Článek
Španělé hráli fotbal, Argentina především kopala
Výsledek 1:0 po prodloužení může na první pohled působit jako vyrovnané finále. Herní obraz ale vyprávěl úplně jiný příběh. Španělsko drželo míč, kombinovalo a hledalo cestu k brance. Argentina se většinu večera soustředila na to, jak soupeři zápas co nejvíce znepříjemnit.
Jihoameričané hráli tvrdě od prvních minut. Ostré zákroky, přerušování akcí a neustálé diskuse s rozhodčím se staly důležitější součástí jejich plánu než vlastní útočná hra. Sudí Slavko Vinčić navíc dlouho nechával karty v kapse, čímž Argentincům dovolil posouvat hranici stále dál.
Španělsko přesto dominovalo. Vytvořilo si drtivou převahu ve střelách a Argentina se k prvnímu pokusu dostala až ve druhé části prodloužení. Emiliano Martínez musel předvést rekordních dvanáct zákroků, aby vůbec udržel obhájce titulu ve hře.
Bez jeho výkonu mohl být rozdíl ve skóre mnohem výraznější. Argentina do finále nepřinesla fotbalovou kvalitu hodnou světového šampiona. Přinesla hlavně destrukci, tvrdost a naději, že zápas nějak dotlačí k penaltám.
Paredes neměl zápas dohrát
Symbolem argentinského přístupu se stal Leandro Paredes. Do utkání nastoupil po přestávce a už po několika minutách dostal žlutou kartu za tvrdý zákrok na Rodriho. Ani potom se však neuklidnil.
Naopak pokračoval v agresivní hře a několikrát se pohyboval na hranici druhého napomenutí. Rozhodčí mu ale další kartu neukázal. Paredes tak mohl zůstat na hřišti až do konce, přestože jeho způsob hry už s fotbalovou důrazností neměl mnoho společného.
Po závěrečném hvizdu pak ukázal, že frustraci neumí udržet pod kontrolou. Při následné potyčce chytil Erica Garcíu pod krkem a společně s Thiagem Almadou povalil Gaviho, který přiběhl bránit spoluhráče.
Do konfliktů se zapojili také další Argentinci. Nahuel Molina udeřil Rodriho a podle španělských médií měl člen realizačního týmu Roberto Ayala napadnout Daniho Olma. Poražení hráči navíc během předávání trofeje otočili španělským oslavám záda.
Nebyla to jen bolest z porážky. Byl to obraz týmu, který nedokázal přijmout, že tentokrát narazil na lepšího soupeře.
Messi místo fotbalových kouzel žaloval u rozhodčího
Lionel Messi prožil pravděpodobně poslední utkání na mistrovství světa. Jenže místo dalšího legendárního představení byl prakticky neviditelný. Španělská obrana ho držela daleko od nebezpečných prostorů a kapitán Argentiny nedokázal změnit průběh zápasu.
Pozornost na sebe nakonec upozornil jiným způsobem.
Když Enzo Fernández po brutálním zákroku na Paua Cubarsího dostal druhou žlutou kartu, Messi okamžitě zamířil k rozhodčímu. Nesnažil se však obhájit spoluhráče. Požadoval vyloučení Marca Cucurelly, který si při komunikaci zakryl ústa rukou.
Nová pravidla mají podobným gestům zabránit v situacích, kdy by se hráči mohli snažit skrýt urážku nebo diskriminační výrok. Messi ale nemohl vědět, co Cucurella řekl. Přesto se snažil rozhodčímu naznačit, že má španělského obránce vyloučit.
Bývalí reprezentanti a televizní experti jeho chování označili za zoufalé a nesportovní. Kapitán, který měl jít spoluhráčům příkladem, se místo soustředění na vlastní výkon snažil využít pravidlo k oslabení soupeře.
Argentina neunesla, že tentokrát triky nestačily
Enzo Fernández byl nakonec vyloučen oprávněně. Jeho nebezpečný skluz poslal Cubarsího k zemi a završil večer, během kterého Argentina nasbírala šest žlutých karet a jednu červenou.
Španělsko naopak zůstalo věrné svému fotbalu. Pokračovalo v kombinaci, nenechalo se zatáhnout do argentinské hry a ve 106. minutě se dočkalo zasloužené odměny. Ferran Torres vstřelil rozhodující gól a poslal svou zemi podruhé v historii na světový trůn.
Argentina mohla po utkání odejít se vztyčenou hlavou. Místo toho nabídla agresivitu, potyčku a neochotu vzdát respekt novým mistrům světa.
Právě proto má španělský triumf ještě větší hodnotu. Ve finále totiž neporazil pouze jeden tým druhý. Fotbal založený na odvaze, technice a snaze tvořit porazil mužstvo, které chtělo zápas hlavně rozbít, ukopat a vyprovokovat.
Tentokrát triky ani tlak na rozhodčího nestačily. Vyhrál fotbal.
Zdroje:
