Letní čas zahradě nevadí. Zato zahradníkům občas pořádně zamíchá plány

Změna času a zahrada: drobnost na hodinkách, ale ne úplně bez vlivu

Na jaře si o hodinu přivstaneme, na podzim zase přispíme. Posun času většinou vnímáme jako záležitost pracovního režimu, spánku nebo MHD. Ale co takhle zahrada? Může mít střídání letního a zimního času nějaký vliv i na zahradničení? Odpověď zní: ano – i když spíš nepřímo.

Rostliny hodinky nemají, zahradníci ano

Začněme tím základním – rostliny se řídí přirozeným světlem, nikoliv našimi hodinkami. Jestli si člověk přetočí čas dopředu nebo zpět, je jim úplně jedno. Jejich růst ovlivňuje délka dne, teplota, vlhkost a další přírodní faktory, ne to, co ukazuje budík.

Jenže zahradník není květák. Člověk svůj denní rytmus přizpůsobuje hodinám. A když se čas náhle posune, najednou je ráno tma a večer déle světlo. To ovlivňuje, kdy máme čas a chuť na práci na zahradě.

Letní čas jako bonus pro pracující

Letní čas s sebou přináší delší světlé večery. Pro většinu lidí, kteří mají běžnou pracovní dobu, je to vítaná změna. Konečně se dá po práci ještě něco stihnout – zalít záhony, protrhat ředkvičky, posekat trávu. V zimě tohle člověk nestihne bez čelovky.

Dá se říct, že právě letní čas je pro hobby zahrádkáře výhodný. Mít světlo až do osmi nebo devíti večer je prostě praktické. Tohle je jeden z mála případů, kdy změna času skutečně dává běžnému člověku něco navíc.

Biorytmus a únava? I zahradníci jsou jen lidi

Na druhou stranu, přechod na letní čas může být pro některé lidi náročný. Posun o hodinu dopředu znamená kratší spánek a tělo si musí pár dní zvykat. Únava, menší chuť něco dělat venku nebo zhoršená koncentrace – to všechno se může projevit i u milovníků zahrady. Zejména starší lidé nebo ti, kteří mají pevný denní režim, mohou změnu pociťovat víc.

Automatika může zlobit

Dnešní zahrady už často nejsou jen o motyčce a konvičce. Spousta lidí využívá automatické zavlažování, chytré senzory, časovače. A právě tady může změna času trochu zavařit. Pokud systém není napojený na internet a nepřizpůsobí se sám, může začít zalévat ve špatnou dobu – například v poledne místo rána, kdy voda na listech způsobuje popáleniny.

Proto je dobré si po změně času zkontrolovat nastavení. Zalévání by mělo probíhat brzy ráno nebo večer, kdy je menší výpar a voda se dostane tam, kam má.

Zvířata mají svůj režim

Na zahradě často nežijí jen rostliny, ale i slepice, králíci, psi nebo kočky. A ti si rozhodně žádný posun času nedají vysvětlit. Slepice se drží světla – chtějí jíst, když svítá, a jdou spát, když se stmívá. Pokud se krmení řídí podle hodin, může změna času zvířatům krátkodobě narušit režim. Většinou si ale rychle zvyknou.

Posun času není zásadní, ale cítit je

Změna času sama o sobě rostliny neovlivní, ale ovlivní to, jak s nimi člověk pracuje. Letní čas většině zahrádkářů vyhovuje – přináší víc světla večer. Ale krátkodobě může narušit rytmus, hlavně při jarním posunu dopředu. Navíc pozor na nastavení automatického zavlažování a zvířecí režim.

Zahrada je pořád hlavně o světle, dešti a lidských rukou – ale i tak malá věc jako posunutí hodin dokáže v tomhle koloběhu trochu zamíchat kartami. A i to je dobré mít na paměti, až si příště budeme stěžovat, že jsme na zalévání zase neměli čas. Možná jsme ho jen špatně posunuli.

Zdroje: