Článek
Problém nastává v už na tom, že hlubší chápání průzkumu politických preferencí zabere mnohem více času než kontrola procent a zanadávání si, jak je možné, že tihle mají tolik procent.
Začneme tím jednodušším, tedy sledováním výchylek. Pokud strana vykazuje napříč všemi průzkumy např. 5% volební zisk a v jednom průzkumu dostane pouze 2 % preferencí, nemusí to ještě znamenat silný pokles a propadliště do třetí politické ligy.
Průzkumy veřejného mínění mají vzorek mezi 1000 až 1500 respondenty. Z toho se odečtou nevoliči a získáte tak asi 800 respondentů, kteří někoho v průzkumu zvolili. Další vlastností průzkumů je, že kopírují sociodemografii Česka. Čtěme „V Česku je 51 % lidí žen, takže v průzkumu musíme mít kolem 51 % že.“ nebo „Ve Zlínském kraji žije 5 % lidí Česka, tedy průzkum musí zastupovat poměrově stejný počet lidí ze Zlínska.“ Dalším kritériem je pak věk a vzdělání. Uvedená procenta jsou uváděna ve formě příkladu. Nemusí nutně odrážet skutečnost. Pro přesnější údaje lze navštívit Český statistický úřad.
Kdybychom například chtěli zjistit, kolik musí být v průzkumu vysokoškoláků, kteří žijí ve Zlínském kraji a jsou muži ve věku 30 - 45 let, zjistíme, že v celém průzkumu budou takové charakteristice odpovídat možná 3 muži. A to ještě nesmíme zapomenout, že ne každý bude volit. Volební zisky dle krajů se naštěstí v průzkumech neobjevují. To by teprve byla horská dráha.
Když se ale všechny tyto proměnné sečtou, dostáváme relativně stabilní obrázek o politických preferencí voličů. Některé průzkumy ale dovolují nahlédnout i právě do mikroskupin voličstva rozdělených třeba dle věku. Z takového grafu lze vyčíst zaměření politických stran na věkovou skladbu voličů. Provařená je obliba nejstarší skupiny k hnutí ANO. Neméně překvapivá je i náklonost nejmladší věkové kategorie k Pirátské straně. Taková skutečnost pak ovlivní vytváření image strany. Piráti nebudou většinu času mudrovat o důchodech, ale o změně klimatu a manželství pro všechny. Hnutí ANO zase naopak bude excelovat v pomoci důchodcům a naopak nebude vyzdvihovat témata kybernetické bezpečnosti nebo pokroku v IT sektoru.
Více se právě o míře nejistoty při skládání reprezentativního vzorku rozepisuje sociologický ústav AV ČR CVVM ve vlastním článku „Je 1000 respondentů dost?“.
Jádro a potenciál
Rozdíl je jasný. Skalní voliči a voliči, kteří mají danou stranu jako alternativu. Tady se zastavme u hnutí STAN. Koukneme-li se na dlouhodobé průzkumy ohledně voličského jádra a potenciálu, hnutí nedisponuje téměř žádnou voličskou základnou. Spíše funguje na bázi neutrální alternativy založené na důvěře v obyčejné starosti obcí. Tím spíše je překvapující, že po kauze DOZIMETR se tito potenciální voliči od hnutí neodvrátili. Asi krátká paměť voliče. Jestli můžeme očekávat pohyb na preferenční šachovnici, na voliče hnutí STAN jsou nejlepší sázky.
Co z průzkumů lze také vyčíst je skutečnost, že hnutí ANO má sice nejvyšší jádro a potenciál, ale mezi potenciálem a získanými procenty v průzkumu není tak velký rozdíl. Například v posledním průzkumu společnosti Median mělo hnutí ANO potenciál 40 % a zisk preferencí 35,5 %. To jednoduše znamená, že ANO dosahuje svého stropu a už nemá kde brát další voliče. A získat další by vyžadovalo neúměrnou snahu, která by ale mohla odštěpit jinou voličskou skupinu.
To už jsou volby?
Do voleb nás čeká ještě dlouhá cesta. Vláda v polovině svého funkčního období zažívá vždy nejkrušnější chvilky. Zároveň nejsme v probíhající marketingové politické kampani, která má poukazovat na úspěchy vlády a na její další plány. Mohla by se prezentovat i mimo volby, ale tak známe to. Komunikace vlády.
Nedělejme závěry z jednoho průzkumu, ani z několika průzkumů na sto honů vzdálených od voleb. Stále platí poučka, že asi třetina voličů se rozhoduje poslední týden před volbami. A nebojme se, mladí začínají chodit k volbám. Účast mladých v posledních letech silně roste a je 2. nejaktivnější voličskou věkovou skupinou.
Závěrem snad jen uklidnění, že nemusíme jít do kolen už teď. Do kolen se může až po sečtení výsledků voleb.
