Hlavní obsah
Příroda a ekologie

Mikroplasty, neviditelné kousky plastu, které ohrožují životní prostředí

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Najdete je v Moje sledované na tomto webu nebo na Seznam.cz.

Foto: Pixabay
4. 4. 10:56

Mikroplasty jsou všudypřítomné a způsobují vážné dopady na životní prostředí. Produkce plastů neustále roste a mnoho z nich končí jako odpad.

Článek

Mikroplasty jsou velmi rozšířeným problémem v dnešním světě a mají vážné dopady na životní prostředí. V posledních letech se objevila řada studií, které ukazují, že mikroplasty jsou přítomny prakticky všude – ve vodě, v ovzduší, v potravinách, v kosmetických produktech, a dokonce i v lidmi obývaných prostorech. Je tedy důležité se zaměřit na to, jak minimalizovat jejich produkci a dopad.

V průmyslových zemích se produkce plastů neustále zvyšuje a očekává se, že do roku 2050 bude produkce plastů přesahovat 1,1 miliardy tun ročně. To má negativní dopad na životní prostředí, protože plastové výrobky mají relativně dlouhou životnost a velká část z nich končí jako odpad. Z tohoto odpadu se často stávají mikroplasty, které se dostávají do přírody a škodí ekosystémům.

Jak vznikají mikroplasty?

Primární mikroplasty jsou vyráběny pro konkrétní účely, jako jsou kosmetické výrobky a zemědělské chemikálie, a jsou často vyráběny v průmyslovém měřítku. Tyto výrobky obsahují často polyethylenové mikročástice, které slouží jako abrazivum v exfoliačních a čisticích produktech. Tyto mikročástice se po umytí dostávají do odpadních vod a následně do vodního prostředí.

Sekundární mikroplasty se tvoří rozpadem větších plastových objektů, jako jsou plastové láhve a sáčky. Tyto objekty se rozpadají na menší kousky, když jsou vystaveny slunečnímu záření a větru. Tyto malé kousky se pak dostávají do našich řek a oceánů a stávají se sekundárními mikroplasty.

Jaký mají vliv?

  • Znečištění vody: Mikroplasty se dostávají do vodních toků a oceánů, kde mohou mít negativní vliv na život v nich žijící, včetně ryb, korálů a dalších mořských organismů.
  • Znečištění půdy: Mikroplasty se mohou dostat do půdy a následně do potravinového řetězce. Tím mohou ohrozit zdraví zvířat i lidí.
  • Negativní vliv na živé organismy: Mikroplasty se mohou dostat do trávicího traktu a dýchacího systému živých organismů, což může vést k řadě zdravotních problémů, včetně zánětů, infekcí a dalších onemocnění.
  • Přispívání ke globálnímu oteplování: Plasty se při rozkladu uvolňují do ovzduší mikročástice, které přispívají k znečištění ovzduší a následně i k globálnímu oteplování.
  • Negativní vliv na ekosystémy: Mikroplasty mohou negativně ovlivňovat ekosystémy, včetně změn chování a metabolismu organismů.

Co se s nimi dá dělat?

Boj proti mikroplastům by měl být založen na několika principech. Prvním z nich je minimalizovat produkci plastů. To lze dosáhnout například snížením spotřeby plastů, recyklací a zaváděním biologicky rozložitelných plastů. Výrobci by měli být motivováni k výrobě plastových výrobků, které jsou šetrné k životnímu prostředí, a spotřebitelé by měli být informováni o tom, jaké jsou nejlepší možnosti pro minimalizaci produkce plastového odpadu.

Druhým principe, který by měl být při boji proti mikroplastům uplatňován, je minimalizovat rozptyl mikroplastů do životního prostředí. To znamená zlepšování nakládání s odpadem, aby se minimalizovalo riziko vzniku mikroplastů, a také úpravy čističek odpadních vod a vodovodních systémů, aby se snížil počet mikroplastů v pitné vodě.

Třetím principem je vzdělávání a osvěta. Lidé by měli být informováni o tom, jaké jsou dopady mikroplastů na životní prostředí a jakým způsobem mohou minimalizovat svůj vlastní přínos k tomuto problému. Osvěta může být realizována prostřednictvím různých kampaní, propagace ekologických alternativ vzděláváním

Vliv legislativy

V roce 2017 byla Evropskou unií přijata legislativa, která zakazuje používání mikroplastů v kosmetických výrobcích. Toto opatření pomohlo snížit množství mikroplastů, které se dostávají do životního prostředí, a je důležité pokračovat v podpoře tohoto zákazu.

Další legislativní možnost je zálohový systém pro plastové láhve a plechovky. Jedná se o systém, kdy spotřebitelé platí malou částku navíc za každý plastový obal a tuto zálohu mohou získat zpět, když obal vrátí do sběrného místa. Tím se podporuje recyklace plastových obalů a zabraňuje se hromadění odpadu na skládkách a v přírodě. Vratné zálohy na plastové obaly se využívají v mnoha zemích, jako jsou Německo, Švýcarsko, Dánsko, Norsko a Finsko.

V Česku existují některé systémy vratných záloh na plastové lahve a nápojové plechovky, jako jsou samoobslužné automaty v Praze, kde si lze vrátit plastové lahve a plechovky za peníze. Tento systém byl zaveden v rámci projektu „Vratné lahve v Praze“, který byl spuštěn v roce 2019. Kromě toho některé supermarkety, jako jsou Lidl a Kaufland, zavedly vratné zálohy na plastové lahve v některých regionech Česka.

Reklama

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz