Článek
Ve dvou zápasech byly náznaky zlepšené hry, ale byly to jen kratší úseky a jak víme, v utkání s Anglií vše pohřbil Šulc. Poté už bylo po zápase.
Španělsko však byla hrozba snad na všech postech a trochu jsem se bál výsledku a tomu, zda budeme betonovat, nebo zkusíme předvést odvážnější hru, kterou se snaží nový trenér praktikovat.
Namátkou k sestavě, Lingr, Král, Sláma, Ambros. Kdo by hádal o pár měsíců zpět, že budeme číst taková jména v základní sestavě národního týmu. Jestli mi to vadí? Vůbec. Odvaha se cení a takový Radosta je důkaz, že i nominace hráče mimo naší top trojku nemusí znamenat, že předvede špatný výkon.
Domácí od začátku nenechali nikoho na pochybách o tom, kdo bude tvořit hru. Ještě neuplynula ani minuta a Lamine Yamal už zapisoval první gólovku. Minul, ale bylo to důrazné varování, že nechat ho bez dozoru není dobrý nápad.
Bohužel jsme se nebyli v úvodu schopni vymanit z tlaku a Yamal v šesté minutě z kroku ukázal, proč je pro svůj národ modlou. Kinský neměl šanci, protože to zavěsil parádně. Stalo se to, co si naši nepřáli a bylo teď na nich, aby začali tvořit a něco vymyslet.
Za dvě minuty domácí ukázali, jak má vypadat rychlý přechod do útoku. Naštěstí si naše obrana připsala snad třetí dobrý blok. Olmo měl smůlu, ale bylo to takové poslední hašení před požárem. No, nevypadalo to s našimi moc dobře. Španělé si dělali v podstatě co chtěli až k našemu vápnu.
Další minuty probíhaly ve stejném duchu. Španělé to zkoušeli všemi způsoby a kombinačně jsou na tom tak dobře, že čeští fotbalisté nebyli schopni zachytávat ťukesy, nahrávky a mnoho kombinací se řešilo až ve vápně nebo před ním.
Ve 20 minutě naši zkoušeli nějakou kombinaci ve středu hřiště a byl tam vidět obrovský rozdíl oproti soupeři. V hlavní roli byl Král, který dal balon zpět, ten se k němu vrátil, on ho dal na Macka, ten mu ho vrátil, ale bavíme se o tom, že míč byl stále na polovině hřiště. Naši stáli, nebylo dopředu komu přihrát. Jaký rozdíl proti Španělům, kteří jsou ve sprintu v šesti, sedmi lidech a hráč, který má balon, tak má několik nabídek na přihrávku. Tohle jsou návyky, které musí nový trenérský štáb do našich svěřenců zakořenit.
Domácí nadále nepůjčovali hostům balon a psát o všech náznacích, střelách a dalších věcech, které domácí předváděli, by vydalo na knihu. Byla to škola fotbalu.
Olmo se mohl krátce po třetině zápasu Kinského zeptat, kam ho chce. Kinský jeho střelu reflexivně vyrazil. Této šanci předcházela tak rychlá kombinace, že se našim motají hlavy možná ještě teď. Samozřejmě jsem fandil našim, ale musel jsem uznat, že se na fotbal domácích dívalo krásně.
Domácí nemuseli zoufat dlouho. Rodri dokonal další průchoďák středem hřiště, kdy byli hosté jen sparing. Přišlo mi to jako dost laciný gól. Bylo to o dva a začínal jsem se bát debaklu.
410 přihrávek, dvě třetiny držení balonu, 15:1 na střely. Poločasové statistiky, které braly dech. Tohle se mi na Španělsku líbí. Oni hrají pořád dopředu a i kdyby vedli o pět, hráli by stále stejně. Naši neměli šanci. Jediná střela Lingra ve statistikách byla propagační. Těžko našim něco vyčítat. Narazili na soupeře, který je z jiné galaxie. Pohybem, přesností, návyky, zakončením a myšlením o tom, jak má vypadat ofenzivní fotbal. Španělé šli do kabin v suchém triku.
Z našich hráčů nejde nikdo hodnotit. Snad jen Kinský zachránil několik gólů. Kdo vidět nebyl a říkám to nerad vzhledem k mé klubové příslušnosti, byl Macek. Moc se s balonem nepotkal, ale to by se dalo říci o většině hráčů.
Chtěl bych být v kabině našeho nároďáku o poločase. Co říci hráčům, kteří museli cítit, že na soupeře nemají v žádném ohledu. Otevřít to a něco zkusit s tím, že dostanou další čtyři banány? Nebo to se ctí dohrát směrem dozadu a čekat, zda se domácí tým sám nestáhne, až si bude chtít trochu odpočinout? Vážně těžký radit proti mistrům světa.
Bylo jasné už před utkáním, jaké bude hodnocení komentátorů po něm. Čekal jsem něco ve smyslu, že naši narazili na nejlepší mančaft světa, že to mohou brát jako zkušenost směrem do dalších zápasů, že se z něj mohou ponaučit. Bohužel tohle slýchávám už hodně let a jsem zvědavý na nového trenéra, zda přesvědčí české hráče o tom, že i oni mohou předvádět podobně rychlý a ofenzivní fotbal a že tomu musí hlavně sami uvěřit, že jsou toho schopni. No nic, tak pojďme na poločas druhý.
Domácí trenér do druhé půle nechal odpočívat Yamala s Baenou. Usoudil, že jejich služeb už není potřeba. Munoz a Pino si tak mohli připsat do svých statistik další minuty v národním týmu.
Lingr se po standartce v úvodu druhého dějství dral do zakončení v malém vápně, ale nakonec se balonu ani nedotkl.
Ambros, Macek ze hry, Naderi s Červem na plac. Pro Naderiho premiéra v národním týmu a já mu přál, aby byla povedená. Libí se mi, že Santiago Denia dal na svůj první reprezentační sraz šanci hráčům, kterým by, troufám si říci, žádný český trenér šanci nedal.
Co se týká hry na hřišti, malý náznak předvedl Radosta, který dostal od Krejčího balon do volného prostoru, ale jeho přihrávka na Krále do vápna byla pomalá, takže k zakončení nedošlo.
A zase, naši se zmocnili na polovině hřiště balonu, ale Lukáš Červ nebyl schopen přesně nahrát. Nadějný protiútok tak skončil dříve, než pořádně začal. Tohle mě štvalo.
Domácí už tak nechvátali. Nadále si vyměňovali balon z nohy na nohu, ale už to nebylo tak dominantní a v takové rychlosti, jako v poločase prvním. Absence Yamala byla znát, ale samozřejmě to bylo dáno i tím, že už nikam spěchat nemuseli.
Co se týká našich, tak prostrkávačka Hložka na Radostu nebyla vůbec špatná. Tomu chyběl přesnější dotek, aby se dostal k zakončení. I sám Hložek se dostal do střeleckých statistik, ale jeho zakončení nic neznamenalo. Bylo to v době, kdy se zdálo, že čeští fotbalisté začínají mít pevnější půdu pod nohama. Domácí se při ztrátách více zatahovali dozadu a soupeř začal být nebojácnější. A vyplatilo se.
Hložek naservíroval přihrávkou do běhu nabídku pro Slámu, který skvělou střelou na zadní zadělal na nečekané drama.
Kdo by to čekal po prvním poločase? Já ne. Bylo znát, že domácí sundali hodně nohu z plynu a naši vycítili šanci, kterou korunovali brankou. Super.
Denia stáhl Radostu s Králem, které nahradili Sadílek s Buchou. Co se týká Radosty, líbil se mi snad ve všech zápasech. Snažil se, nebál se hrát s míčem a ukázal, že jeho nominace v tomto reprezentačním bloku nemusí být poslední.
Král podal proti Španělům solidní výkon a ze záložníků patřil k tomu lepšímu.
Obraz na hřišti se oproti první půli najednou hodně změnil. Čeští fotbalisté napadali vysoko rozehrávku domácích a Sláma tím vybojoval standartku. Z ní naši skórovali, když Krejčí dalekonosnou hlavičkou překvapil domácího gólmana Raya, kterému padající lísteček vypadl z rukavic. Naderi jen doklepl a bylo vyrovnáno. Tedy jen na chvíli. Poté zazněla píšťalka hlavního sudího, který našel faul, který neviděl nikdo jiný. Snad Červa, který udělal blok v chumlu hráčů jednomu z domácích.
Málokdy se vyjadřuji k výrokům rozhodčích, ale tohle bylo směšné. Krejčí navíc dostal za svůj pohled na věc žlutou. Další nesmysl, protože byl kapitánem, který smí s rozhodčím diskutovat. Nevšiml jsem si, že by byl natolik agresivní, že by ji musel dostat. A jelikož o chvíli později dostal druhou, která byla jasná, šel předčasně do sprch a pro utkání s Anglií tak musel Denia řešit další otazníček při skládání sestavy. Tady jsem vnitřně musel Krejčího pokárat, protože když víte, že už jednu máte, nemůžete tak okatým faulem vyfasovat za pár minut druhou.
Třetí gól Merina už nic neznamenal. Jediné, co se řešilo, byl zákrok Chaloupka u kraje hřiště, který zaváněl červenou. byla z toho žlutá a protože se už více na hřišti nestalo, mohli čeští fotbalisté odjíždět sice s prohrou, ale s dobrým pocitem, že nejlepšímu týmu světa nakonec nečekaně zatápěli až do konce.
Škoda, po prvním poločase jsem se bál přídělu do české brány, který ovšem nepřišel. Naopak naši předvedli v tom druhém další sympatický výkon a nadělali domácích hráčům asi více problémů, než by čekali.
Vyrovnávací gól byl z mého pohledu regulérní. Myslím si, že rozhodčí tak hrubě ovlivnil průběh zbytku zápasu. Divím se, že ani VAR nedoporučil přezkum. Jasně, Červ přidržel bránícího hráče, ale že by tam byla taková intenzita, navíc, takových zákroků je v zápase tolik, že by se musel pískat každý kontakt se soupeřem.
Ani třetí gól domácích mi nepřišel v pohodě, protože první zakončující hráč zajel do Kinského, který se ihned začal svíjet. Sudího píšťalka tentokrát mlčela a VAR se k tomu znovu nepochopitelně nevrátil.
Oceňuji bojovnost ve druhé půli, oceňuji, že to naši nezabalili a nakonec sahali po senzaci. Jak říkám, škoda, ale je na čem stavět. Znovu oceňuji nominaci, kde někteří noví hráči určitě nezklamali. Výborný Sláma, Radosta, Hložek ve všech třech utkáních nabuzený. Kinský držel svými zákroky Čechy ve hře a nakonec mu to málem splatili vyrovnáním. Pánové, tohle chtějí fanoušci vidět. Tu snahu, chuť, napadání, kombinační fotbal všechno, co se s novým trenérským štábem zlepšilo. Jen tak dál a začnu se znovu na zápasy našeho nároďáku těšit a věřit, že mohou zaskočit i špičkové týmy.
