Článek
A protože píšu s jednodenním odstupem, všichni už víme, že to zvládla. Co je nutné říci, že s přehledem. Upřímně jsem to nečekal, stejně jako jsem nečekal Kuchtiče v základu. Vojta byl mezi zraněnými a otázka pro mě byla, zda by dostal šanci v případě, že by Vojta byl v pořádku. Na to se však historie neptá a nasazení Kuchty se ukázalo jako klíčové.
Brian Priske jinak sestavou nepřekvapil. Snad jen Grimalda jsem v základu nečekal. On má techniku, o tom žádná, ale kritizoval jsem ho, že často balony ztrácí, když udělá kličku navíc místo přihrávky. Sochůrek se ukazuje, že začíná být tvůrčím kamenem sestavy směrem dopředu. Eneme se vrátil do základu při absenci Irvinga a já proti tomu nic neměl. Ten kluk když nastoupil, nezklamal. Na lavičce už byli připraveni i Mannsverk s Rynešem.
Marodka Letenských je i přes tyto dobré zprávy stále plná, jak účet od hostinského a není to první ročník, kdy je takto zaplněna. Je to trochu k zamyšlení proč?
Pojďme ale k samotnému utkání.
Sparta od začátku presovala soupeře velmi aktivně a Jablonec nebyl schopný vytvořit kloudné přenesení hry k domácí brance. Při pohledu na Davida Lafatu se mi vykouzlil úsměv na tváři. Hráč, kterého vždy rád uvidím. Zanechal nesmazatelnou stopu v obou klubech. Přišlo mi, že vypadá pořád stejně a že by mohl hned naskočit. No, to jsem se nechal unést vzpomínkami tak zase na hřiště.
Po deseti minutách se Jablonec propracoval k rohu. Ten byl odvrácený k Haraslínovi, který si chtěl obhodit dva protihráče a o balon přišel. Píšťalka rozhodčího ho zachránila, protože by z toho bylo nebezpečí. Já žádný faul extra neviděl a za mě to bylo od kapitána naivní. Před pokutovým územím si není dobré hrát na fotbalistu. Někdy to chce odkopnout.
Haraslín to zkoušel první střelou domácích, ale ta mířila jen do rukavic slovinského gólmana Klemena Mihelaka. Po dvaceti minutách šlo konstatovat, že Sparta měla hru pod kontrolou, ale pouze s jedním pokusem mezi tři tyče. Hrozně málo. Dokud si to Letenští nedovezou až do kuchyně, nevystřelí. Jediný, kdo to zkoušel v předchozích zápasech byl Mercado a vyplatilo se mu to. Ten byl ale vykartovaný. Jenomže pak přišel útok domácích, který řídil stoper Sørensen. Narazil si se Zeleným, ten mu balon vrátil, vletěl do pokutového území a od jeho kopačky šel balon ke Kuchtičovi. Ten nezazmatkoval, připravil si balon ke střele, nechal přeběhnout jednoho ze soupeřů a výsledek známe.
Sparta šla do vedení a ne nezaslouženého. Domácí většinu času do té doby diktovali tempo hry. Jablonec zkoušel pár výpadů, ale bez výsledku.
Jenže Sparta se neradovala moc dlouho. Jablonecký brankář vyslal pasem Alegua, ten zatáhl balon až do šestnáctky, předložil ho zcela volnému Nebylovi a ten na pohodu uklidil balon k tyči. Vyrovnáno bylo dříve, než bych si přál. Ve vápně bylo několik sparťanských hráčů, ale všichni zírali na balon před sebe a nikdo za sebe. Neomluvitelné bránění.
Kuchta po centru Haraslína mohl dvě minuty na to znovu poslat domácí do vedení. Jeho těžká hlavička měla gólové parametry, ale mířila těsně nad.
V 37. minutě Haraslín ukázal, co udělá nabídka pohybem za obránce. Jak kritizuji Kairinena, že často jeho přihrávky míří do strany nebo zpět, tak nyní musím smeknout. Jeho přihrávka, kdy se díval do strany a poslal přihrávku středem na třicet metrů za obránce, byla skvostná. Haraslín věděl, co má udělat a Letná propukla v nadšení podruhé.
Ševínský zkusil dalekonosnou střelu a nebyla vůbec špatná. Mihelak musel vytasit dobrý zákrok. V nastavení si mohl gólový účet rozšířit Haraslín po perfektní přihrávce Kuchty, ale i přesto, že se jablonecký gólman již přesouval, stihl ještě zamezit zákrokem cesty míče do sítě.
Poločas byl za námi a Sparta zaslouženě vedla. Mohla i vyšším rozdílem, ale bylo dobře, že stihla rychle zareagovat na vyrovnání. Jablonec většinu času bránil a nechal Spartu kombinovat. S přibývajícími minutami začaly přicházet i šance. Trochu jsem se bál, aby domácí od své hry ve druhé půli neustoupili. A rovnou řeknu, že jsem se bál zbytečně. Spíše naopak. Sparta nedala Jablonci šanci uspět svou aktivní hrou.
Od začátku druhého dějství se Letenští usídlili u pokutového území hostí. Nejprve se málem dostal do zakončení Grimaldo. Pak vracel nebezpečně Kuchta přetažený balon, střela Haraslína byla zblokována. Eneme to měl na hlavě, ale nesedla mu. Sparta hrála dobře a nepůjčovala Jablonci balon. Pokud ho mužstvo Luboše Kozla získalo, Sparta si ho presinkem rychle vzala zpět. Moc se mi to líbilo.
Abych nezapomněl na Sochůrka, tak i on ukázal svou klasickou průnikovou akci. On se otočí na obránce, jako, že to chce vracet, pak se otočí zpět k soupeřově brance a maže. To je super, přesně tohle Spartě chybělo.
V 62. minutě napodobil Kuchta zakončením Nebylu. Grimaldo navedl balon na střed, tam si na hranici vápna naběhl Kuchtič a přihrávku po zemi tak nějak v klídečku po zemi placírou uklidil k tyči. Přesně věděl, co chce udělat. Tady už jsem začínal tušit, i vzhledem k projevu Jablonce, že je hotovo.
Grimaldo - Kuol, Zelený - Ryneš. Změny, které neměly nic změnit v dění na trávníku. Sparta to kontrolovala. Navíc, změny, které provedl hostující kouč Kozel dávaly tušit, že je pro něj už přednější pohárové utkání. I on už asi cítil, že výsledek na tabuli je pro jeho mužstvo neřešitelný.
Po střele Mannsverka už jsem zvedal ruce nad hlavu, ale hned jsem je dal zase dolů. Kuchta tečoval jeho střelu mířící do sítě, ale z ofsajdového postavení a tak se skóre neměnilo.
Co by to bylo za zápas, kdyby nepřišla Haraslínovka? Přišla a byla dobrá, ale skvělý zákrok hostujícího brankáře zamezila radosti Letenských. Konečky prstů střelu vytáhl na roh. Zbytek utkání se dohrával a diváci už se žádné branky nedočkali.
Hodnocení utkání začnu tím, že mě překvapila obě mužstva. Sparta tím pozitivním způsobem, Jablonec tím negativním.
Domácí začali nátlakově a drželi se toho celé utkání. Výborně presovali, snažili se rychle kombinovat, za to pochvala. Pochvala i za to, jak k tomu přistoupila ve druhém poločase. Nenechala nikoho na pochybách, že tři body zůstanou doma. Co mi stále chybělo, bylo více zakončení. Máte balon u vápna a nevystřelíte. Máte balon na centr a nenacentrujete, protože jdete opět do kombinace. Tady píšu stále ty samé výtky. Jinak ale musím říci, že Letenští byli nečekaně dominantní. Neztráceli zbytečně míče.
K jednotlivcům. Druhý poločas zahrál solidně Grimaldo a svým pohybem zlepšil svůj celkový výkon. Haraslín klasika, Asger Sørensen zahrál dobré utkání. Sochůrek nebyl tak vidět, jako v minulém utkání, ale předvedl zase několik zajímavých průniků a v kombinaci byl opět jistý. No a na závěr odepisovaný střelec. Honza Kuchta leští většinu ročníku lavičku. Nejdříve dostával přednost Rrahmani, nic proti tomu, pak se koupil za sto míčů Vojta a za ty prachy ho přece nenecháte sedět na lavičce. A Kuchta čekal. V mnoha minulých Ohlasech jsem se zamýšlel nad tím, proč hraje Priske s jedním hroťákem. Proč nechce vepředu větší podporu. Za tím si stojím stále.
Dostal by Kuchta šanci při neabsenci Vojty? A co bude s Rrahmanim, který najednou nahradil pozici Kuchty? Navíc se v kuolárech spekuluje o zájmu o dalšího útočníka. Afimico Pululu z Jagiellonie Bialystok nastřílel 17 branek a s blížící se koncem jeho smlouvy začínají spekulace o zájmu mnoha klubů, kde je prý Sparta spolu s Legií Varšava v popředí tohoto zájmu. To by však nemělo měnit nic na tom, co diváci sledovali na Letné a i u televizních obrazovek. Mám na mysli čich na góly, který Honza Kuchta prostě v sobě stále má. Jak lépe dokázat trenérovi, že si zasloužíte větší šanci, než, že dáte dva góly a stále napadáte rozehrávku soupeře. Prostě jste vidět? Navíc, říká se, že vítězná sestava se nemění. Já bych k němu klidně dal i toho Vojtu nebo Rrahmaniho. Ať to vepředu rozvíří mezi soupeřovými obránci ještě více, ale to je jen můj názor. Dosavadních deset branek z pozice většinou střídajícího hráče není špatné číslo a Priske by to měl vidět.
Tak a teď nadstavba, ve které může ještě jít o něco, nebo o nic, slušně řečeno. Slavia zavítá v neděli do Hradce a vzhledem k tomu, že tým okolo Daridy nehraje vůbec špatně, může se stát cokoliv. Vzhledem k absenci Chorého jsem zvědavý na styl, který bude rival praktikovat.
K Chorému jsem četl tolik článků a diskuzí, že jsem si řekl, že se zmíním jen okrajově. Nejde mi o to, že hraje ve Slavii, jde o to, že svým chováním není dobrým příkladem pro mladé fotbalisty. Plivl nebo neplivl? Já myslím, z opakovaných záběrů, že věděl, co dělá, jako vždy. On si svou image vybudoval sám svými předchozími excesy a je jedno, zda mu slina ukápla úmyslně nebo ne. On k protihráči, kterého zjevně fauloval, vůbec neměl chodit a řvát na něj, jak smyslu zbavený. Tečka.
Druhá věc a z mého pohledu ještě horší, byla následná reakce Slavie jako klubu, jejích představitelů, trenéra a komise rozhodčích. Místo odsouzení a flastru se Chorý dočkal zastání jak slovně tak verdiktem komise rozhodčích. Z mého pohledu všechno špatně a věřte mi nebo ne, psal bych to i o sparťanovi, pokud by něco takového udělal. Nezáleží na jméně, na klubu, ale na prezentaci samotného hráče, který z pozice reprezentanta má vystupovat určitým způsobem a to Chorý dlouhodobě nedělá. Nebudu Chorému nadávat, i on toho schytá dost, ale musí se umět ovládat jako profesionální hráč. Pamatujete Suareze? Toho kousacího. On se zahryzl a pak se také svalil, jako že byl i on faulován. Tohle dělá i Chorý. Umí rány rozdat, ale neumí je přijímat a to mě na něm vadí možná nejvíc. Nemyslím si, že si tohle přečte, ale pokud ano, mohl by se nad řádky, co tu píšu zamyslet. Nečekám, že se hráč změní, ale každý může. Začít však musí jeho okolí tím, že ho za jeho chování jednoznačně odsoudí a to Slavia bohužel neudělala. Tak snad příště.
