoby doporučování a tvorby obsahu. Meta v roce 2023 popsala svůj důraz na doporučování pomocí umělé inteligence: příspěvky, videa i obsah veřejných skupin mají uživatele oslovovat podle odhadovaných zájmů. Vedle toho přibyly možnosti vytvářet syntetické obrazy, hlas či video; v roce 2024 firma oznámila širší označování obsahu vytvořeného pomocí AI. Samotná existence takového obsahu samozřejmě neznamená podvod. Zvyšuje však nároky na rozpoznání toho, co skutečně zachycuje realitu. Bez srovnatelných dat bych netvrdil, že se dnes na Facebooku šíří více dezinformací než v roce 2021. Konkrétní změny jeho pravidel ale doložit lze.
Jednou z pojistek je spolupráce s externími fact-checkery. Ti posuzují ověřitelná tvrzení a své závěry dokládají zdroji; platforma pak může připojit upozornění a omezit šíření obsahu vyhodnoceného jako nepravdivý. Meta tento postup stále popisuje ve své evropské zprávě ze září 2026. Uvádí také, že v první polovině roku 2026 nebyly uživatelské poznámky zavedeny v Evropském hospodářském prostoru. Rozdíl mezi Evropou a USA je tedy zásadní. Fact-checkerové samozřejmě mohou udělat chybu. Odpovědí mají být dohledatelné důkazy, transparentní postupy a opravy. Stejné nároky ostatně potřebujeme u každého, kdo veřejně tvrdí, že zná pravdu.
Ve Spojených státech Meta 7. dubna 2025 ukončila program externího fact-checkingu a začala na Facebooku, Instagramu a Threads zveřejňovat uživatelské poznámky. Firma svůj obrat zdůvodnila mimo jiné předpojatostí fact-checkerů a přílišnými zásahy do politické debaty. To je její hodnocení, které samo zasluhuje kritické posouzení. Změna navíc zasáhla i způsob šíření příspěvků: Meta výslovně oznámila, že připojení uživatelské poznámky nebude samo o sobě snižovat dosah obsahu, jak tomu bylo u některých hodnocení fact-checkerů. Oprava tak může být připojena k příspěvku, aniž by platforma kvůli ní ubrala na jeho distribuci.
Uživatelské poznámky mohou být užitečné. Podle pravidel Mety jejich zveřejnění vyžaduje shodu přispěvatelů, kteří se při předchozích hodnoceních obvykle rozcházeli. Taková pojistka může omezovat stranickou předpojatost. Má však také slabiny. Nezávislá dohledová rada Mety (Oversight Board) ve stanovisku z 26. března 2026, které posuzovalo plánované rozšíření poznámek mimo USA, upozornila na zpoždění při zveřejňování, omezený počet publikovaných poznámek i závislost na spolehlivých informačních zdrojích. Problém je srozumitelný: u rychle se šířící nepravdy může oprava přijít až ve chvíli, kdy už velká část publika odešla jinam. Z těchto výhrad podle mě plyne dobrý důvod používat poznámky spolu s odborným ověřováním.
Pětileté výročí proto stojí za víc než vzpomínku na večer bez Facebooku. Sociální sítě nám umožňují udržovat kontakty, zveřejňovat svědectví i upozorňovat na skutečné problémy. Jejich přínos ale nezbavuje provozovatele odpovědnosti za pravidla doporučování a šíření obsahu. Také uživatel by měl rozlišovat mezi tím, že příspěvek nemá varování, a tím, že jeho tvrzení někdo ověřil. Popularita žádný důkaz nenahrazuje. Po pěti letech bychom od těchto služeb měli požadovat dostupnost i důvěryhodnost. Technici tehdejší výpadek opravili za několik hodin. Důvěra v ověřené informace se obnovuje podstatně hůř.
