Článek
V sobotu večer se po sítích šířilo video od krakovské baziliky Panny Marie. Podle popisku měl po střeše běhat podezřelý člověk. Malopolská policie vysvětlila, že záznam je několik hodin starý a pozornost hlídky vzbudil kněz, který vyšel na terasu fary. Zavádějící popis skutečného videa tak v den střelby vyvolal další poplach. Zásah u baziliky popsal s odkazem na vyjádření policie Onet.
Střelba se odehrála v sobotu 7. listopadu 2026 krátce po třetí odpoledne. Čtyřiadvacetiletý muž vjel autem na krakovské Hlavní náměstí a začal střílet. Šest lidí zemřelo. V jeho bydlišti ve městě Ostrowiec Świętokrzyski našla policie těla jeho rodičů a sestry. Polská prokuratura 8. listopadu zahájila vyšetřování obou činů. Dosavadní důkazy podle ní ukazují na stejného pachatele a střelbu v Krakově vyšetřuje jako čin teroristické povahy. Podrobnosti přinesl Onet.
Od nášivky k údajnému deníku
Na sítích se útočník rychle proměnil v Ukrajince. Policie přitom potvrdila jeho polské občanství. Jiná verze ho označovala za žoldnéře Mezinárodní legie na Ukrajině. Za vodítko měla posloužit nášivka s kostrou na fotografii výstroje. Stejný motiv si lze běžně koupit a z nášivky se nedá vyčíst, zda její majitel někde sloužil. K jeho údajnému působení v legii chybí ověřitelný doklad, jak jsme popsali na Manipulátoři.cz.
Za střelcův deník pak některé příspěvky vydávaly kanál na Telegramu. V jednom z příspěvků byla maskovaná postava s ukrajinskou vlajkou na vestě. Polský Demagog v obrazu našel digitální vodoznak potvrzující použití generativní AI. Příspěvek byl upravený až po útoku a vazbu kanálu na střelce se nepodařilo doložit. Podobně dopadly pokusy „doostřit“ záběry ze zásahu. V různých verzích se objevily odlišné tváře a v jedné z nich se změnil i vzor na tričku, jak ukázalo srovnání polského Demagogu.
Na Facebooku vydávali za střelce člověka v plynové masce s duhovou vlajkou a z koláží vyvozovali, že byl levicový radikál s vazbami na Antifu. U snímku se podařilo dohledat další sdílení, ale jeho původ ani totožnost osoby pod maskou zůstávají neověřené. Ani na ověřené fotografii by vlajka sama o sobě neříkala nic o orientaci fotografovaného člověka nebo jeho politické příslušnosti. V koláži byl i žert o „rudém světle komunismu“. Napsal ho jiný uživatel jako komentář k nasvícení fotografie. Pravost připisovaných facebookových účtů zůstává nepotvrzená i podle polského webu Nasza Polska.
Polský ministr vnitra Marcin Kierwiński v sobotu mluvil o ultranacionalistických názorech na základě předběžné analýzy. Výslovně dodal, že se tato informace bude ověřovat, uvedla Rzeczpospolita. Jaké názory útočník zastával? A co ho přimělo začít střílet? I kdyby se ministrova slova potvrdila, souvislost těchto názorů s útokem by muselo doložit vyšetřování.
Výrok premiéra a spor o zásah policie
Jeden z policistů zpočátku připustil, že útočníci mohli být dva. Malopolská policie později uvedla, že po druhém střelci nepátrá, shrnul CyberDefence24.
Lidé z vedení televize Republika mezitím tvrdili, že v centru chyběli policisté, protože je vláda nasadila ve Varšavě u Ústavního soudu. Podle časové osy, kterou zveřejnila policie, přitom první hlídka začala jednat 23 sekund po oznámení a k výměně palby došlo zhruba za tři minuty, shrnul polský Demagog.
Koloval i úryvek pátečního projevu, v němž premiér Donald Tusk poslancům opozice říkal, že něco uvidí „za pár dní, možná za několik desítek hodin“. Někteří uživatelé to vydávali za předpověď útoku. Tusk přitom mluvil při debatě o vyslovení nedůvěry ministrovi vnitra. Vystřižený konec věty upřesňoval, že řeč je o tom, jak kriticky Poláci hodnotí chování opozice. Kontext výroku i spor o nasazení policie popsaly Seznam Zprávy.
V Česku už jsme podobnou proměnu příběhu viděli. Po střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v prosinci 2023 se šířila fáma o ukrajinském původu střelce. Po vyvrácení fámy se objevily další verze. Podle jedné z Ukrajiny pocházely jeho zbraně, podle jiné kvůli pomoci Ukrajině vláda zanedbala bezpečnost doma. Jednotlivá tvrzení se měnila, obvinění Ukrajiny zůstávalo. Zachytil to přehled českého ministerstva vnitra.
Na podobných příbězích mi vadí hlavně to, jak rychle přesunou podezření na celé skupiny lidí kvůli jedné vlajce nebo domnělému původu střelce. Na krakovskou policii se do neděle obrátilo přes sto svědků a vyšetřovatelé znovu procházejí trasu útočníka, aby zajistili stopy, uvedlo Radio Kraków. Právě svědectví, záznamy a další stopy mohou pomoct zjistit, jak se pachatel dostal k použitým zbraním a zda o jeho přípravách někdo věděl. V hádkách o vlajky tyhle otázky snadno zaniknou.
