Coufal si dal vlastence, Česko schytalo debakl. Jeho úsměvy po zápase fanoušci nezkousli

Nová éra české reprezentace pod Santim Deniou dostala první opravdu tvrdou ránu. Češi na slavném Wembley nestačili na Anglii, prohráli 0:3 a tentokrát se jen těžko hledalo něco, čeho by se dalo po utkání chytit.

Domácí byli prakticky ve všem lepší. Český tým za celé utkání ani jednou nevystřelil mezi tři tyče a místo odvážného fotbalu, který v některých předchozích duelech pod novým koučem alespoň naznačoval zajímavější budoucnost, tentokrát působil bezradně. Čtyři úvodní zápasy Ligy národů tak Češi zakončili bez jediného bodu a s hrozivým skóre 2:10.

A jednou z hlavních postav nepovedeného večera byl bohužel kapitán Vladimír Coufal.

Do 27. minuty Češi drželi bezbrankový stav. Pak Harry Kane poslal prudký míč před branku a Coufal ho nešťastně nasměroval za záda vlastního gólmana Lukáše Horníčka.

Situace přitom vypadala o to hůř, že český obránce nebyl v bezprostředním souboji. Eberechi Eze, kterého Coufal cítil za sebou, na poslední chvíli svůj pohyb zastavil. Kapitán českého týmu už ale zareagovat nedokázal a míč poslal do vlastní sítě.

Opakované záběry pak pobavily domácí publikum a z tribun se ozýval smích. Pro Coufala to byl mimořádně nepříjemný okamžik, který navíc odstartoval český pád.

Byla to smůla, ale zároveň chyba zkušeného hráče. Sám Coufal se po utkání neschovával. Přiznal, že mohl situaci vyřešit s větším klidem, a vlastní gól označil za moment, kterým český tým soupeři výrazně pomohl.

Jenže právě po závěrečném hvizdu přišla situace, která některé české fanoušky naštvala možná ještě víc.

Televizní kamery zachytily Coufala po utkání ve společnosti anglických fotbalistů. Český kapitán se s nimi přátelsky bavil a na jeho tváři nechyběl široký úsměv.

Za normálních okolností by na podobných obrázcích nebylo vůbec nic zvláštního. Coufal strávil dlouhé roky v Premier League, za West Ham odehrál přes dvě stovky soutěžních zápasů a řadu anglických reprezentantů osobně zná. Fotbalisté navíc nejsou nepřátelé a po závěrečném hvizdu je naprosto normální podat soupeři ruku nebo se pozdravit s bývalými spoluhráči.

Jenže tentokrát byl problém v načasování.

Pár minut předtím česká reprezentace schytala 0:3. Nevystřelila na branku. Coufal si dal vlastní gól. A mužstvo právě dokončilo reprezentační blok se čtyřmi porážkami ze čtyř utkání.

Pro fanouška, který takový výkon devadesát minut sledoval, potom obrázek rozesmátého kapitána jednoduše nemusel vypadat dobře.

A přesně to se také stalo. Na sociálních sítích se začaly objevovat ostré reakce lidí, kteří Coufalovi vyčítali, že krátce po jednom z nejhorších reprezentačních výkonů poslední doby působil, jako kdyby se vlastně nic nestalo.

Některé komentáře byly tradičně přehnané, jiné ale mířily na legitimní otázku: co má v podobnou chvíli vysílat kapitán národního mužstva?

Právě Coufal totiž není řadovým hráčem. Ve Wembley vedl českou reprezentaci s páskou na ruce a měl být jedním z těch, kteří mužstvo v těžkém utkání podrží. Místo toho se jeho jméno spojilo s vlastním gólem a následně i s pozápasovými obrázky, které část veřejnosti považovala za nevhodné.

Samotný úsměv samozřejmě neznamená, že Coufalovi byla porážka jedno. Jeho slova po utkání dokazovala pravý opak. Vlastní gól ho mrzel a otevřeně přiznal, že Anglie byla nad české síly.

Jenže profesionální sport je také o symbolech a obrazech. A tenhle obraz českému kapitánovi příliš nepomohl.

Právě kapitánská páska dělá celou situaci citlivější. Kdyby český tým po skvělém výkonu smolně prohrál 0:1, patrně by se nad několika úsměvy po zápase nikdo nepozastavil.

Jenže Češi byli ve Wembley jasně horší. Angličané dominovali a Harry Kane kromě podílu na vlastním gólu Coufala přidal další dvě trefy. Výsledek 0:3 byl nakonec vzhledem k průběhu utkání ještě poměrně milosrdný.

Také Coufal připustil, že český presink nefungoval a soupeř ukázal nejvyšší světovou úroveň.

Kapitán samozřejmě nemusí po porážce sedět v koutě a plakat. Od nejzkušenějšího hráče mužstva se ale přece jen očekává určitá citlivost vůči tomu, co se právě stalo. Zvlášť když tisíce českých fanoušků cestovaly do Londýna a další statisíce doma sledovaly zápas, ve kterém jejich tým nedokázal ani jednou trefit branku.

Celé situaci nepomohlo ani to, že Coufal za sebou neměl povedený zápas. Právě jeho vlastní gól otevřel Angličanům cestu k pohodlnému vítězství.

Kane poslal do šestnáctky nebezpečný centr a zkušený český bek situaci vyřešil způsobem, který by nejraději vzal zpět. Sám ostatně uznal, že mohl zachovat větší klid.

To všechno přitom přišlo jen několik dnů poté, co Denia zkušeného obránce veřejně vyzdvihoval jako jednoho z lídrů nové reprezentace. O to horší optiku následné fotografie a záběry s úsměvy měly.

Coufalovi samozřejmě nikdo nemůže vyčítat, že zná anglické hráče a po zápase s nimi prohodí pár slov. Jenže právě zkušený reprezentant by měl dobře vědět, jak podobný obrázek může po takovém výsledku působit.

Bylo by nespravedlivé tvrdit, že Coufalovi na reprezentaci nezáleží. Jeho dlouholeté působení v národním mužstvu ani bezprostřední pozápasové vyjádření tomu neodpovídají. Stejně tak by bylo absurdní požadovat, aby se po porážce odmítl bavit s lidmi, které z působení v Anglii dobře zná.

Jenže také kritika fanoušků má tentokrát pochopitelný základ.

Český kapitán právě zažil jeden z nejhorších reprezentačních večerů. Dal si vlastní gól, jeho mužstvo nevystřelilo na branku a odjíždělo z Wembley s porážkou 0:3. Celý první blok Ligy národů navíc skončil čtyřmi prohrami a skóre 2:10.

A pak přišly široké úsměvy.

Možná šlo jen o několik vteřin vytržených z mnohem delšího večera. Možná se Coufal v kabině porážkou trápil víc než kdokoliv jiný.

Problém je, že fanoušek nic z toho nevidí.

Vidí kapitána, který si dá vlastní gól, jeho tým dostane ve Wembley trojku a chvíli nato se usmívá s hráči soupeře.

A po takovém výkonu je to obrázek, který se vysvětluje zatraceně těžko.

Zdroje: