Článek
Rusko ostřeluje Dnipro, ničí jeho energetiku a zabíjí jeho obyvatele. Ostrava odpovídá konkrétní pomocí. Posílá vybavení, pomáhá dětem a počítá se svou účastí na budoucí obnově města. Naše partnerství vzniklo uprostřed války a od prvního dne vyjadřuje jasné politické rozhodnutí.
V květnu 2024 trvala plnohodnotná ruská invaze už více než dva roky. Právě tehdy jsme podepsali partnerství Ostravy s Dniprem.
Věděli jsme, ke komu se hlásíme. K milionovému ukrajinskému městu, jehož obyvatele chce Putinův režim zlomit raketami, drony, ničením energetiky a každodenním strachem. Podpis smlouvy tak veřejně zařadil Ostravu mezi města, která stojí na straně napadené Ukrajiny a jsou připravena svůj postoj proměnit v činy.
Když se na nás primátor Dnipra Borys Filatov obrátil kvůli následkům ruských útoků na energetickou infrastrukturu, začali jsme společně s Diecézní charitou ostravsko-opavskou připravovat pomoc. Ostrava do společné sbírky vložila milion korun. Za jediný měsíc sbírka vynesla celkem 1 121 006 korun a přibyly i materiální dary.
Do Dnipra následně vyjelo 22 palet vybavení o hmotnosti 5,6 tuny a hodnotě téměř dvou milionů korun. Nabíjecí stanice, osvětlení, zdravotnické pomůcky, invalidní vozíky, potraviny a další materiál potřebný ve městě, jehož základní infrastrukturu soustavně ničí ruské útoky.
Za těmito čísly jsou hodiny světla po výpadku elektřiny, možnost spojit se s rodinou, ošetřit zraněného nebo udržet v provozu místo, které musí fungovat i krátce po dopadu rakety.
Zásilka navázala na předchozí pomoc Ostravy. Od začátku barbarské ruské invaze město vyčlenilo na podporu Ukrajiny a ukrajinských uprchlíků 15 milionů korun. Posílali jsme autobusy, elektrocentrály, humanitární materiál i další potřebné vybavení.
Letos v březnu jsme v Ostravě a Beskydech hostili čtyřicet dětí z Dnipra. Dostaly dvanáct dnů bez sirén, výbuchů a útěků do krytu. Mohly řešit výlet, kamarády, hry a soutěže.
Ruská válka jim vnutila zkušenosti, které do dětství nepatří. Poznají zvuk leteckého poplachu, sledují aplikace varující před drony a vědí, kam běžet po prvním výbuchu. Několik bezpečných dnů jim nevrátí všechno, co jim Rusko vzalo. Přesto mají obrovskou cenu.
Za zkázou v Dnipru stojí Ruská federace.
Putinův režim vede zločineckou válku proti svobodné Ukrajině a kdo to nechápe, ten žije na jiné planetě. Ruská armáda útočí na obytné domy, nemocnice, školy i energetiku a zabíjí civilisty – včetně dětí – daleko od fronty. Ruské orgány také ukrajinské děti unášejí, mučí zajatce a terorizují obyvatele okupovaných území.
Slovo barbarství je tu zcela na místě. Patří k armádě, která posílá rakety do měst plných lidí a snaží se miliony domácností připravit o elektřinu a teplo. Patří k režimu, který vraždu vydává za osvobození a okupaci za ochranu. A patří také k užitečným idiotům v Česku, z nichž se někteří bohužel dostávají do vysokých ústavních funkcí.
Putinův režim ví, co dělá. Útoky na energetiku, civilní infrastrukturu a obytné čtvrti mají rozložit běžný život, vyčerpat společnost a přinutit Ukrajince přijmout ruskou nadvládu. Teror proti civilistům je součástí jeho válečné strategie.
Bláboly o historických příbězích, bajky, které vypráví česká pátá kolona a jiné kremelské kolovrátky nemůžou nijak změnit jeden zásadní fakt: Ukrajina je svobodná evropská země. Má plné právo bránit své území, své občany i vlastní existenci.
Jak jsem psal výše, Kreml má svoje hlásné trouby i v naší politice. Ruské vítězství označují za mír, ukrajinskou obranu za překážku a západní pomoc za prodlužování války. Všechny ústupky má podle nich učinit napadená země. Agresorovi nabízejí území, čas a pocit beztrestnosti.
Takový diktát by Putin četl jako potvrzení, že násilí funguje. Získal by prostor doplnit armádu, vyrobit další rakety a připravit příští útok. Stejnou lekci by si odnesli i další diktátoři, kteří dnes sledují, jak dlouho dokáže svobodný svět hájit vlastní pravidla.
Ruský úspěch by zhoršil bezpečnost celé Evropy. Ukrajina dnes drží ruskou vojenskou moc dál od našich hranic a brání řád, v němž velikost armády nerozhoduje o právu na cizí území. Tento řád chrání také Českou republiku. Každý, komu záleží na budoucnosti a bezpečnosti České republiky, pomáhá Ukrajině. Každý, kdo byť verbálně, na Ukrajinu útočí a bere si nešťastné Ukrajince u nás jako rukojmí pro šíření nenávisti, útočí také na Českou republiku.
Podpora Ukrajiny proto vyjadřuje naši morální orientaci i vlastní bezpečnostní zájem. Ostrava patří k evropským městům, která dokážou rozeznat agresora od oběti a podle toho jednají.
Jako primátor mám odpovědnost využít možnosti, které město má. Dokážeme posílat potřebné vybavení, dát dětem několik bezpečných dnů a propojovat instituce obou měst. Z ostravské radnice zároveň musí jasně zaznívat, kdo tuto válku rozpoutal a kdo odpovídá za její oběti.
Jednou bude Dnipro obnovovat energetiku, domy, nemocnice, školy i místní hospodářství. Ostrava zná proměnu velkého průmyslového města a chce být při obnově svého partnera. Spolupráce škol, univerzit, kulturních institucí, firem a odborníků už dnes vytváří základ, na kterém můžeme stavět.
Kreml doufá, že fotografie sutin zevšední, že se ze zabitých stane jenom číslo, že se civilizace unaví, že podlehne barbarství. To se ale nestane.
Dnipro je naše partnerské město. Dokud bude čelit ruským útokům, Ostrava za ním bude stát slovy i činy. Putin sází na to, že vydrží déle než naše solidarita.
V Ostravě se přepočítal.
