Špendlík: nejvoňavější švestka do knedlíků i pálenky. A to není všechno

Vzpomínáte si na malou žlutou švestku, kterou jste jako děti trhali někde za plotem? Sladká, voňavá, s měkkou dužinou a maličkou peckou uprostřed. To byl špendlík – stará dobrá odrůda, která se pomalu, ale jistě vrací zpátky do našich zahrad. A víte co? Právem! V tomhle článku vám prozradím, proč na něj nedat dopustit – ať už kvůli chuti, jednoduchému pěstování nebo skvělému využití v kuchyni i ve sklence.

Špendlík žlutý je odrůda slivoně, kterou dřív pěstovali naši prarodiče běžně. Drobné kulaté plody mají sytě žlutou barvu, jsou šťavnaté a na chuť příjemně sladké – něco mezi meruňkou a švestkou. Když si ho dáte do pusy, připomene vám léto na vsi. A právě to je jeho kouzlo – žádná přechytralá novinka, ale opravdové ovoce s duší.

Pecka je malá, špičatá – možná i díky tomu se mu začalo říkat „špendlík“. Strom kvete krásně bíle a plodí spolehlivě, dokonce i tam, kde jiné ovocné stromy selhávají.

Když hledáte ovocný strom, který zvládne i horší podmínky, je špendlík sázka na jistotu. Daří se mu téměř všude, nevyžaduje žádné speciální zacházení a co je skvělé – je samosprašný. To znamená, že nepotřebujete vysazovat druhý strom, aby vám plodil.

Zraje většinou v srpnu a když ho sklidíte v pravý čas, máte parádní úrodu plodů, které voní po slunci. Jsou ideální do knedlíků, koláčů, na marmeládu nebo povidla. A jestli doma pálíte, věřte, že špendlíkovice má jemnou, květinovou chuť a leckterá slivovice se proti ní může schovat.

Špendlík si poradí s mrazem i sušší půdou. Netrpí na choroby jako jiné švestky, dokonce je částečně odolný i proti šarce. A to se v dnešní době, kdy každá druhá odrůda potřebuje chemii, opravdu cení.

Nejlepší čas na výsadbu je podzim, případně brzké jaro. Stromky se často prodávají na podnoži myrobalán, což je taková spolehlivá základna pro růst. Půda by měla být dobře propustná, ideálně s trochou kompostu nebo uleželého hnoje. Po výsadbě stromek zakraťte – ideálně na 3–4 silnější výhony a jeden hlavní terminál, aby pěkně rostl do koruny. A nezapomeňte na zálivku, hlavně v prvních týdnech.

Je zajímavé, jak něco tak malého dokáže udělat tolik radosti. Špendlíky nejsou plody do supermarketu – jsou to ty, co sníte rovnou ze stromu, naplníte jimi bábovku nebo je naložíte na domácí marmeládu. A právě proto by neměly na žádné zahradě chybět.

Špendlík žlutý je jako ten starý dobrý přítel – nenápadný, ale spolehlivý. Nepotřebuje moc pozornosti, a přesto vás odmění plody, které chutnají jako dětství. Pokud hledáte strom, který vás nebude zlobit, udělá parádu a ještě z něj něco sklidíte, špendlík je jasná volba. A kdo ví – třeba z něj jednou vypálíte i tu nejlepší domácí pálenku v ulici.

Zdroje: Autorský článek / Vlastní zkušenost