Článek
Milé Rusko, celá Evropa se nyní třese, co přijde. Všichni tuší, jak strašná bude odveta za další kroky proti tobě, za další sankce, za uzavření tvého nebe. Odveta bude jistě strašlivá! To zas bude keců a výhrůžek a blábolů na sociálních sítích… Na palcích Evropanů už se objevují první mozoly a sedřená kůže. Kdo to má furt rolovat? Škoda, že ukrajinci nemají nějakou zbraň, která by zavřela huby všem těm Medvěděvům, Solovjovům, Lavrovům a dalším tak důkladně, jako ruská vláda ulmčela běžné rusy a především ruskou mládež.
Chápu, když už chybí shcopnosti válčit a ve válkách vítězit, nic jiného než hrozit a žvanit nezbývá. Ukrajina je oproti Rusku poměrně malá země – rozlohou, počtem obyvatel, množstvím přírodních zdrojů a tak dále. Ty, Rusko, jsi naštěstí naprosto neschopné. Neschopná země s neschopným režimem, s neschopnou armádou a neschopným vůdcem.
Celý svět už roky sleduje marně se snažícího geronta a dobře se baví. Evropská unie podporuje Ukrajinu 0,2 procenty svého HDP. Každý Evropan tedy podporuje Ukrajinu cenou jednoho espressa v nádražním automatu. Vlastně jsme ještě ani nezačali Ukrajinu pořádně podporovat. Není třeba – proti ní stojí jen ztělesněná neschopnost. Jediné, v čem jsi ty Rusko, opravdu dobré, je strašit a lhát a hlavně furt jen žvanit a kecat a kecat. A to nám náladu u kávy z automatu nezkazí. Nic jiného neumíte a jste si toho dobře vědomi.
Asi je to mentalita vašich vůdců. Troufnou si jen na malé cíle a ani ty nejsou schopni splnit. Rádi si vybírají slabší nepřátele – na naši malou zem si v roce 68 pozvali ještě čtyři další země – sami by si netroufli. Na Polsko se odhodlali až po dohodě s Hitlerem a i poté zbaběle čekali, až bude Polsko z větší části poraženo. A další snažení snad nestojí ani za zmínku. My v Evropě máme ale jinou mentalitu. Vybíráme si – pokud už to uznáme opravdu za nutné – jen důstojné soupeře. A někým takovým současné rusko už na první pohled není. Jen ať si žvaní – psi štěkají a karavana táhne dál.
Shrnul bych to asi takto: Milé Rusko, jsi jen exkrementem plovoucím v rybníku vlastních splašek, vážíš víc než uneseš a hladina se vzdaluje.
