Článek
Miroslav Koubek to postavil, jak to postavil. Překvapením byl Višinský a Douděra. Co mě naštvalo byla absence Sochůrka, kterého si všichni na tréninku pochvalovali, ale šanci nedostal. To samé Kuchta. Ani jeden se na šampionátu neukázal. Sadílek s Červem ze středu, Coufal zprava, Douděra zleva, před nimi Šulc právě s Višinským. Hložek měl sám na hrotu rozebírat rozehrávku domácích. Já nevím, naši reprezentační trenéři snad mají zakázáno hrát s více hroťáky nebo nechápu. Potřebovali jsme hrát útočně a „Hložan“ tam běhal sám mezi obránci.
Višinský po hezké akci na pravé straně málem poslal balon do brány. Všichni víme, co bychom dělali po zbytek utkání, kdybychom se dostali do vedení. Bránili výsledek, takže bezbrankový stav mi zase tak moc nevadil.
I Mexiko šlo do brejku, kdy šli dva hráči na jednoho a jen nerozhodnost prvního z nich znamenalo nulové nebezpečí pro naši branku. Házený aut Coufala bylo na šampionátu naše jediné nebezpečí, a i z dalšího z nich se urodilo zakončení. Měl ho na svědomí Sadílek, ale netrefil volej přesně.
Když komentátor Zelenka sděloval divákům, že vedeme na střely čtyři k nule, jen jsem se smál. Mezitím se Červ po souboji v rohu skácel k zemi a vypadalo to, že mu utrhli hlavu. Tedy alespoň se tak tvářil. Opakované záběry ukázaly, že ho lehce protihráč v souboji plácl do obličeje. No jo no, co mu písknou v lize, tady neuspěje a on to brzy zjistil, když píšťalka sudího stále mlčela.
Absence druhé útočníka byla vidět při rozehrávce Mexika. Když napadal Hložek, občas se k němu někdo z našich hráčů přidal, ale to nebyl pro domácí v klidu vykombinovat balon až na útočnou polovinu. Byl to takový presink nepresink.
Další hod Coufala byl nakrátko. Vyměnil si dvakrát balon s Douděrou a ten ho poslal do dvacáté řady. Nepochopím. Vrcholový hráč a kopne to jak v okresním přeboru nikým nenapadaný. To byly zbytečně ztracené míče. Další kombinace na pravé straně a výsledek? Centr Coufala, který znovu na nikoho nemířil. Ve vápně byl jediný Hložek. A zase jsem se rozčiloval, proč tam nebyla větší podpora ve vápně? Ostatní týmy útočí v sedmi, osmi lidech a když to letí do vápna, je tam pět hráčů, co mohou ohrozit bránu. Je to o pohybu bez balonu, který jsme my na celém šampionátu neměli.
První střelu Mexika měl na starosti Reyes a byly to takové poloviční nůžky. Balon Kovář kontroloval do zámezí. Touto polo šancí se začal otáčet obrázek hry na hřišti. Neobsazený Sanchez už provětral rukavice Kováře a hned vzápětí si vyměnil balon Mora s Alvaradem. Jednoduchá vracečka a druhý jmenovaný chtěl obstřelit Kováře. Naštěstí pro nás míč vůbec netrefil dobře. Tady už to začínalo „smrdět“ a bylo jasné, že druhý poločas bude trochu jiný než ten první. Douděra na konci poločasu ještě napálil odražený balon směrem k bráně domácích, ale nikdo asi nepochopil proč. Bylo to přes třicet metrů a střílel z kroku. Výsledek byl jasný dopředu.
Co řekl první poločas? Rozpaky, nic, poté nic a nakonec nic. Jedna šance Višinského, ale jinak bez nápadu, přechody žádné. Šulc nulový a píšu to v jeho případě nerad. Douděra mimo, Hložek zbytečný. Jenomže u něj je to dáno hrou, kterou naše reprezentace vyznává. Jak byl kritizovaný Schick, tak teď se ukázalo, že je jedno kdo tam je, když je sám. Já si nepřál, abychom uspěli a nejsem nepřející. Už postup na šampionát se rovnal s naší hrou zázraku a bohužel náš antifotbal se naplno ukázal i na MS.
Jestli jsem čekal do druhé půle Sochůrka nebo Kuchtu, kteří by to směrem dopředu rozhýbali, byl jsem zklamán. Nic takového se nestalo.
Naši při nástupu na hřiště křičeli v útrobách stadionu „střílet, střílet“. Bylo to dobře slyšet z mikrofonů a Češi nezačali špatně. Jenomže když první centr do vápna mířil na Krejčího, tak ten se srazil s Holešem a nic z toho nebylo. Odražený míč si našel Červ, který však mířil jen do rukavic Rangela.
Co naši předvedli po deseti minutách bylo jak ze žáčků. Odkop od mexické brány zamířil na polovinu hřiště. Tam si ho přebral další z Mexičanů, ke kterému se seběhli tři čeští hráči. Výsledek? Jen se s ním otočil, nikdo nereagoval a přihrávka na Cháveze znamenala samostatný úprk na Kováře. Při střele neměl šanci a Koubek už mohl začít shánět první let domů.
Náš trenér reagoval střídáním, kdy stáhl jediného hráče, který v prvním poločase něco předvedl, a to Višinského, kterého nahradil Provod. Tady už jsem jen odevzdaně kroutil hlavou. Potřebovali jsme minimálně dvakrát skórovat. Co byste udělali Vy? Já bych tam narval Schicka, Chorého, Sochůrka, Hložka bych tam nechal. Změnil rozestavení na tři vepředu a bušil do nich, co by to šlo.
Jenomže když si Mora po hodině hry vzal míč do své správy a ve výklusu si to v klidu mašíroval přes padesát metrů do naší obrany, bylo zle. Jeho přihrávka našla zcela volného Sáncheze, který tváří v tvář přetlačil vyběhnuvšího Kováře. Jeho (ne)zákrok znamenal volnou cestu míče dále. Tam si ho našel Holeš, který napálil balon do padajícího Sáncheze a dorážející Quiňones už neměl problém, jak navýšit vedení svého celku. Tady už bylo hotovo.
Hložek, Holeš dolů, na plac Souček se Schickem. To už jsem skoro vypínal bednu, protože se na to nedalo dívat a nevěřil jsem, že se Součkem se hra zvedne. Po rohu poslal Douděra další střelou balon do třicáté řady. Při pohledu na něj jsem měl pocit, že není při smyslech.
Když střídal Gilberto Mora na mexické straně, ročník 2008, jen jsem si povzdychl.
Střela Douděry, opět z obrovské vzdálenosti, ve mně začínala evokovat dojem, že si tento hráč před utkáním řekl, že bude zapsán jako nejčastěji střílející hráč bez ohledu na přesnost. Tu v nastavení už ani komentovat nebudu, stejně jako jeho bránění při druhém inkasovaném gólu.
Fidalgo dal po rychlém přechodu do útoku třetí hřebíček do české rakve a mohlo se jet na letiště.
Hodnotit zápas by bylo podobné, jako jsem hodnotil ty předchozí. Ostuda, dopředu nula, fotbalově hrůza. Tak mi dovolte, abych shrnul naše celkové působení.
Rád bych napsal, že jsme hráli útočně, nápaditě s rychlými přechody do útoku, kde číhají minimálně dva útočné hroty, ale bohužel. Moc rád bych napsal, jak čeští hráči presovali při ztrátách míče, jak jsme žádného soupeře nenechali dýchat, ale bohužel. Všechno bylo přesně naopak. Byly jsme pro smích a já si pokládám otázku proč?
Hráči se se štěstím, které se rovná výhře v Euro jackpotu, probojovali na MS. Já jsem tehdy psal, že z toho nemám radost, protože to bude ostuda. Bohužel jsem měl pravdu. Jen si tak říkám, že když jsme se tam dostali, proč jsme hráli tak defenzivně? Proč jsme se neukázali v lepším světle. Proč tolik dřiny přes skupinu a baráž? Abychom tam předváděli totální antifotbal? Nerozumím tomu.
Bohužel musím zmínit i některá střídání, která jsem nepochopil, stejně jako vyjádření trenéra Koubka po utkání s JAR, kdy ho hodnotil pozitivně. K absenci skvěle vypadajícího Sochůrka na trénincích jsem se už vyjadřoval. Složení základních sestav, kdy jsme asi jediný tým, který hraje vepředu na jednoho útočníka a to doslova, je dalším otazníkem.
Pokud se mám zmínit k výkonům našich hráčů, tak jen napíšu, kdo mě nejvíce zklamal. Mám rád kreativní hráče a asi nejen já čekal od Šulce mnohem, mnohem více. On vlastně nic nepředvedl a to měl být tím rozdílovým hráčem stejně jako Schick. Musím však ihned napsat, že těžko můžete být rozdílovým hráčem v kombinaci, když si to nemáte s kým dát. V Lyonu je to něco úplně jiného a okolo Šulce běhají hráči, kteří myslí v podobném duchu jako on. Takové v reprezentaci nenajde. V Leverkusenu je to podobné. Všichni tam hrají takovým způsobem, aby se na konci většiny vypracovaných akcí dotkl míče jako poslední Schick. Dostává komfort, který v reprezentaci nikdy mít nebude, a proto se nemůže prosadit. Můžu mu to vyčítat? Těžko.
Pozápasové komentáře, že to byl náš nejlepší výkon? No, tak to potěš pánbůh. Koho zajímají nějaké statistiky, které nic neříkají? 59 % držení míče v náš prospěch? Ale kde? V obraně nebo na půlicí čáře? Nejvíce střel? Jakých a odkud? Já tyhle měřítka nesnáším, stejně jako procento úspěšných přihrávek u hráčů, protože kam ty přihrávky směřují už se neříká. Mně by zajímaly finální přihrávky, po kterých byla střela nebo gól. To ukazuje kvalitu hráče a ne, kolikrát přihrál dozadu na Kováře.
Vedení reprezentace si lže dlouhodobě do vlastní kapsy, a i ostatním divákům skrz televizní obrazovku, že to není tak špatné, že postoupit byl obrovský úspěch, že nehrajeme neatraktivní fotbal. Vedení si omlouvá hrůzostrašný fotbal tím, že na ten atraktivní nemáme hráče. To jsou takové bláboly, že se to už nedá ani poslouchat. Trochu mi to připomíná scénu z Okresního přeboru, kdy trenér Hnátek řve na své hráče, že na žádný trojúhelníky nemají, tak ať to kopou dopředu. Přesně to mi vystihují některá vyjádření našich „špičkových“ komentátorů.
Bohužel angažovaní trenéři Koubkem nevyjímaje asi mají podobný pohled také, protože naše nakopávané míče do země nikoho, jsou obrázkem naší hry směrem dopředu už spousty let.
Zápas s Mexikem to potvrdil včetně pozápasových komentářů, ve kterých zaznělo, že to bylo naše nejlepší vystoupení. Stav 0:3 napovídá, že tady něco nesedí. Koubka se zastanu v tom, že asi nikdo nemohl čekat jeho angažováním, že mávne kouzelným proutkem a najednou naši spustí útočnou smršť. Na druhou stranu svými kroky nepomohl k tomu, aby hru pozvedl, a to jak rozestavením, tak střídáním či pojetím hry. „Višinskému došly síly“, řekl pan Koubek po utkání. Višinský řekl, že sil měl dost. Ať si to každý přebere, ale zase je to takové mlžení pro veřejnost ze strany trenéra. Tohle mi vadí a opět si říkám proč? Jestli s ním byl nespokojený, tak to má říci a je to.
Zápasy české reprezentace během kvalifikace brzdily ligu a evropské poháry klubů a já z nich byl nešťastný, protože většina srazů naší repre nestály za nic. Dnes asi nikdo nechápe, jak jsme se dostali na Mistrovství světa, ale bohužel si myslím, že na naši hru na šampionátu nikdo nezapomene. K zasmání je to dobrá vzpomínka. Tak snad si na to vedení s mudrci na data sedne a po dlouhém zkoumání nám sdělí, že to i pro ně bylo zklamání. Jestli u toho má být pan Koubek? Nemá, stejně jako u toho nemá být pan Nedvěd. Chce to odvážného trenéra, který nastaví úplně jiné věci, chcete-li mechanismy do naší hry. Přeci to musí i ti hráči na hřišti cítit, že s tímhle nemohou uspět.
Chce to lodivoda, který nastaví kurz s mladými hráči, které bude postupně zabudovávat a nahrazovat ty stálice, které už nic reprezentaci nedají. Já vím, zní to blbě, ale tak to je. Přeci si už dnes nikdo nemůže myslet, že střídáním, kdy nastoupí Souček se naše hra zrychlí? Samozřejmě tohle je téma na jinou debatu. Mám na mysli, proč se u nás neprosazují hráči okolo 17 nebo 18 let? Proč je Sochůrek jen taková ojedinělá anomálie? Proč nevidíme mladé rychlé hráče v každém klubu nejvyšší soutěže, kteří se nebojí hrát s balonem? Jak říkám, to je na další debatu.
Důvodů, proč se to nepovedlo jsem napsal hodně, tak teď si jdu užít zbytek šampionátu a na naše působení nevzpomínat, ale jde to těžko, to přiznávám. Udělejte to samé, protože kvalitního fotbalu uvidíme ještě hodně a nenechte si zkazit zbytek turnaje vzpomínkou na český výběr, který tam byl omylem. Pardon pánové.
