Červenobílý kult pokračuje. Trpišovský přísahá věrnost Edenu

V Edenu se rozhodli, Trpišovský má zůstat hlavním trenérem Slavie a podepsat další kontrakt. Klub tím sází na dlouhodobost, podobně jako Manchester United kdysi s Fergusonem. V éře, kdy kluby mění trenéry po pár měsících, Slavia sází na jistotu.

Jeho úspěchy nikdo nepopře, tři tituly, evropské čtvrtfinále, zvednutí úrovně klubu. Příchod Trpišovského před lety změnil celou Slavia DNA, vysoký presink, intenzita, agresivní styl. Jenže právě tady se začíná otevírat druhá stránka příběhu.

Na slávistických fórech a sociálních sítích se v posledních měsících objevují hlasy, které byly dřív nemyslitelné. Zatímco výsledky jsou stále kompetitivní, styl hry už nenadchne jako dřív.

„Začínáme hrát jako tým, který se bojí,“ píší někteří fanoušci.
„Tah na bránu je pryč. Je to držení bez nápadu,“ dodávají další.
„Díky za všechno, ale tohle už není ta Slavia, co dusila soupeře,“ zaznívá opakovaně.

Trpišovského fotbal, dřív přirovnávaný k mašině, dnes působí často zpomaleně a předvídatelně. Místo přímých útoků přichází dlouhé pasáže bez rizika. Některým fanouškům to nevadí, výsledky jsou stále slušné. Jiní ale chtějí znovu emoce, ne jen kontrolu a jistotu.

Klíčová otázka nezní, zda si Trpišovský zaslouží novou smlouvu. Zní, dokáže ještě Slavii posunout dál? Nebo z ní udělal klub, který hraje „bezpečný fotbal“ místo toho, aby diktoval tempo?

Zůstává také téma kabiny. Někteří hráči pod ním rostou, jiní stagnují. Přestupová politika Slavie se proměnila, místo hladových jmen často přicházejí hráči, kteří mají potvrdit systém, ne ho oživit.

Pokud Trpišovský skutečně podepíše nový dlouhodobý kontrakt, vstupuje do další fáze své éry. Ta první byla o revoluci. Tahle druhá může být o udržení, nebo o úpadku. Historie ukazuje, že velké éry končí ne porážkou, ale pohodlím.

Slavia si zvolila důvěru. Fanoušci čekají odpověď, nejen v bodech, ale i v tom, jak se budou zvedat ze sedaček.

Zdroje: