Aféra, jakou nároďák nezažil. Flám šestice hráčů smetl i trenéra

Byl to večer, který měl skončit potleskem, a skončil tiskovkou se sklopenýma očima. Oslava Ujfalušiho narozenin v „pokojíčku 433“ přerostla v celonárodní kauzu, alkohol, noční návštěvy a ráno hromadná omluva. Legendární věta „ta částka vůbec nesouhlasí“ se stala hořkým memem a tým zaplatil pokutu v řádu milionu. Nešlo jen o peníze, z kabiny elitních profíků se najednou stal bulvární terč. Repre musela lepit image, fanoušci řešili, kde končí soukromí a začíná dres se lvíčkem. Každé další zaváhání na hřišti pak bolelo dvojnásob a média měla nový metr, nejen góly a přihrávky, ale i účtenky a večírky.

O dva roky později přišlo déjà vu. Po zpackaném kvalifikačním večeru část týmu vyrazila „vyvětrat hlavu“ do centra Prahy. Paparazzi měli žně, sponzoři zvedli obočí a fotbalová veřejnost zuřila: „Po takovém zápase?“ Jména byla velká Ujfaluši, Baroš, Fenin a další. Vzduchem létala slova jako nezodpovědnost a výsměch fanouškům, svaz řešil krizi reputace a do ohně přilila olej i nejistota v kabině. Z krátkodobého pohledu to byl vlastně zlom, záběry z noci urychlily konec jedné éry a trenér Petr Rada doplatil na to, že kostlivci nevylézají z almary, ale z barů. Když tým prohrává a kapitáni se smějí objektivům, nezachrání to ani tisíc omluv.

Čas leccos zahladí, ale tahle jména si s „nocí, která neměla přijít“ ponesou navždy spojku. Ujfaluši později vysvětloval, bránil se a zlobně mluvil o lovu na čarodějnice. Baroš už tehdy věděl, že sympatie se budují góly a ne jednou fotkou. Feninovi se kariéra rozpadla i bez bulváru, tady to dostalo jen tvrdší kontury. Zůstalo poučení pro všechny další generace, v reprezentaci jste 24/7, ne jen 90 minut. A pokud někdo ještě přemýšlí, proč je „pokoj 433“ tak legendární? Protože spojil všechno, co se na fotbal lepí nejhůř, porážku, pýchu a pocit, že dres je jen rekvizita. Tenhle stín doteď občas přeblikne, kdykoli se nároďák motá v krizi. Připomínka, že sláva umí pálit a že večírky po prohře se neodpouštějí.

Zdroje: