Článek
Harvey Weinstein dostal 23. září v New Yorku patnáct let vězení za sexuální napadení bývalé produkční asistentky Miriam Haleyové v roce 2006. Zpráva znovu připomněla fotografii českého režiséra Jiřího Stracha, který se v roce 2017 vyfotil v tričku s nápisem „Je suis Weinstein“. Narážka na vyjádření solidarity „Je suis Charlie“ se tehdy objevila v době, kdy už veřejně promluvily ženy obviňující hollywoodského producenta ze sexuálního násilí.
Že šlo o vědomou provokaci, Strach v rozhovoru pro INFO.CZ sám připustil. Chtěl prý vyvolat diskusi a varoval před veřejnými mediálními soudy. O presumpci neviny a riziku unáhlených rozsudků je samozřejmě možné mluvit. Jenže obléknout si nápis „Jsem Weinstein“ není neutrální otázka do debaty. Je to gesto, které ve chvíli výpovědí žen obrací pozornost k obraně mocného producenta. Herečka Alena Doláková později uvedla, že Strachovi napsala, jak nevhodné jí to připadá. Její výhrada je srozumitelná: bagatelizace sexuálního násilí není vtip.
Když nyní znýmý dokumentarista a fotograf Lukáš Houdek žádá, aby se Strach omluvil obětem, rozumím tomu, proč mu tehdejší fotografie vadí. Jednu důležitou skutečnost je ale třeba doplnit. V rozhovoru pro DVTV v září 2023 Strach řekl: „Jestli někoho triko Je suis Weinstein pohoršilo, omlouvám se, byl to žert.“ Veřejná omluva tedy zazněla. Každý může posoudit, zda omluva za pohoršení a vysvětlení „byl to žert“ dostatečně vystihují, proč byl nápis zraňující. Tvrdit, že se neomluvil vůbec, by však nebylo přesné.
Právě přesnost je důležitá i z druhé strany. Na internetu koluje dlouhý text, v němž má Strach údajně tvrdit, že Američané vehnali Rusko a Ukrajinu do války a že digitalizace umožní „vymazat“ nepohodlné lidi. Demagog.cz dohledal, že se text šířil už v roce 2022, zatímco režisérovo jméno k němu přibylo až později. Strach autorství odmítl. Na Manipulátoři.cz jsme popsali jeho další šíření a upozornili také na jiný vymyšlený citát, který se mu připisoval.
Mohu tedy kritizovat fotografii, Strachovo tehdejší vysvětlení i podobu pozdější omluvy. Z těchto veřejných projevů však nelze vyvozovat, že se sám dopustil sexuálního obtěžování. Stejně tak mu nemohu přičíst prokremelská slova, která nenapsal. V obou případech by se z oprávněné polemiky stalo osočování bez důkazů.
Jiří Strach je autorem skutečného gesta, za které může nést veřejnou kritiku. Za vymyšlené citáty odpovídají lidé, kteří jeho jméno zneužili. Kritika nepotřebuje další falešný příběh, aby byla důrazná. Stačí popsat ten skutečný.
