Článek
I takto bych popsal předposlední vystoupení v Lize národů, kde se krčíme u dna tabulky s jedinou velikou nulou a hrozivým skóre. K tomu je však potřeba dodat, že se změnila atmosféra okolo týmu a i samotná hra. Vše je způsobeno angažováním trenéra, který má na fotbal jiný pohled než čeští trenéři, kteří v nároďáku působili před ním.
Španělsko je tým, který se nedá porážet, ale může se porazit. Recept jak na to, se už hledá několik let a všichni doufali, že by ho naši fotbalisté na magické Letné mohli najít.
Santiago Denia postavil docela ofenzivní sestavu. Nechyběli Hložek s Naderim stejně jako Červ, Král nebo Ambros.
Komentovat prvních dvacet minut by bylo zbytečné. Naši hráli ze zabezpečené obrany a když už se o něco pokusili, tak je soupeř zchladil odebráním míče v dostatečné vzdálenosti od své brány.
O první vzruch se právě na sklonku dvacáté minuty postaral český kapitán, který chtěl rozehrát ve vlastním vápně na spoluhráče, ale jeho přihrávka středem vápna byla vystižena Cucurellou, který to zkusil. Bránu netrefil.
Bohužel tento moment jakoby hosty nakopl a ti se pomaličku dostávali čím dál více před naši branku. Zatím to bylo bez zakončení. Španělé zahrozili jen z rohového kopu a hlavičku si Kovář pohlídal.
Největší šanci tak obstarali domácí, kdy se hnal Hložek středem hřiště doprovázený Naderim a Juráskem. Jenomže přihrávka směřující na Naderiho byla delší, než by si přál a tím nadějně vyhlížející protiútok skončil. Kdyby šli takto Španělé, nepochybuji, že by to skončilo brankou. Tohle nás odděluje od špičky, to, že neumíme trestat nadějně rozehrané akce.
Co jsem viděl jako problém, bylo bránění hluboko v pokutovém území. Pokud měli míč Španělé, naši zalezli na můj vkus až moc a čekali, až k nim soupeř s balonem přijde.
Přihrávky z kopaček českých hráčů byly často velmi nepřesné. Chápu, že pršelo a balon hodně sklouzával po trávníku, ale ta přehnaná intenzita byla vidět od počátku a to jsem nechápal. I těmito chybami přicházeli domácí o míč velmi brzy po zisku a tak si ho moc neužívali.
Jasně, čekalo se, že oni asi nebudou ti, co budou udávat tempo utkání, ale po těch sebevědomých prohlášení jsem čekal, že budou hrozit více.
Bylo deset minut do konce prvního poločasu a takový Naderi se možná jednou dotkl balonu. To samé Hložek. Nedostávali jsme se ani na dostřel. Byla to tvrdá srážka s realitou. Na druhou stranu na tabuli svítily stále dvě nuly, tedy až do špatného zpracování českým hráčem.
Ambros daroval pentli zahráním rukou v pokutovém území. Skoro to vypadalo, že ví, co dělá. Balon dlouho padal z výšky a volný hráč si musí pohlídat, kam mu spadne. Přišlo mi, že on to věděl. Hrubá chyba. Jestli si myslel, že to zahraje ramenem, já nevím. Baena nedal Kovářovi šanci přesnou střelou k tyči.
Takže očekávaný scénář se začal naplňovat. Jen mě mrzelo, že takovým způsobem. Po gólu to vypadalo, že naši chtějí dostat hned druhého fíka. Zatáhli se před Kováře a ve stoje čekali, co Španělé vymyslí. Vypadalo to jako bago. Nakonec sérii narážeček ukončil Fabián Ruiz střelou do spojnice. Kovář se jen ohlédl. Češi vůbec nestíhali a modlili se, až hlavní rozhodčí ukončí první poločas.
Nefungovala nám záloha. Snad jen Provod se nebál něco zkoušet, ale Král nebo Červ byli nuloví.
Trochu jsem se obával, že Denia ukáže na Součka v touze po změně. To by se to v mých očích zpomalilo ještě více. A teď už vidím ty nesouhlasné komentáře. Každopádně, něco se změnit muselo, protože to bylo čekání na to, kolik nám jich nasypou. Bída. Nedokázali jsme podržet balon a když nemáte balon, nemůžete ohrozit bránu.
Druhý poločas začal hrůzostrašně. Po dvou minutách si to pelášil Yeremy Pino z půlky na Kováře marně stíhaný Krejčím. Přihrávku dostal od gólmana Simona. V zakončení se nemýlil, ale naštěstí balon přebíral v ofsajdové pozici a branka tak nemohla být uznána.
Po tomto momentu to nakoplo trochu i český výběr. Dlouhý házený balon našel hlavičku Krejčího, který ho prodloužil na Zimu. Ten to měl na dlouhou nohu a přestřelil. Z opakovaných záběrů bylo vidět, že brankář Španělska by na něj nedosáhl. První vlaštovka v podání domácích. Tu druhou vyslal Provod, jehož tečovaná rána těsně minula levou tyč hostující svatyně.
Nebezpečí pro Španěly byly domácí rohové kopy. Coufal dvakrát našel hlavu Krejčího, který měl k vyrovnání blízko. Hlavně ta první byla gólová. Balon mu po hlavě trochu sjel a míč minul prostor mezi třemi tyčemi. Na zadní se to snažil ještě zavírat Provod, ale už byl moc v záklonu. Po druhé hlavičce se dostali Češi dvakrát ke střele, ale ani jedna neprošla mezi chumlem hráčů až k Simonovi.
Roberto s Merinem na hřiště. Takto reagoval nespokojený kouč Španělů na dění na hřišti. Odnesli to Torres a Pino.
I domácí to osvěžili. Ze hřiště putoval neviditelný Naderi a Provod. Nahradili je Hopi a Šubert.
Standartka Coufala znamenala další nebezpečí. Simon si vyběhl pro balon, ale nedostal se k němu. Blíže byl Hložek, jehož hlavička skončila na břevně.
Když fauloval Krejčí jako poslední před Kovářem a rozhodčí komunikoval s videorozhodčími, nevěstilo to nic dobrého. Bohužel, červená jasná. Nebylo o čem.
Po nadějném úvodu, kdy naši sahali po vyrovnání ze standartek přišla studená sprcha. Pokolikáté už? Takže místo toho, abychom se hnali za vyrovnáním, bylo to už jen o tom, jestli nám Španělé ještě půjčí balon a také o tom, kolik jich ještě dostaneme.
Jinak akvizice v podobě Hopiho nebo Šuberta… Asi takhle, chválím odvahu španělského kouče, ale mají tito hráči na repre? Je takový Hopi to nejlepší, co v naší lize běhá? Neodehrál v klubu ani jednou plný počet minut. Buď to střídal, nebo nedohrál. Je mu 18. let. Nepřijde mi, že tento hráč má zlomit odpor Španělů.
Paradoxně to byl právě on, kdo se dostal k odraženému balonu ve vápně hostí a dalo se to trefit lépe, než do dvacáté řady.
Zbývalo deset minut do konce a diváci nesledovali ani v podání soupeře kdovíjaký fotbal. Přišlo mi, že se ani Španělům moc nechce. Zima, pršelo, už se nechtělo.
Z české strany neodehráli celé utkání ani Hložek s Červem. Nahradili je Kabongo a Souček.
Špatná přihrávka Krále málem znamenala dvoubrankový náskok. Ono, jeho výkon byl celkově strašný. Vlastně ani nevím, že byl na hřišti.
Jednu z mála akcí si vzal do své správy Hopi. Prokličkoval se až před Simona, ale jeho zakončení zmařil dobrým obranným zákrokem Cucurella, který balon odvrátil na roh. Z něho naši nezahrozili, protože se Coufalovi tentokrát nepovedl.
Nastavovalo se šest minut a já si začínal promítat ty neproměněné šance českého nároďáku. Břevno, hlavičky mířící těsně mimo, střela Provoda, nebo dorážka Zimy. Jestli jsem psal, že se Španělsko porazit může, tak i když uznávám obrovskou kvalitu soupeře, tentokrát se porazit dalo.
Ve třetí minutě naši dobře vyjeli a rychlý protiútok mohl znamenat pro Španěly veliké nebezpečí, kdyby si Hopi nepředkopl ve finálce balon moc před sebe. Tím se nedostal ani k zakončení. Škoda.
V poslední minutě za to byli naši potrestáni. Nejdříve se nedohodl Vlček s Kovářem a byla z toho tyč. Odražený balon se dostal k Součkovi, který ho zbytečně ztratil a Pubill umístěnou střelou po zemi udělal tečku za utkáním .
No, jak to zhodnotit? První poločas bída s nouzí. Tam jsme na soupeře vůbec neměli. Druhý poločas čeští fotbalisté předvedli bojovný výkon, kdy měli ze standartek a rohů gólové šance. Vše utnula červená karta pro Krejčího, po které už to bylo těžké. Paradoxně to trochu uspalo i Španěly, kteří to chtěli jen tak dohrát a kdyby Hopi vyřešil protiútok lépe, mohlo být zaděláno na nečekané překvapení.
Z individuálních výkonů těžko někoho vyzdvihnout. Provod se mi celkem líbil, jinak záloha běhala bez balonu. Červ s Králem z defenzivy moc nevyjížděli i tím, jak se to valilo na naši bránu. Dopředu mě zklamal Naderi. V klubu mu to tam padá, v nároďáku není vůbec vidět. Hložek byl určitě vidět více. Střídající Hopi byl po příchodu docela na hřišti cítit. Jeho pohyb dělal hráčům soupeře problémy a líbilo se mi, že se nebál hrát s balonem a vzít to na sebe. Je k zamyšlení, že paběrkující hráč průměrného českého ligového mančaftu patří v národáku k tomu lepšímu.
Tak teď ještě Chorvatsko, kde neočekávám žádné překvapení. Krejčí si to prohlédne jen z tribuny a to je veliké oslabení.
Je to takové hořkosladké. Po špatném prvním poločase dobrý ten druhý, ale počítá se výsledek a ten je znovu bez vstřeleného gólu a se dvěma obdrženými. Co je platné, že si šance vytvoříme, když z toho nic není. Penalta naprosto zbytečná, darovaná, druhý gól už nic neřešil, ale taky ho počítám jako vlastní. Takové chyby u našeho pokutového území soupeři v pohodě potrestají.
Myslím si, že ve skupině B nám bude lépe. Tam už očekávám, že hru budeme tvořit my a tady doufám, že se ukáže, proč jsme angažovali španělského kouče. Jinak na závěr je potřeba říci, že o tom, zda spadneme o patro níže, rozhodne zápas v Chorvatsku. Pokud by se stal zázrak a my vyhráli, můžeme se udržet. Do skupiny B totiž padají dva nejhorší týmy ze všech skupin A. Takže je ještě o co hrát. Otázkou zůstává jestli na áčko v současné podobě máme?
