Hlavní obsah

Vzletné ohlasy z Letné - Sparta probránila zápas a nakonec nebere ani bod

Foto: AC Sparta Praha

Olympiakos Pireus, to byla další překážka Sparty v honbě za postupem ze skupiny Evropské ligy.

Článek

Po ligovém remízovém utkání čekala na Letenské těžká zkouška. Olympiakos zahájil cestu v Evropské lize dvěma výhrami a Sparta se čtyřmi body potřebovala minimálně neprohrát, aby mohla pomýšlet na postup.

Brian Priske musel řešit velikou komplikaci směrem dopředu. Nemohl počítat s nejproduktivnějším hráčem. Mercado měl poraněné lýtko. Díru místo něj zacelil Jurásek. Co mě však překvapilo více, byla absence Brunese. Šanci dostal Vojta. Vzhledem k proměňování šancí obou hroťáků, to bylo řešení z bláta do louže.

Eneme se vrátil do základní sestavy, aby v záložní řadě doplnil Macka se Sochůrkem. V obraně žádné veliké překvapení nenastalo.

Utkání začalo ostrými zákroky na obou stranách, ale jinak se Sparta snažila hrát aktivně na balonu. Tím se eliminoval očekávaný úvodní tlak domácích. Letenským se to celkem dařilo a Alcócer v páté minutě pronikl poprvé do šestnáctky domácích. Jeho centr se k Vojtovi nedostal.

Co bylo vidět od úvodu, tak to byla nepřesnost nebo nervozita obou obránců hostí. Jak Guddal, tak Suchomel nepůsobili moc jistě.

Šlapák Vojty ve 13. minutě už volal po žluté. Hrálo se tvrdě, ale fotbal nějak na hřišti scházel. První střelu zaregistrovali diváci až po čtvrt hodině hry a jejím autorem byl Jota. Byla ovšem hodně nepřesná.

Alcócer se v 19. minutě dostal do vápna, ale jeho střela byla zblokována. Míč se dostal k Vojtovi, který nalil Suchomelovi. Ten místo toho, aby vystřelil z jedničky, ještě si balon popotáhl a pak už hráče domácích neprostřelil. To jsou ty detaily, které rozdělují špičkové hráče od těch ostatních. Bohužel.

Když se hnal někdo ze Sparty na domácí svatyni, většinou v tom byl sám. Eneme šel do tří protihráčů, v polovině poločasu to stejně zkoušel i Alcócer. Jak to dopadlo, je každému jasné. Mně se dlouhodobě nelíbí rozestavení Letenských a při rychlých výpadech je to hodně vidět. Vepředu je jeden hráč, který nemá podporu.

Když diváci usínali a hráči v rudých dresech také, najednou se za jejich obranou objevil Martins, který se hnal na Surovčíka. Jeho zakončení naštěstí mířilo mimo tři tyče. Bylo to ale první varování, že domácí mohou udeřit z ničeho nic.

Z další šance Olympiakosu balon prolétl celým vápnem, protože se Freulerovi, švýcarskému záložníkovi domácích, nepovedla patička. Tady už to lehce zavánělo gólem.

Stejného hráče musel zastavit Zelený jen za cenu faulu. Hrozil rychlý protiútok. Dostal žlutou kartu a byl naštvaný spíše na své spoluhráče, kteří chvíli před tím zbytečně ztratili balon a on to jen hasil.

Byli to domácí, kteří začali po půl hodině hry tlačit na pilu. Sparta byla zatažená. Směrem dopředu nulová. Vojta nic, Alcócer to samé. Ani Jurásek nebyl rozdílovým. Macka jsem zaregistroval až osm minut před koncem prvního poločasu, protože dostal žlutou. Sparta v závěru nestíhala a přicházely fauly, protože všude byli její hráči pozdě. Do pokutového území to začalo nebezpečně létat a já se nervózně díval na časomíru, kde to utíkalo pro hosty hodně pomalu.

Sparta se dostávala pod tlak sama. Když získala balon, po dvou přihrávkách ho rychle ztratila a tím nestačila ani vyjet z vlastní šestnáctky. Hráči neměli pohyb a naopak ti domácí byli všude.

Jak jsem kritizoval rozestavení, tak to bylo dobře vidět minutku před koncem. Tři hráči Letenských si to kombinovali v okraji hřiště a nikdo nechtěl odcentrovat do vápna. Bylo by to totiž zbytečné, protože v něm nikdo nebyl. Tohle nechápu.

Po konci první půle měla Sparta dvě vizitky. Ta dobrá byla, že vzadu držela nulu, ta špatná, že žádná její střela ani neohrozila domácí branku.

Při poslední standartce domácích vyběhl Surovčík tak na půl, pak se zastavil a jen sledoval kapitána Olympiakosu, jak hlavičkuje těsně nad branku. Své nejisté počínání trochu napravil z následného rohového kopu, kdy si připsal důležitý zákrok, kterým neposlal domácí do vedení.

Do kabin tak šli domácí hráči naštvaní a ti hostující spokojení, protože jestli se mohl někdo dostat do vedení, byl to domácí tým. Sparta byla neškodná. Nehrála záloha. Nikdo nebyl schopen udržet balon, něco vymyslet. Sochůrek bída, Macek na vystřídání, sem tam vyjel jen Eneme, ale neměl často komu přihrát. Jakoby se hráči báli něco vytvořit.

Za co bych Spartu naopak pochválil, tak to byl úvod zápasu, kdy byli její hráči aktivní a nenechali domácí, aby si vytvořili tlak . Ti zalehli Spartu až posledních deset minut před koncem.

Jasné bylo, že pokud chtěla Sparta myslet na bodový zisk, musela změnit přístup, který byl v závěru špatný. Bránit bezbrankový výsledek tím, že bude odkopávat balony na půlicí čáru, to by byla cesta do pekla. Chtělo to oživit v záloze a i v útoku. Bohužel pohled na lavičku moc variant nedával. Brunes za Vojtu? Možná, ale já bych spíše volil cestu dvou útočníků, kteří podrží balon a mohou si vzájemně pomoci. Mannsverk, Vydra nebo Mbe Soh pro mě nebyli zárukou oživení, pokud by vystřídali. Jsem upřímný, ale ani jeden pro mě není hráčem, který by něco vymyslel směrem dopředu.

Sochůrek dolů, místo něj Mannsverk. No, trochu jsem to čekal. Byl neviditelný.

Úvod druhé půle přinesl další kiks v hostujících zadních řadách.

K nepřesným rozehrávajícím obráncům se přidal i Hoever, který namazal Jotovi. Proboha, přihrávka do středu hřiště u vlastního vápna. Jota přestřelil, ale zase to bylo dáno aktivitou domácího presinku.

Statistika rohových kopů mluvila za vše. V 55. minutě zahrávali domácí devátý rohový kop, oproti tomu Sparta neměla ještě žádný.

Letenští se dostali k nebezpečné akci až po hodině hry. Alcócer se dostal rychlým průnikem k centru, který domácí odvrátili k Mackovi. Ten to z náběhu napálil, ale teč domácího hráče znamenala jen rohový kop. Toho se už neúčastnil Vojta, kterého vystřídal Brunes.

Jurásek, Macek ze hřiště, Singhateh s Vydrou na trávník. To bylo další řešení narůstajícího tlaku domácích v očích Briana Priskeho.

Gonzalez těsně nedosáhl na přízemní centr a i tento náznak dával tušit, že to Sparta svou pasivitou nemůže udržet.

Když se Pedersen hezky uvolnil přes Alcócera a jeho centr našel hlavu Gonzaleze, bylo to jen vyústěním toho, co sledovali diváci dlouhé desítky minut. Tato situace a vedoucí branka domácích přišla dvanáct minut před koncem základní hrací doby a bylo na Spartě, aby předvedla něco, co nebyla schopna předvést po celou dobu utkání. Vystřelit, trefit bránu a dát ideálně gól. A přesto, Sparta mohla po čtyřech minutách vyrovnat. Jenomže Kadeřábek potvrdil, že střelec z něho už žádný velký nebude. Dostal balon někam k penaltě a napálil ho nártem. Výsledek známe všichni. To byla gólovka jako hrom.

i další minuty patřily Spartě, která tlačila, ale bylo to dáno i tím, že se domácí zatáhli. Ani Alcócer, ani Brunes a ani Eneme z přímáku se neradovali z vyrovnání. Sparta zapnula až v samém závěru a to nestačilo, přesto mohla při troše štěstí brát bod. Rovnou ovšem dodám, že vzhledem k průběhu celého utkání by to bylo nespravedlivé.

Letenští nepředvedli za celý zápas nic, z čeho by mohli pomýšlet na vstřelení gólu. Nevytvářeli si šance, nestříleli na bránu a závěr už na celkovém špatném dojmu nic nezměnil. Letenští hráli ustrašeně, báli se kombinovat, zbavovali se rychle balonů, nenabízeli se do volných prostor. Znovu stojatý fotbal, se kterým neměli domácí žádný problém. Byli to oni, kdo se snažili většinu utkání něco vymyslet.

Čtyři body sice nejsou špatné, ale už to není ani na nějaký jásot. Absence Mercada byla hodně znát. Herně to bylo katastrofální. Olympiakos mi nepřišel, že by hrál nějaký špičkový fotbal, ale na současnou Spartu to stačilo. Ta totiž hrála strašný fotbal. Ano, jsem kritický, ale pokud jste zápas sledovali, nemůžete se mi divit.

Spartě chybí pohyb s balonem i bez něj. Není nabídka a tak se balon vrací často zpět k obráncům. Není nikdo, kdo by něčím překvapil. Sochůrek? Kdeže loňské sněhy jsou. I on je jen stínem toho ofenzivního zjevení z loňské sezony. Střed zálohy je hrůza. Macek, Irving, Vydra, Mannsverk, tohle přece nejsou tvořiví rychlí hráči, kteří umí přenést těžiště hry za pár vteřin o padesát metrů dopředu. Buď svým průnikem, nebo nějakou přihrávkou. Tohle Spartě chybi už několik let. Bez rychlého tvořivého střeďáka se neposune a my budeme sledovat pomalý fotbal v rudých dresech i dál.

K útočníkům se raději nevyjadřuji, protože mi přijde, že Sparta momentálně žádné nemá. Mercada s Alcócerem beru spíše jako krajní záložníky, ale na hrotu není nikdo rozdílový.

Zatím to tedy vypadá, i když není zdaleka hotovo, že se Sparta na jaře bude dívat na poháry už jen v televizi. Tak snad alespoň v lize pojede, i když po jejím posledním vystoupení mi přijde, že znovu zabředává do průměru, kdy se její herní vzestup zastavil. Zda mám pravdu, tak to se dozvíme už o víkendu, kdy na Spartu přijede Slovácko.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz