Článek
Raketový růst z Ostravy, centimetry a hlad
Na prahu dospělého fotbalu vypadá Jakub Pira jako útočník, kterého chcete mít v poslední třetině vždycky. Vysoký, dynamický, s instinktem pro první dotek a čtení odražených míčů. Baník mu otevřel dveře k mužskému fotbalu a Pira je prošel bez ostychu, chladná hlava ve vápně, práce tělem, dravost v náběhu. Trenéři oceňují, že nehledá komplikace, stačí mu metr prostoru a míč v ose brány. Přidejte k tomu slušnou rychlost na svou výšku a máte mix, který dělá zadákům vrásky a skautům čárky do notýsku.
Jestli je na Pirovi něco „dospělého“, pak způsob, jak zvládá přechod mezi kategoriemi. Dorost, rezerva, první tým, pokaždé se adaptoval rychleji, než byste čekali. A když přišla šance, nevymýšlel parádičky. Zakončení po zemi, důraz v pokutovém území, gólman bez šance. Tohle není jen talent, ale poctivé řemeslo s přesahem.
Premiéra v základní sestavě Baníku jako hrom! ⚡
— Oneplay Sport (@oneplaysportcz) September 21, 2025
Teprve sedmnáctiletý Jakub Pira hned ve druhé minutě vstřelil svůj první gól za Baník 👀#OneplaySport | #ChanceLiga pic.twitter.com/dvrKTGuSpn
Česko vs. Slovensko, šachová partie o budoucnost hroťáka
Sportovní romantika by radila „Narozen v Ostravě, ať hraje za Česko.“ Realita je složitější. Pira dlouhodobě patří do slovenských mládežnických výběrů a čerstvě dostal pozvánku do jednadvacítky. Zároveň je jasné, že česká strana ho bedlivě sleduje a zájem o jeho služby je reálný. V zákulisí se proto řeší jediné, jak rychle a jak přesvědčivě dokáže který tým předložit plán, jemuž bude věřit hráč i jeho okolí.
Nejde jen o symboly a vlajky. V sázce je konkrétní kariérní linka, jakou roli by Pira dostal, s jakými spoluhráči by se potkával a kdy by mohl naskočit do „dospělé“ repre. Slovensko mu nabízí kontinuitu, Česko zase blízkost domova a šanci zapadnout do generace, která hledá čistokrevnou „devítku“. Kdo udělá první skutečně odvážný krok, má navrch.
Co rozhodne?
U talentů v tomhle věku se nerozhoduje jen na poli agentů. Rozhoduje minuta, kdy trenér pošle hráče na hřiště, i plán, který na stole leží měsíce. Pira potřebuje pravidelné minuty v Baníku, důvěru v roli zakončovatele a jasné mantinely, kde se bude zlepšovat, kdo mu kryje záda a jak bude jeho růst měřen. Repre „A“ je daleko, ale dveře se často otevírají nečekaně rychle, jeden gól v pravý čas a blok ledu se utrhne.
Jedno je jisté, podobný typ útočníka u nás dlouhodobě chybí. Až se bude psát, koho získal do budoucna československý prostor, jméno Jakub Pira v té kapitole nejspíš figurovat bude výrazným písmem. Teď je to na lidech kolem něj, aby z rozcestí neudělali slepou uličku.
Zdroje:
