Chorého odnesli na nosítkách, internet se baví. Výsměch českému útočníkovi je za hranou

Tomáš Chorý má za sebou večer, na který jen tak nezapomene. Slavia v nedělním šlágru porazila Viktorii Plzeň 2:1 a právě bývalý útočník Západočechů rozhodl jeden z nejdivočejších závěrů letošní ligové sezony.

Plzeň vedla od 64. minuty po trefě Amara Memiće, o deset minut později srovnal Štěpán Chaloupek. Rozhodnutí přišlo až v nekonečném nastavení. Chorý se postavil k penaltě, jeho první pokus Florian Wiegele vyrazil na tyč, jenže kvůli předčasnému vběhnutí Merchase Doskiho do pokutového území se kop opakoval. Napodruhé už slávistický útočník nezaváhal a poslal svůj tým do vedení.

Jen několik minut nato už ale fotbal šel úplně stranou.

Chorý si v závěru utkání lehl na trávník a museli k němu zdravotníci. Když se následně pokoušel postavit, znovu se nekontrolovaně skácel k zemi. Záběry nevypadaly vůbec dobře a nakonec musel hřiště opustit na nosítkách.

Sám Chorý následně přiznal, že pořádně nevěděl, co se s ním stalo. Mluvilo se především o extrémním vyčerpání, jenže jeho vlastní popis situace byl poměrně znepokojivý.

Po utkání uvedl, že měl mžitky před očima, motala se mu hlava a necítil se dobře. Nebyl si přitom jistý, zda před kolapsem nedostal také nějakou ránu. Trenér Jindřich Trpišovský zase prohlásil, že dlouho neviděl tak vyčerpaného hráče.

Situaci navíc komplikoval Chorého zdravotní stav před samotným utkáním. Podle informací, které zazněly po zápase, nebyl v předchozích dnech fit, prodělal nemoc a dostával kapačky. Přesto nakonec proti Plzni nastoupil od první minuty a vydržel na trávníku až hluboko do nastavení.

Tentokrát tedy skutečně nebylo moc důvodů k legraci.

Jenže Chorý je jedním z těch fotbalistů, u kterých část fanoušků jako by přestávala rozlišovat mezi kritikou hráče a obyčejnou lidskou slušností.

Sociální sítě po utkání zaplavily nejen obavy o jeho zdraví, ale také posměšné reakce. Někteří diskutující jeho kolaps zlehčovali, jiní naráželi na jeho pověst hráče, který umí na trávníku přihrát pád nebo pořádně vytočit soupeře. Objevovaly se dokonce poznámky naznačující, že také tentokrát pouze předváděl další herecký výkon.

Tady je ale potřeba udělat jasnou čáru.

Chorý si za řadu věcí v minulosti mohl sám. Jeho ostré zákroky, provokace i disciplinární excesy jsou naprosto legitimním předmětem kritiky. Ostatně právě kvůli nim už dostal dlouhé tresty a na konci minulé sezony se dokonce řešilo, zda má ve Slavii vůbec pokračovat.

To však neznamená, že je v pořádku bavit se ve chvíli, kdy se hráč bez kontroly skácí k zemi a zasahují u něj zdravotníci.

Je samozřejmě možné pochopit, proč právě Chorý vyvolává tak vyhraněné reakce.

V posledních letech se kolem něj nahromadilo tolik kontroverzních situací, že je pro fanoušky konkurenčních klubů jednou z nejméně oblíbených postav české ligy. Emoce budí prakticky všude, kam přijede. Soupeře provokuje, neuhne ze souboje a několikrát už svou agresivitu nezvládl.

Jenže fotbalová nenávist by měla mít své hranice.

Když Chorý někoho udeří loktem, je naprosto namístě ho kritizovat. Když přehraje pád, fanoušci se mu mohou vysmát. Když se pohádá se spoluhráčem, může se řešit, zda své emoce znovu nezvládá.

Když se ale člověku motá hlava, má mžitky před očima a nekontrolovaně padá na zem, jde už o něco úplně jiného.

Celá situace současně otevírá ještě jednu otázku. Jestli měl Chorý vůbec odehrát takovou porci minut.

Slavia věděla, že její útočník nebyl před zápasem zdravotně v ideálním stavu. Přesto absolvoval extrémně náročný duel, který se kvůli ošetřování, VAR a dalším přerušením protáhl až do 110. minuty. Chorý byl navíc v jeho závěru pod obrovským psychickým tlakem. První penaltu neproměnil, dostal druhou šanci a z opakovaného pokusu rozhodl.

Trpišovský sám přiznal, že tak vyčerpaného hráče dlouho neviděl. Před utkáním prý mužstvu říkal, že jde o poslední duel před reprezentační pauzou a hráči v něm musí nechat všechno. Zároveň dodal, že rozhodně nečekal, že to u Chorého dojde až tak daleko.

Zpětně se proto nabízí otázka, zda nebylo lepší Chorého stáhnout dříve. Zvlášť když jeho tělo před zápasem bojovalo s nemocí.

Chorý nakonec po utkání dokázal přijít k televiznímu rozhovoru, což byla alespoň uklidňující zpráva. Jeho slova o přetrvávajícím motání hlavy ale současně ukázala, že nešlo jen o běžné polehávání po náročném zápase.

Navíc přichází reprezentační přestávka a Chorý figuruje v plánech nového trenéra národního mužstva Santiho Denii. Jeho zdravotní stav tak budou v příštích dnech sledovat nejen ve Slavii.

Fotbalové emoce jsou jedním z důvodů, proč lidé tenhle sport milují. A Chorý je hráčem, který jich dokáže vyvolat víc než téměř kdokoliv jiný v české lize.

Někdy je ale potřeba umět je na chvíli vypnout.

Člověk se může Chorému smát za jeho teatrální pády, kritizovat jeho lokty nebo mu připomínat předchozí excesy. Když ovšem hráč zkolabuje, motá se mu hlava a zdravotníci ho odnášejí na nosítkách, není podstatné, jestli má na dresu Slavii, Spartu, Plzeň nebo kohokoliv jiného.

V tu chvíli už nejde o fotbalovou rivalitu. Jde o zdraví člověka.

Zdroje: