Článek
Policie nezná jeho jméno ani státní příslušnost. Část facebookových diskutujících však má jasno. Neznámý muž je podle nich Ukrajinec, nechce bojovat, schválně nemluví a nejlepším řešením by bylo odvézt ho na Ukrajinu. K takto sebevědomému rozsudku přitom stačila jedna fotografie a několik vět.
Zveřejněné informace říkají pouze to, že byl muž 4. srpna vykázán z expresu jedoucího z Prahy do Lince. V Českých Budějovicích si ho převzali policisté, neměl u sebe doklady, nekomunikoval a nespolupracoval. Policie proto požádala veřejnost o pomoc s určením jeho totožnosti. O jeho národnosti, zdravotním stavu, důvodu cesty ani příčině vykázání z vlaku nevíme nic.
V diskusi se přesto okamžitě objevily výzvy k odvozu na Ukrajinu, poznámky o vyhýbání se boji i tvrzení, že muž němotu pouze předstírá. Tvář se zkrátka stala cestovním pasem a mlčení důkazem dezerce. Možnost, že může jít o člověka jiné národnosti nebo někoho se zdravotními, psychickými či komunikačními obtížemi, jako by neexistovala.
Svůj díl na atmosféře má také způsob, jakým případ podal Týdeník Policie, který není oficiálním profilem Policie ČR. Formulace, že se muži „mluvit očividně moc nechce“ a že mu snad oslovení jménem „vykouzlí úsměv“, působí spíše jako pokus o vtip než jako citlivá výzva k identifikaci člověka v nejasné situaci. Neopravňuje to nenávistné komentáře, ale podobné rámování jim příliš účinnou hráz nestaví.
Do příběhu se navíc promítla zpráva o údajném „konci ochrany“ pro ukrajinské muže. Ani ta není podávána přesně. Od 5. srpna se zpřísnily podmínky pro nové a opakované žádosti o dočasnou ochranu. Noví žadatelé ve věku 23 až 60 let musí prostřednictvím aplikace Reserv+ doložit, že jsou plně vyřazeni z plnění vojenské povinnosti. Ministerstvo vnitra však výslovně uvádí, že se změna nevztahuje na osoby, které už ochranu mají a nepřetržitě si ji zachovávají.
Ukrajinský muž, který už v Česku žije, pracuje a má platnou dočasnou ochranu, o ni tedy kvůli nové podmínce automaticky nepřijde. Může si ji standardně prodloužit až do března 2028, aniž by při prodlužování dokládal splnění vojenských povinností. Nová pravidla by se na něj vztahovala až tehdy, kdyby jeho ochrana zanikla a žádal o ni znovu. Podrobnosti zveřejnil také Informační portál pro cizince.
Z neznámého člověka tak během několika minut vznikl ukrajinský dezertér a z úpravy podmínek pro nové žadatele plošný konec ochrany. Ani jedno není pravda. Největší problém tohoto případu proto možná není v tom, že jeden muž nemluví. Je v tom, jak snadno stovky dalších lidí začnou mluvit s naprostou jistotou o něčem, o čem nevědí vůbec nic.
