Článek
Děti se do pěstounské péče zpravidla nedostávají proto, že by jejich dosavadní život připomínal idylickou rodinnou pohádku. Často už mají zkušenost se zanedbáváním, násilím, odmítnutím nebo opakovanou ztrátou domova. Přesto si Trumpova administrativa našla právě mezi nimi skupinu, které bylo nutné odebrat zvláštní federální ochranu: LGBTQ+ děti.
Americké ministerstvo zdravotnictví 14. července 2026 definitivně odstranilo z federálních předpisů takzvané Designated Placement Requirements. Pravidlo přijaté za Joea Bidena mělo zajistit, aby LGBTQ+ dítě mohlo získat umístění u proškoleného pěstouna nebo v zařízení schopném respektovat jeho identitu a poskytnout mu odpovídající podporu. Nešlo o automatické stěhování dětí ani o povinnost všech pěstounů přijmout určité názory. Šlo o to, aby bezpečná možnost vůbec existovala.
Je nutné dodat právní souvislost: pravidlo v červnu 2025 zrušil federální soud v Texasu s odůvodněním, že ministerstvo překročilo svou zákonnou pravomoc. Kvůli soudnímu rozhodnutí se požadavky nikdy nezačaly plně uplatňovat. Trumpova administrativa je nyní odstranila z předpisů definitivně, aniž představila náhradní mechanismus, který by těmto dětem zaručil podobně bezpečné prostředí. Předseda Congressional Equality Caucus Mark Takano proto rozhodnutí shrnul přesně: odstranění pravidla bez alternativní ochrany děti vystavuje riziku.
Právě absence náhrady ukazuje, že nejde pouze o technické napravení údajně chybně vydaného předpisu. Administrativa mohla respektovat rozsudek a současně hledat zákonnou cestu, jak děti chránit. Místo toho ochranu jednoduše škrtla. V politickém slovníku se tomu může říkat boj proti „genderové ideologii“. V životě konkrétního dítěte to však může znamenat pobyt v domácnosti, kde je jeho identita zesměšňována, popírána nebo trestána.
Tento krok navíc není výjimkou. Donald Trump hned 20. ledna 2025 nařídil federálním úřadům, aby uznávaly pouze mužské a ženské pohlaví definované jako neměnné a aby ve své politice odmítly genderovou identitu. Následovaly zásahy do vydávání osobních dokladů, vzdělávání, sportu, zdravotnictví a služby transgender lidí v armádě. Ne všechny tyto kroky dopadají stejně na celou LGBTQ+ komunitu – nejtvrdší tažení je namířeno především proti transgender lidem. O systematickém směru však není pochybnost: sama administrativa své jednotlivé zásahy veřejně prezentuje jako součást jednoho programu.
Trump také nařídil ukončit federální podporu genderově afirmativní zdravotní péče pro osoby mladší 19 let. V červenci 2025 zase Trumpova administrativa rovněž ukončila specializovanou možnost krizové linky 988 pro LGBTQ+ mladé lidi. Ti sice mohli nadále využívat obecnou linku, přišli však o přímé spojení s poradci vyškolenými pro jejich specifické problémy. Po zásahu Kongresu se má specializovaná služba do konce roku 2026 obnovit, ale organizace The Trevor Project, která ji pomáhala vybudovat a zajišťovala přibližně polovinu jejího provozu, může zůstat mimo nový systém.
Data přitom neukazují, že by šlo o rozmazlenou skupinu vyžadující politická privilegia. LGBTQ+ mladí lidé se zkušeností s pěstounskou péčí vykazovali podle výzkumu téměř trojnásobnou pravděpodobnost pokusu o sebevraždu během předchozího roku než LGBTQ+ vrstevníci bez této zkušenosti. Téměř čtyřikrát častěji také uváděli, že byli kvůli zacházení souvisejícímu s jejich identitou vyhozeni, opuštěni nebo donuceni utéct. Samotná studie upozorňuje, že statistická souvislost automaticky neprokazuje jednoduchou příčinu, zároveň však zdůrazňuje význam přijímajících pečujících osob a bezpečného prostředí.
Trumpovi příznivci mohou jednotlivé zásahy obhajovat ochranou žen, rodičovskými právy, vojenskou připraveností nebo sporem o pravomoci federálních úřadů. O těchto otázkách je legitimní vést debatu. Nelze však přehlížet kumulativní výsledek: méně právního uznání, méně specializované pomoci, omezenější zdravotní péče a nyní také odstranění ochrany dětí, které jsou zcela odkázány na rozhodování dospělých.
Vláda samozřejmě nedokáže nařízením způsobit, aby se přestali rodit gayové, lesby nebo transgender lidé. Dokáže ale jejich existenci vytlačit z úředních dokumentů, škol, armády, nemocnic a podpůrných programů. A dokáže vyslat jasný signál, že jejich bezpečí je podružné, zatímco politické body za boj proti „genderové ideologii“ jsou důležitější.
U dospělých je to útok na práva a důstojnost. U dětí v pěstounské péči je to ještě horší. Ty si nemohou vybrat stát, úřad ani rodinu, ke které budou poslány. O to větší odpovědnost má stát zajistit, aby z náhradního domova nebylo další místo odmítání. Trumpova administrativa tuto odpovědnost neposílila. Naopak odstranila jednu z mála konkrétních pojistek a nenabídla za ni nic.
To není ochrana dětí před ideologií. To je ideologie prováděná na dětech. Mě se toto rozhodnutí dotýká i osobně. Mám v pěstounské péči tříletého Honzíka a vím, jak obrovskou odpovědnost člověk přijímá, když dostane do péče dítě, které už si často nese zkušenost se ztrátou, nejistotou nebo odmítnutím. Nedokážu si představit, že by stát u takových dětí vědomě oslaboval pojistky, které jim mají zajistit bezpečí. Pěstoun nemá dítě předělávat podle svých představ. Má je chránit, přijmout a vytvořit mu domov.
