Článek
Česká republika stále v podílu obnovitelných zdrojů energie zaostává za zbytkem Evropy. Proto, abychom dodrželi cíle české energetiky a dosáhli efektivní energetické transformace, je navíc potřeba nutně stavět další obnovitelné zdroje. Ale nehledě na to, zda obnovitelným zdrojům fandíte, nefandíte, anebo jsou vám jedno: požadavek vykazovat poměrně vysoký podíl výroby ze zelené energie dopadá i na český průmysl, ať chceme nebo ne. Microsoft v září oznámil, že nové datacentrum postaví ne v Česku, ale ve Skandinávii, protože u nás nejsou dostupné zelené zdroje energie.
Vláda ale aktuálně s návrhem novely energetického zákona LEX OZE III dělá kroky, které ohrozí nejen již existující zdroje obnovitelné energie, ale výrazně oslabí důvěru investorů, kteří by za jiných okolností do Česka investovali, nejen v oblasti energetiky, ale i jinde.
Jak šel čas s podporou OZE
Od tzv. solárního boomu z let 2009 a 2010 změnila vláda podporu obnovitelných zdrojů hned desetkrát. Desetkrát za posledních 15 let se tak provozovatelé solárních elektráren museli vypořádat se změnou podmínek, které byly na začátku jejich podnikání nastaveny. Pokaždé to znamenalo „výlet“ do banky a refinancování úvěru. I proto dnes banky evidují stále ještě víc než dvacet miliard korun nesplacených úvěrů na solární elektrárny z let 2008-2010.
Vláda měnila daňové podmínky, přidávala odvody, opakovaně podporu zkrátila. Když se v roce 2021 pravidla měnila a o dalších 10 % se snížila podpora, stát tehdy konstatoval, že se jedná o poslední zásek do oboru fotovoltaiky. Současná vláda pak na základě několikaletého šetření konstatovala, že solárníci nepobírají nepřiměřeně vysokou podporu. V průměru soláry vydělávají mezi 6-7 procenty.
O tři roky později je změna opět na stole
Dnes, pouhé tři roky poté, co stát vyslovil tento slib, je opět všechno jinak. Ministerstvo financí na konci října představilo návrhy, které mají vládě umožnit snížení podpory na obnovitelné zdroje energie, primárně na fotovoltaické elektrárny postavené právě v letech 2009 a 2010. Důvod, proč se změny mají týkat právě elektráren s výstavbou v těchto letech, vláda prozatím dostatečně nevysvětlila. Prvky novely navíc obsahují řadu faktických nedostatků a jsou v rozporu jak s tuzemskou, tak evropskou legislativou.
Místo solárních baronů hon na drobné podniky a obce
Ministr financí již v září oznámil, že chce na dotací pro solární elektrárny ušetřit víc než dvacet miliard korun ročně. I přesto, že experti z MPO a ERÚ o této částce mluví jako nerealistické, si ministr nechal vypracovat návrhy, jak těchto úspor dosáhnout. Má to ale jeden háček. V Česku dále (i v hlavách mnoho politiků) přežívá starý mýtus, že podporu pobírá několik velkých solárních baronů. Jenže největší majitel solárních elektráren nevlastní ani deset procent trhu, který je enormně fragmentovaný (anebo dalo by se říct demokraticky diverzifikovaný). Majitelů elektráren je víc než patnáct tisíc, mezi ně patří velké investiční fondy, zahraničí firmy, energetické podniky, tisíce malých a středních podniků ale i obce, nemocnice, Sokolovny a tisíce OSVČ. Všichni v letech 2008-2010 uposlechli výzvu státu, aby pomohli s výstavbou solárních elektráren, zadlužili se a vrhli se na podnikání v oboru, který byl v celé Evropě naprosto nový. Místo toho, abychom byli rádi za takové podnikatele, kteří se nebojí objevovat nové oblasti, je už patnáct let trestáme.
A zde je ten zmíněný háček: mýtus, že platíme obrovské peníze na podporu několika solárních baronů, kteří pobírají nesmyslné peníze, je právě jen mýtus. Vysoká částka v rozpočtu je způsobeno obrovským počtem lidí a firem, kteří tehdy do fotovoltaiky investovali. To, co stát dnes dělá, je jako kdybyste šli do hospody, vypili třicet piv a pak odmítli zaplatit vysoký účet s tím, že hospodský je zloděj.
No, a právě protože je těch elektráren tolik, může ministr financí tuto významnou částku ušetřit pouze tak, že elektrárny pošle do bankrotu. A přesně to má za cíl jeden z návrhů, který spolu s MPO představili. Vláda plánuje zastavit vyplácení podpory v hodinách, kdy je na trhu s elektřinou dosaženo záporných hodnot. Provozovatelům však nedává jakoukoli možnost na tuto změnu reagovat a ochránit tak své podnikání, i když to ministři na tiskové konferenci oznámili. Podporu by totiž nemohli získat ani tehdy, kdyby přebytečnou energii uložily do baterií. Vláda tvrdí, že pouze aplikuje novou evropskou legislativu, aniž by ale dodala, že žádný další stát v EU ji neaplikuje na již funkční zdroje, ale pouze na budoucí elektrárny.
Tento návrh má podle autorů potenciál snížit obrat firem o padesát procent a nevztahuje se pouze na solární elektrárny, ale na všechny obnovitelné zdroje uvedené do provozu před rokem 2012. O tom však ministři mlčí, protože snížit podporu zemědělcům nebo vodním elektrárnám tak dobře nezní.
Legislativní nedostatky novely mohou přinést soudní spory i arbitráže
Opatření, které ministr financí plánuje, jsou nejen likvidační, ale i krátkozraké.
Z hlediska legislativy EU porušují návrhy například článek 6 – Stabilita finanční podpory směrnice 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů. Dle něj stát nesmí revidováním podmínek podpory ohrožovat ekonomickou životaschopnost podporovaných projektů, pokud byla tato podpora ze strany Evropské unie prohlášena za přiměřenou. Ale právě to se nyní snaží udělat.
V důsledku retroaktivity navrhovaných opatření lze očekávat také vlnu soudních sporů ze strany provozovatelů. Návrhy, které jsou v rozporu se smlouvami na ochranu zahraničních investic mohou vyvolat arbitráže. Česká republika už navíc jednu arbitráž týkající se solárního sektoru, která nyní může sloužit jako návod, podle kterého budou postupovat další zahraniční investoři, prohrála.
O změnách, které navrhlo ministerstvo financí, a které mohou zmrazit rozvoj obnovitelných zdrojů v Česku na dlouhá léta dopředu, se nyní rozhoduje v poslanecké sněmovně. Doufejme, že zdravý rozum ještě zvítězí.
Předseda vlády se před rokem na konferenci „Česko na křižovatce“ ptal, proč v Česku nestavíme solární a větrné parky, jako v Polsku. Odpověď mu sedí v Letenské ulici v Praze v budově Ministerstva financí. Pokud si vláda myslí, že někdo bude chtít v Česku stavět nové solární a jiné zdroje v tom rozsahu, jak ho potřebuje český průmysl, tak se mýlí. T-Mobile nedávno oznámil, že elektřinu bude kupovat 100 GWh zelené energie ročně. Od solární elektrárny. V Rumunsku. Peníze z daní tedy putují rumunskému ministrovi financí. Doufám, že na summitu ministrů pak ministrovi Stanjurovi poděkuje.
