Článek
Na Praze 8 vzniká koalice Starostů s TOP 09, ODS s lidovci a ANO. Vítězné uskupení 8žije, Prahy sobě a Zelených má zůstat v opozici. Vítěz voleb samozřejmě nemá automatický nárok na starostu ani na účast ve vedení radnice. Rozhodující je sestavení většiny. Jenže právě výběr partnerů tady zasluhuje pozornost. Hnutí, které se celostátně nabízí jako alternativa k Andreji Babišovi, dává jeho straně přednost před jinou konkrétní nabídkou.
Vítězové totiž podle svého lídra Václava Stránského nabídli Starostům s TOP 09 a Pirátům koalici s 25 ze 45 mandátů. Stejnou většinu má mít i vznikající sestava s ANO. Byli navíc ochotni přenechat Starostům funkci starosty. Koaliční dohoda pochopitelně nevzniká pouhým sečtením křesel. ANO ale nebylo jedinou početní možností a ani post starosty nebyl vázaný pouze na dohodu s ním. Tomáš Hřebík by měl voličům konkrétně vysvětlit, proč dal této variantě přednost. Samotné zaklínání stabilitou při stejném počtu mandátů nestačí.
Na Praze 5 je potřeba rozlišovat dosavadní a budoucí vedení. STAN tam s ODS, ANO a TOP 09 vstoupil do rady už v prosinci 2024, po ztrátě většiny předchozí koalice. Letos znovu zvítězila Praha 5 sobě, která podle zveřejněných informací oslovila nejprve STAN a jedná se všemi kromě ANO. Výsledek těchto jednání zatím nelze vydávat za hotovou věc. Pokud ale Starostové zvolí pokračování dosavadního spojenectví, budou muset vysvětlovat stejný rozpor mezi celostátní politikou a místní praxí.
Rakušan si před volbami nechal otevřená zadní vrátka. Už 13. září mluvil o velké volnosti regionů při skládání koalic a spolupráci s ANO plošně nezakázal. Později řekl, že pražskému lídrovi koalici s ANO na magistrátu nedoporučí. Nelze mu tedy podsouvat jednoznačný slib celorepublikového zákazu. O to víc ale musí vysvětlovat politický obsah značky STAN. K čemu je voličům vymezování vůči Babišovi, pokud se po volbách změní v nezávazné doporučení?
Podobný problém už ukázala Ostrava. Rakušan 13. října připustil, že tam mohla vzniknout koalice bez ANO, ze zvolené spolupráce radost nemá, ale zasahovat nebude. Odvolal se přitom na to, že STAN není autokratické hnutí. Respekt k místním organizacím je legitimní. Stejně legitimní je ovšem požadovat po předsedovi, aby se za jejich rozhodnutí politicky postavil. Zvenčí nelze spolehlivě určit, zda pražské kolegy nedokáže přesvědčit, nebo jejich postup nechce měnit. V obou případech však nese odpovědnost za důvěryhodnost společné značky.
Otázka Rakušanovy autority v Praze se navíc neobjevuje poprvé. Hana Kordová Marvanová 5. října u soudu v kauze Dozimetr vypověděla, že se na něj obracela kvůli nátlaku Petra Hlubučka a Stanislava Polčáka. Podle její výpovědi u něj neuspěla a měl jí odpovědět, že nejtěžší pro předsedu strany je přežít pražskou organizaci. Jde o její svědectví, nikoli o soudní závěr o Rakušanově jednání. Pokud však její popis odpovídá skutečnosti, je to výmluvné. Od předsedy politického hnutí čekám, že svou organizaci povede a bude řešit stížnosti na její fungování. Pouhé přežívání je málo.
Volič, který STAN podpořil jako alternativu k ANO, má podle mě právo takové rozhodnutí na Praze 8 vnímat jako zradu důvěry. Nevíme, jak uvažoval každý jednotlivý volič, a není poctivé mluvit za všechny. Přesto se nelze divit těm, kteří očekávali něco jiného než upřednostnění Babišova hnutí v situaci, kdy existovala jiná nabídka většiny. Rakušan může místním organizacím ponechat volnost. Nemůže ale chtít zásluhy za úspěchy společné značky a u nepříjemných rozhodnutí se schovávat za to, že rozhodují jiní.
